Vzdělávací centrum

Navrhování drenáží

Směrnice ČHIS 06 je zpracována tak, aby současné předpisy a trendy v oblasti nakládání se srážkovou vodou byly správně zakomponovány do konstrukčního řešení drenáží. Ing. Antonín Žák, Ph.D., vedoucí pracovní skupiny, ve které vznikal návrh textu směrnice, připravil sérii článků zaměřených na výklad principů a zásad uplatněných ve směrnici.

Díl 1: Základní principy navrhování drenáží podle směrnice ČHIS 06

Anotace

Drenáže jsou velmi používaným opatřením, podílejícím se na ochraně podzemních částí staveb proti vodě. Hlavní funkcí drenáže je snížení namáhání stavby vodou. V posledních letech ale stále více nabývají na významu požadavky na ochranu krajiny před suchem, před nárazovými povodněmi a snaha o doplňování podzemních vod. Nová směrnice ČHIS 06, zaměřená na navrhování drenáží, vzniklá na půdě České hydroizolační společnosti ČSSI (ČHIS), je zpracována tak, aby současné předpisy a trendy v oblasti nakládání se srážkovou vodou byly správně zakomponovány do konstrukčního řešení drenáží.

Cílem článku je nastínit základní zásady a pravidla dle ČHIS 06 a poskytnout představu o integraci ekologických požadavků do technické praxe.

SOUČASNÝ POHLED NA DRENÁŽE STAVEB

Drenáže podzemních částí staveb historicky využíváme především jako konstrukční opatření, jehož cílem je odvodnění horninového prostředí přilehlého k chráněným podzemním stavebním konstrukcím tak, aby voda volně odtékala mimo prostor stavby, aniž by se hromadila a působila na konstrukce tlakem. Až na výjimky, jako jsou např. rekonstrukce, se drenáže kombinují s  hydroizolací stavby.

Kromě dočasné funkce drenáže, zajišťující odvodnění stavební jámy během realizace velkých staveb, se jako trvalé (dlouhodobé) řešení uplatňují především v případech, kdy je objekt zasazen do nepropustného horninového prostředí, kde by jinak docházelo k hromadění vody v zásypu stavební jámy, a voda by tlakem působila na stavební konstrukce. Jelikož se takové podmínky vyskytují na velkém množství stavenišť v České republice, jsou drenáže velmi častým konstrukčním opatřením.

Také v propustných zeminách nad hladinou podzemní vody se mohou vyskytnout nepropustné vrstvy, buď přírodního původu, nebo pocházející ze stavební činnosti, na kterých se lokálně hromadí voda. I v těchto případech se uplatní některé drenážní konstrukce.

Naopak pod hladinou podzemní vody v propustných zeminách se drenáž, až na naprosté výjimky, nepoužívá.

Ze současného pohledu investorů a majitelů objektů je obvykle hlavním cílem drenáže ochrana stavby před podzemní vodou bez ohledu na vliv drenáže na krajinu nebo stav podzemních vod.

V poslední dekádě však dochází k významným změnám. V souvislosti se změnou klimatických, potažmo hydrologických poměrů na velké části ČR se začíná prosazovat snaha o ochranu krajiny a nastavení pravidel pro hospodaření s dešťovou a podzemní vodou. Uzákoněn je již např. požadavek na zasakování vody na pozemku (viz stavební zákon a vodní zákon).

Jako projektanti, zhotovitelé nebo i investoři musíme na tento trend reagovat a upravit zaběhnuté zvyklosti v navrhování koncepce hydroizolační ochrany staveb, jejichž jsou drenáže častou součástí.

Je třeba připomenout, že nejdůležitějšími položkami hydroizolační koncepce je řešení tvaru budovy, umístění budovy do terénu a rozhodnutí o využití jednotlivých prostor budovy. Teprve pak přichází na řadu případná drenáž a volba hydroizolačních konstrukcí odpovídající spolehlivosti.

