Rekonstrukce střechy v roce 1990 spočívala ve změně z jednoplášťové střechy na střechu dvouplášťovou s dřevěným horním pláštěm a s plechovou hladkou krytinou spojovanou na drážky. V roce 2021 proběhla další rekonstrukce střechy poté, co se zjistilo, že je v havarijním stavu. Na ten se přišlo až při prohlídce střechy, na kterou jsem byl přizván realizační firmou, která měla za úkol přijít na příčinu zatékání, které začalo obyvatele domu v posledních letech opět trápit.
Již při prvotní obhlídce střechy bylo jasné, že problém je daleko závažnější, než si obyvatelé domu původně mysleli. Na střeše byly podél středových žlabů velké kaluže vody spolu s nečistotami. Spoje krytiny byly v kalužích namáhány tlakovou vodou a zřejmě ji propouštěly. Dále bylo zjištěno, že v některých místech již není pod krytinou tuhý podklad a krytina se propadá, také již není dostatečně stabilizována proti působení větru a je tedy nebezpečná pro své okolí. Uvolnění krytiny začalo způsobovat její pohyby a ty vyvolaly další defekty jako boulení a praskliny v namáhaných místech. Původní záměr drobné opravy tak vzal za své a tento havarijní stav bylo nutné okamžitě řešit.
Dle informace od jednoho z obyvatel domu, který se osobně podílel na rekonstrukci střechy v roce 1990, bylo důvodem tehdejší rekonstrukce zatékání do bytů a nedůvěra obyvatel domu v plochou střechu. Podél původních atik a nad středovou nosnou stěnou byly vytvořeny cihelné podezdívky a na ně připevněny pozední trámy. Na ty byly osazeny krokve. Vzniklý krov byl zabedněn prkny. Na bednění byl položen asfaltový pás s papírovou nosnou vložkou a plechová hladká krytina spojovaná na drážky. V rámci rekonstrukce nebyly provedeny přívodní ani odváděcí otvory do vzduchové vrstvy mezi původní střechou a novým horním pláštěm. Sklon střechy byl cca 2 - 3° k podélným žlabům, které byly odvodněny do původních vnitřních vtoků.
Skladba střechy, materiál a stav vrstev byly zjištěny sondami v roce 2021.
Původní skladba střechy z roku 1968
5) Souvrství pásů z oxidovaného asfaltu, v něm Al vložka 12 mm
4) Plynosilikátové tvárnice + mikroventilační kanálky 200 mm
3) Škvárový násyp ve spádu 20-120 mm
2) Železobetonový stropní panel 150 mm
1) Vnitřní omítka 5 mm
Skladba byla v místě sondy kompletně suchá.
Mikroventilační kanálky mezi plynosilikátovými tvárnicemi byly napojeny na otvory ve fasádě. Tyto otvory byly zachovány i po zateplení domu.
Vrstvy, které přibyly po rekonstrukci v roce 1990
9) Plechová hladká krytina spojovaná na drážky
8) Podkladní asfaltový pás
7) Bednění z prken 24 mm
6) Nevětraná vzduchová vrstva / dřevěná nosná konstrukce 150-450 mm
Pro bližší představu o skladbě a stavu jednotlivých vrstev byly do střechy provedeny dvě sondy.
Sonda č. 1 – Pod krytinou a podkladním pásem se nacházelo bednění, které bylo mokré a jevilo známky začínajícího biologického napadení. Pod bedněním se nacházel rovněž mokrý a biologicky napadený krov. Na původním střešním plášti byly patrné stopy po úkapech vody.
Sonda č. 2 – Zde již bylo bednění z prken shnilé. Biologické napadení bylo oproti první sondě značně rozvinuté. V sondě byla patrná také ztráta soudržnosti krytiny s bedněním – vytržené příponky ze shnilého podkladu.
Diskuse příčin havarijního stavu
Při rekonstrukci v roce 1990 sice zapomněli na větrání vzduchové vrstvy mezi horním a dolním pláštěm. Vzhledem k materiálovému složení vrstev původní střešní skladby, v jejíž hydroizolaci byly použity asfaltové pásy s hliníkovou vložkou, ale nelze předpokládat, že by hlavním důvodem havarijního stavu bylo šíření vlhkosti z interiéru difůzí, a to ani poté, kdy došlo k zateplení domu a výměně oken a tím k utěsnění obálky budovy.
Sondami zjištěné suché vrstvy z roku 1968 a promočené bednění z roku 1990 také spíše potvrzují předpoklad, že hlavním zdrojem vlhkosti, která zničila dřevěnou konstrukci, bylo zatékání. Leda, že by do vzduchové vrstvy byla vlhkost přiváděna netěsným větracím potrubím kanalizace nebo odtahem z WC či digestoří. Taková netěsnost ale nalezena nebyla.
Srážková voda se do konstrukce střechy dostávala zejména netěsnostmi v drážkových spojích plechové hladké krytiny. Důvod je jasný - nedostatečný sklon střešních ploch.
Troufneme si předpokládat, že dřevěná konstrukce by následkům zatékání vzdorovala déle, pokud by vzduchová vrstva pod bedněním, která vznikla rekonstrukcí v roce 1990, byla větraná. Působení vlhkosti na dřevo by bylo krátkodobé.
Rekonstrukce 2021
Na základě zjištěných poznatků jsme spolu s realizační firmou a investorem začali profilovat novou podobu rekonstrukce této střechy. Od začátku bylo jasné, že shnilý horní plášť musí vč. krytiny kompletně pryč. Myšlenka navrhnout zpět dřevěný horní plášť byla zavržena prakticky hned v zárodku a to zejména ze strachu z podobného osudu střechy, byť by byla snaha o návrh dostatečného větrání mezi oběma plášti. Zvítězil tedy návrat k jednoplášťové střešní konstrukci. Horní plášť dvouplášťové střechy byl vč. podezdívek kompletně demontován. Na původní hydroizolační souvrství z oxidovaných asfaltových pásů z roku 1968 byl přivařen asfaltový pás GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL včetně napojení na veškeré navazující a prostupující konstrukce. Vznikla tak parotěsnicí vrstva pro novou skladbu střechy. Všechny další vrstvy byly k původní skladbě lepeny. Tepelná izolace včetně spádových klínů z EPS byla k podkladu i vzájemně lepena střešním polyuretanovým lepidlem. Následovalo nové hydroizolační souvrství ze samolepicího asfaltového pásu a vrchního natavitelného pásu s břidličným posypem.
Závěr
Jednoplášťové i dvouplášťové střešní skladby mají své výhody i nevýhody. Obě však fungují pouze tehdy, když se navrhnou a provedou správně. Zejména u těch dvouplášťových se zateplením v úrovni dolního pláště je nutné klást důraz na jejich větrání. Víceplášťové střechy totiž musejí být vždy větrané.
Na příkladu této akce je rovněž názorně vidět, že i plechová hladká krytina spojovaná na drážky má své limity. Požadavky na sklony střech s plechovou krytinou předepsané normou a nově i Pravidly pro navrhování a provádění klempířských konstrukcí vydanými Cechem klempířů, pokrývačů a tesařů České republiky v roce 2020 podle toho, jaké spoje jsou v krytině obsaženy, se vyplatí dodržovat. V případě této akce byly v krytině nejen podélné dvojité drážky, pro které je předepsán sklon 7°, ale také příčné spoje jednoduchými drážkami, pro které je předepsán sklon 25°. Dále krytina obsahovala spojení šárů krytiny s oplechováním žlabu. Skutečné sklony 2 - 3° neobstály ani před Pravidly cechu ani před skutečností.
Aplikace