Jelikož nám není známo, že by se v ČR nebo i v Evropě vyskytoval nějaký návod, který by v navrhování drenáží respektoval nové trendy, rozhodli jsme se v České hydroizolační společnosti zpracovat novou směrnici pro navrhování drenáží pod názvem ČHIS 06: ÚPRAVA HYDROFYZIKÁLNÍHO NAMÁHÁNÍ OKOLÍ STAVEB DRENÁŽOVÁNÍM – DRENÁŽE [1].

Hlavní principy Návrhu drenáží dle SMĚRNICE ČHIS 06

Směrnice ČHIS 06 [1] navazuje a doplňuje směrnici ČHIS 01 [2], která se zabývá komplexním návrhem ochrany částí stavby před vodou. Jelikož je navrhování hydroizolační ochrany spodní stavby velmi složitou technickou disciplínou, je právě tomuto tématu ve směrnici ČHIS 01 věnován velký prostor.

1 NamÁhání stavby vodou

1.1 Geologické poměry stavby

Dobrá znalost geologických a geotechnických vlastností horninového prostředí v širším okolí stavby je jedním z klíčových předpokladů pro správný návrh hydroizolační ochrany. Je vždy nutné zohlednit složitost podmínek, ve kterých se bude stavba nacházet. Příklady rozmanitých podmínek jsou vidět na Obr. 1. Ve směrnici jsou klasifikovány čtyři třídy prostředí od nejjednodušších Z1 až po složité Z4, kde by drenáže neměly být navrhovány vůbec.

1.2 Zdroje vody

Dané geologické podmínky je vždy nutné kombinovat se zdroji vody, které se mohou v blízkosti stavby vyskytnout. Je vždy nutné zohlednit:

Potenciální zdroje povrchové vody:

• svažité povrchy terénu a přilehlých ploch se sklonem ke stavbě, tvořené nepropustnými nebo slabě propustnými materiály;
• osazení stavby v terénní proláklině;
• odvodnění střech na terén;
• voda stékající z fasád objektů.

Potenciální zdroje podpovrchové vody:

• propustné horninové prostředí;
• prosakování povrchové vody do zásypu stavební jámy;
• pronikání povrchové vody do spáry mezi terénem a obvodem stavby;
• nepropustné vrstvy, přírodní nebo umělé, protínající obvod stavby, tyto vrstvy zachycují prosakující vody a umožňují její hromadění nebo přivádějí vodu do stavební jámy;
• nepropustné vrstvy, přírodní nebo umělé, protínající obvod stavební jámy, tyto vrstvy zachycují prosakující vody a, zvláště mají-li sklon ke stavební jámě, přivádějí vodu do stavební jámy;
• podzemní liniové stavby nebo konstrukce protínající obvod stavební jámy, a to i historické;
• historické drenáže nebo meliorace protínající obvod stavební jámy;
• stávající nebo plánované vsakovací objekty ve spádovém území;
• zvodněné horninové prostředí (podzemní voda s kolísající hladinou nebo voda hypotermického odtoku – občasné zvodnění);
• prostor historické vodní nádrže.

Přehled obvyklých zdrojů vody prosakující do zásypů stavební jámy je na Obr. 2.

Legenda k Obr. 2

1. povrchová voda přitékající k objektu z okolních pozemků, strání, svahů a komunikací;
2. srážky dopadlé do bezprostředního okolí objektu;
3. srážková voda stékající po stěnách chráněného objektu;
4. srážková voda ze střechy objektu, v případě skupiny objektů je třeba počítat s vodou ze všech objektů;
5. voda přitékající k objektu pod povrchem terénu propustným horninovým prostředím. Obvykle na rozhraní více a méně propustné zeminy;
6. podpovrchová voda pronikající stěnami výkopové jámy;
7. podpovrchová voda pronikající do jámy základovou spárou.

1.3 Návrhové namáhání stavby vodou

Na základě znalosti geologických a hydrologických poměrů, ověřených hydrogeologickým průzkumem, lze stanovit návrhové namáhání stavby vodou. Metodika hodnocení byla vytvořena na základě směrnice ČHIS 01 a zásady byly upravené pro drenážní systémy. Mezi nejdůležitější patří:

• Pro návrh hydroizolační koncepce podzemních částí stavby se stanovuje návrhová hladina podzemní vody jako nejvyšší možná úroveň, do které může voda v kontaktu se stavbou vystoupat kdykoliv během plánované životnosti stavby (hydroizolace), zvýšená o 500 mm.
• Pokud se v blízkosti stavby nachází vsakovací zařízení nebo se předpokládá jeho výstavba, doporučuje se navrhovat podzemní konstrukce stavby na návrhové namáhání tlakovou vodou.
• Pokud je drenáž navržena a provedena tak, aby se dala udržet funkční po požadovanou dobu životnosti, lze dimenzovat svislé hydroizolační konstrukce v kontaktu se svislým plošným drénem nad drenážním horizontem zvýšeným o případnou toleranci na namáhání stékající vodou. Výhodnější je však navrhnout hydroizolaci proti tlakové vodě a zajistit tak spolehlivější ochranu podzemní části stavby před vodou. V blízkosti liniového obvodového svodného drénu je třeba vždy počítat alespoň s krátkodobým zahlcením drenáže vodou například při čištění zanesených částí drenáže, raději však s dlouhodobým namáháním tlakovou vodou v případě vyřazení některé větve drenáže z funkce. Na tlakovou vodu je nutné pak navrhnout i podzemní nosné část stavby z hlediska bočního tlaku nebo vztlaku.

I přes provedení podrobného hydrogeologického průzkumu je vždy potřeba provést analýzu horninového prostředí po realizaci výkopu. I menší štěrková vrstva, jako např. na Obr. 3, může způsobit masivní přítok vody ke stavbě, a to především v případech, kdy je objekt zasazen do svažitého terénu. Množství přiváděné vody k objektu může být tím větší, pokud se nad objektem vyskytují rozsáhlé volné plochy pro zasakování nebo naopak povrchový odtok, jako např. pole nebo louky. Z těchto důvodů je potřeba při návrhu drenáží zohlednit dostatečnou šíři území. Vždy je samozřejmě velkou otázkou, jak velké území při návrhu uvažovat, viz Obr. 4.

Je potřeba počítat s tím, že i velmi podrobný hydrogeologický průzkum nemusí odhalit veškeré nehomogenity horninového prostředí a je vždy vhodné navrhovat s určitou dávkou bezpečnosti. Jeden z příkladů, který překvapil i hydrogeologa, se objevil na stavbě bytového domu, založeného na pilotách. Hydrogeologickým průzkumem nebyl v dané hloubce založení nalezen žádný zdroj podzemní vody. Velké překvapení pak způsobil výskyt vody v jedné ze dvou pilot, které byly cca 2 m od sebe. Je potřeba podotknout, že v daném období delší dobu nepršelo. Příčinou tohoto jevu se ukázala přítomnost dvou menších štěrkových kolektorů, přičemž jeden z nich byl proťat vrtanou pilotou. Ani jeden z těchto štěrkových kolektorů nebyl hydrogeologickým průzkumem nalezen.

Přítomnost vody v podmínkách spodních staveb je velkou neznámou. Na základě zkušenosti odborníků ČHIS jsme dospěli k závěru, že u hlouběji založených staveb je vždy potřeba počítat s výskytem podzemní vody, která může na stavbu působit tlakem. Otázkou je jen hloubka. Někteří z odborníků uvažují tento stav od cca 2 m, jiný např. od 3 m až 4 m. Bylo by asi velmi rizikové uvažovat, že u stavby založené dvě a více pater pod zemí se během předpokládané životnosti stavby nesetkáme s výskytem podzemní vody. Čím hlouběji je stavba založena, tím větší vliv mohou mít změny v blízké zástavbě. Před dvaceti lety nikdo nepředpokládal, že bude snaha veškeré množství srážkové vody zasakovat, čímž se může významně změnit hydrogeologické poměry území.

V návrhu koncepce ochrany stavby před vodou je vždy nutné zohlednit chemické složení vody. Chemické složení vody může mít významný vliv na inkrustaci v drenáži. Přítomnost uhličitanů, síranů, chloridů, hladových vod nebo vod s vysokým obsahem železa může ovlivnit nejen funkčnost, ale i životnost drenáží.

Při hodnocení chemického složení vody se velmi často zapomíná na umělé zdroje způsobující změnu vod, jako jsou např. vápnění polí, zlepšování únosností podloží staveb vápněním, používání rychletuhnoucích betonů nebo zimní solení chodníků a silnic.

2 Funkce drenáže

Drenážní opatření se využívají v celé řadě aplikací, od novostaveb, kde je možné navrhnout spolehlivé hydroizolační konstrukce až po rekonstrukce, kde je nutné vycházet z aktuálního stavu konstrukcí.

Na základě těchto podmínek je pak nutné definovat, zdali bude drenážní opatření jen jakýsi doplněk ke spolehlivé hydroizolaci nebo bude samostatně zajišťovat hydroizolační ochranu stavby. V ČHIS 06 byly definovány tři funkce drenáže v drenážní koncepci:

• Drenáž jako pojistné havarijní opatření.
• Drenáž jako doplňkové opatření.
• Drenáž jako hlavní prvek hydroizolační koncepce spodní stavby.

2.1 Drenáž jako pojistné havarijní opatření

Drenáž se navrhuje jako pojistné havarijní opatření pro případ, že by hydroizolační systém vykazoval poruchu. Hydroizolace je dimenzována na maximální namáhání stavby vodou. Životnost a účinnost drenáže se navrhuje minimálně na dobu potřebou pro opravu hydroizolace.

2.2 Drenáž jako doplňkové opatření

Drenáž je nedílnou a nutnou součástí hydroizolační koncepce podzemní části stavby. Hydroizolace není dimenzována na maximální namáhání stavby vodou, kterému by byla vystavena bez drenáže. Drenáž snižuje namáhání stavby (hydroizolace) vodou na definovanou úroveň, na kterou je dimenzována hydroizolace. Životnost a účinnost drenáže se navrhuje minimálně na dobu návrhové životnosti hydroizolace.

2.3 Drenáž jako hlavní prvek hydroizolační koncepce spodní stavby

Drenáž jako hlavní prvek hydroizolační koncepce spodní stavby se navrhuje zcela výjimečně v případech, ve kterých se hydroizolace u podzemní stavby nevyskytuje vůbec nebo je již dožilá a jiné způsoby opravy nejsou technicky možné nebo jsou značně nehospodárné. Drenáž zajišťuje snížení namáhání podzemní stavby na definovanou úroveň, při níž je zajištěno spolehlivé fungování stavby a jsou zajištěny požadavky na ní kladené. Životnost a účinnost drenáže se navrhuje min. na dobu návrhové (u rekonstrukcí na zbývající) životnosti stavby s přihlédnutím k požadované účinnosti a spolehlivosti.

3 Podmínky pro uplatnění drenáže

Někdy je použití drenáží neefektivní a někdy dokonce i nebezpečné. Proto je hned na začátku procesu návrhu nutné tyto podmínky stanovit. Dle ČHIS 06 lze zatřídit podmínky podle vhodnosti použití jako:

• Podmínky efektivní pro návrh drenáže.
• Pouze výjimečně přijatelné podmínky pro návrh drenáže.
• Nepřípustné podmínky pro návrh drenáže.

3.1 Podmínky efektivní pro návrh drenáže

• Objekt je zasazen do nepropustného horninového prostředí tak, že může docházet k hromadění vody v zásypu stavební jámy a voda pak tlakem působí na stavební konstrukce, viz Obr. 8. Takové podmínky se vyskytují na velkém množství stavenišť v České republice.
• V propustných zeminách nad hladinou podzemní vody se mohou vyskytnout nepropustné vrstvy buď přírodního původu nebo pocházející ze stavební činnosti, na kterých se lokálně hromadí voda.
• V nepropustných zeminách nad hladinou podzemní vody se mohou vyskytnout propustné vrstvy buď přírodního původu nebo pocházející ze stavební činnosti, kterými je ke stavbě přiváděna voda.
• Ve svažitých terénech.

3.2 Pouze výjimečně přijatelné podmínky pro návrh drenáže

• Pod hladinou podzemní vody v propustných zeminách se může drenáž navrhovat pouze jako dočasné opatření.
• Tam, kde by drenáž byla neekonomickým řešením s řadou technických rizik, zejména v množství vody odváděné do recipientu.
• Tam, kde je trvanlivost drenáže významně omezena vzhledem k riziku transportu jemných částeček do drenáže a jejímu zanášení.
• Pod úpatím dlouhých kopců.

3.3 Nepřípustné podmínky pro návrh drenáže

• Jako trvalé řešení pod hladinou podzemní vody v propustných zeminách, viz Obr. 9.
• Tam, kde by odvod vody mohl způsobit statické problémy především stávajících staveb.
• Tam, kde by odvod vody způsobil významnou negativní změnu stavu hydrogeologických poměrů v krajině. K tomu se vyjadřují příslušné orgány státní správy.
• Tam, kde nelze zajistit spolehlivé odvedení vody z drenáže do recipientu.

4 Principy transportu a hospodaření s drenážovanou vodou

Způsob nakládání s drenážovanou vodou vždy podléhá povolení příslušných orgánů státní správy a musí být součástí projektové dokumentace. Dle zákonů [5] a [7] se upřednostňuje navrácení vody zpět do půdy vsakem nebo retencí s řízeným odtokem nebo zpětným využitím. Navrhování vsakovacích zařízení se provádí dle normy [6]. Pozemek ale musí umožňovat vytvoření dostatečného prostoru pro akumulaci vody.

Drenáž se ve většině případů navrhuje v podmínkách nízké propustnosti podloží v bezprostředním okolí objektu. Podobné hydrogeologické poměry se obvykle vyskytují na celém přilehlém pozemku. Proto je nutné vždy provést návrh vsakovací/retenční jímky odborně způsobilou osobou.

Výhodné je využití konfigurace svažitého terénu tak, aby byl zajištěn plynulý odtok za objektem.

Dle požadavků zákonů [5] a [7] směrnice ČHIS 06 zavádí tři různé způsoby odvedení vody z drenáže:

• Upřednostňované způsoby
• Přípustné způsoby
• Podmínečně přípustné způsoby

4.1 Upřednostňované způsoby

Voda je ponechána v půdním prostředí, s téměř nezměněným směrem proudění a množstvím vody. Lze uplatnit následující principy:

• Voda je navrácena do půdního prostředí plošným vsakem pod objektem
• Voda je navrácena do půdního prostředí liniovým vsakem

Voda je navrácena do půdního prostředí plošným vsakem pod objektem

Uplatňuje se především ve svažitých terénech. Voda k objektu přitéká po méně propustné vrstvě zeminy. Pokud je tato vrstva přerušena objektem, podtéká voda pod objektem a vtéká zpět bez významného zásahu do směru a množství, viz Obr. 10.

Pro zajištění zpětného navrácení vody do půdního profilu je nutné vytvořit tlak vody (hladinu).

Voda je navrácena do půdního prostředí liniovým vsakem

Uplatňuje se především ve svažitých terénech. Voda k objektu přitéká po méně propustné vrstvě zeminy. Pokud je tato vrstva přerušena objektem, obtéká liniovou drenáží a vytéká do liniového vsakovacího zařízení, viz Obr. 11Chyba: zdroj odkazu nenalezen. Liniový vsak je vytvořen propustným materiálem (kamenivem, plastové koše),

4.2 Přípustné způsoby

Voda je ponechána v půdním prostředí co do množství, ale s výraznější změnou původního přirozeného pohybu vody.

Lze uplatnit následující principy:

• Voda je navrácena do půdního profilu vsakem
• Voda je odváděna na terén

Voda je navrácena do půdního profilu vsakem

Uplatňuje se ve svažitých, ale i rovinatých terénech. Voda přitékající k objektu je jímána liniovou drenáží a vedena do uměle vytvořených vsakovacích zařízení.

Voda je odváděna na terén

Uplatňuje se především ve svažitém terénu. Voda přitékající k objektu je jímána liniovou drenáží a vyvedena pod objektem na terén. Voda není ponechána v půdním prostředí, dojde k odvedení vody, ale je umožněn opětovný vsak přes povrch terénu.

4.3 Podmínečně přípustné způsoby

Tyto systémy se uplatňují v nezbytně nutných případech, kdy je jiné řešení technicky neefektivní. Týká se to především rekonstrukcí a likvidací poruch. Vyžaduje vždy souhlas provozovatele kanalizace nebo vodoprávního úřadu.

Lze uplatnit následující principy:

• Odvod vody na terén
• Odvod vody do podzemních vod
• Odvod vody do kanalizace
• Odvod vody do recipientu

Odvod vody na terén

Vypouštění drenážních vod na terén podléhá vyjádření vodoprávního úřadu.

Vypouštění na terén je obvykle možné, ale nesmí tím být negativně dotčeny nebo ovlivněny okolní pozemky a stavby na nich stojící, stejně tak, jako stavby na odvodňovaném pozemku. Dále nesmí být negativně ohroženo životní prostředí.

Vypouštění na terén je obvykle možné, pokud se na daném pozemku vytvoří určitá terénní prohlubeň, poldr, průleh apod., kam budou vody vypouštěny, kde budou zadržovány a kde se mohou částečně zasáknout nebo odpařit. Případně je nutné navrhnout podzemní vsakovací objekt nebo kombinovaný objekt (nadzemní a podzemní objekt dohromady), ke kterému je nutný (stejně jako pro vsakování dešťových vod) hydrogeologický posudek.

Odvod vody do podzemních vod

K vypouštění drenážních vod do vod podzemních je nutné vyjádření vodoprávního úřadu.

Na tento způsob likvidace drenážních vod se nedoporučujeme spoléhat. Stanovisko vodoprávního úřadu bývá ve většině případů záporné.

Odvod vody do kanalizace

Drenážní vodu lze do kanalizace odvádět pouze na základě povolení příslušných orgánů.

V přípravné fázi prováděcího projektu je nejdříve potřeba zajistit vyjádření správce kanalizační sítě, do které chceme drenážní vodu napojit. U něj si vyžádáme situaci vedení kanalizačního řadu v blízkosti odvodňovaného pozemku včetně kanalizačních šachet. Je třeba ověřit, že voda neobsahuje látky, které by zanášely kanalizaci.

Odvod vody do recipientu

K vypouštění drenážních vod do recipientu je nutné vyjádření vodoprávního úřadu.

5 Požadavky

Základní požadavky pro návrh hydroizolační koncepce staveb jsou formulovány ve směrnici ČHIS 01. Ve směrnici ČHIS 06 jsou doplněny o další zásady, které jsou důležité při návrhu drenáží.

Mezi ty nejdůležitější patří:

• Hydroizolační koncepce staveb se navrhují tak, aby při návrhovém zatížení vodou byl zajištěn požadovaný stav chráněného prostředí nebo chráněných konstrukcí po požadovanou dobu. Požadovanou dobou je obvykle předpokládaná životnost stavby nebo jejich částí.
• Stanovení požadované životnosti drenáže závisí především na předpokládané funkci drenáže v hydroizolační koncepci stavby.
• Návrhová životnost drenáže se volí podle plánovaných cyklů její obnovy. Délka cyklů závisí na možnostech její výměny. Všechny prvky drenáže musí mít životnost takovou, aby bylo dosaženo požadované funkce nejméně po požadovanou dobu.
• Drenáž nepřístupná pro opravu, obnovu a výměnu musí být funkční po celou dobu předpokládané životnosti chráněné části stavby.

Životnost drenáží bude pravděpodobně odpovídat době, kdy dojde k ucpání filtrů a zanesení drenáže jemnozrnnými částečkami zeminy.

V případě správného konstrukčního návrhu a provedení, užití dostatečně trvanlivých materiálů a při správném užívání a údržbě lze očekávat životnost drenáže v horizontu 40-50 let.

Jedním z příkladů, kdy bývá drenáž nepřístupná pro opravu, jsou částečně podsklepené budovy, viz např. Obr. 13. V těchto případech je nutné postupovat velmi obezřetně při stanovení předpokládané životnosti drenáže, potažmo návrhového namáhání vodou, které se může vlivem dožilé drenáže významně změnit. Tady je pak potřeba mít na paměti, že při změně namáhání vodou se změní nejen potřeba spolehlivější hydroizolační ochrany stavby, ale především dojde ke změně statického namáhání bočních stěn a podlah dodatečně vzniklým tlakem vody.

V praxi jsme se setkali s případy, kdy došlo vlivem tlaku vody k posunutí stěn po hydroizolační vrstvě nebo k vyboulení podlah (včetně rozvodů). Co se stane po zaplavení stavební jámy, v níž je suterén obsypán propustnou zeminou, je patrné z obrázku 14. Voda nadzdvihla všechny vrstvy nad vodorovnou hydroizolací. Samozřejmým požadavkem je trvalé odvodnění drenáže. A to i v případě, že stavební konstrukce nebyla jako drenáž zamýšlena, ale má schopnost její funkci plnit. Je třeba si uvědomit, že každý zásyp stavební jámy provedené v málo propustných zeminách je třeba považovat za propustný, tedy za drenáž.

Pokud vás problematika drenáží zaujala a dočetli jste článek až sem, přijměte pozvání k četbě dalších dílů v následujících číslech elektronického časopisu DEKTIME.

Literatura a podklady

[1] Směrnice ČHIS 06: Hydroizolační technika – Úprava hydrofyzikálního namáhání okolí staveb drenážováním – Drenáže.
[2] Směrnice ČHIS 01: Hydroizolační technika – Ochrana staveb a konstrukcí před nežádoucím působením vody a vlhkosti
[3] DIN 4095 06/1990, Planning, design and installation of drainage systems protecting structures against water in the ground
[4] KUTNAR – Izolace spodní stavby (Hydroizolační koncepce, hydroizolační konstrukce – návrh a posouzení) 01/2014; https://atelier-dek.cz/docs/atelier_dek_cz/publikace/PROJEKCNI-PRIRUCKY/spodni-stavba-2014-01-opravy-2016-06.pdf
[5] Zákon č. 150/2010 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
[6] ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod
[7] TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami
[8] ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace
[9] ČSN EN 1990 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí
[10] ČSN 75 4200 Hydromeliorace – Úprava vodního režimu zemědělských půd odvodněním. Terminologie v pedologii
[11] Šamalíková, Milena: Inženýrská geologie a hydrogeologie, Akademické nakladatelství CERM, Brno, 1996
[12] ISO 15686-1:2011 Buildings and constructed assets -- Service life planning -- Part 1: General principles and framework
[13] EOTA GD 002 Předpoklad životnosti stavebních výrobků v řídících pokynech pro evropská technická schválení, evropských technických schváleních a v harmonizovaných normách
[14] FRÄNKISCHE, katalog odvodňovací systémy 04/2013
[15] fast10 Základové konstrukce; http://fast10.vsb.cz/perina/ps1/zakladove-konstrukce.html