Úvod
Zajímavé řešení odvodnění střechy se realizovalo na novostavbě bytového domu v Dolní Čermné, jehož nosná konstrukce je tvořena CLT panely (Cross-Laminated Timber). Střešní konstrukce byla navržena s využitím nadkrokevního systému TOPDEK. Parozábrana, tepelná izolace z PIR izolačních desek, doplňková hydroizolační vrstva i krytina jsou umístěny nad nosnou konstrukcí střechy. Architektonický návrh (svoboda.plan s.r.o.) počítal se skrytím okapních žlabů. Takové řešení je esteticky čisté, avšak konstrukčně náročnější než odvodnění střechy klasickými podokapními žlaby. Bylo třeba vytvořit funkční a spolehlivý detail v návaznosti na systém TOPDEK a specifika CLT konstrukce, která u této konkrétní stavby byla použita pro nosnou konstrukci jak obvodových stěn, tak i šikmé střechy. Realizaci prováděla firma Miroslav Vyskočil z Lanškrouna.
Obecné požadavky na skryté okapní žlaby
Skryté okapní žlaby představují zvýšené riziko z hlediska hydroizolační bezpečnosti. Na rozdíl od podokapních žlabů, kde případné přetečení vody směřuje vně objektu, u skrytých žlabů může netěsnost nebo přelití vést k zatečení do střechy či obvodových stěn. Zároveň žlab částečně zasahuje do tepelněizolační obálky budovy v kritickém detailu závaznosti stěny na střechu. Proto je klíčové dodržet následující zásady (v souladu s ČSN 73 1901 [2] a principy uvedenými např. v DEKTIME [článek 2, článek 5, článek 6]):
Vodotěsnost: Celý systém žlabu, včetně napojení na hydroizolaci střechy a odvodňovací prvky, musí být trvale vodotěsný, a to i vůči tlakové vodě, která může vzniknout při vzdutí vody (např. ucpáním vtoku) nebo při zaplnění žlabu mokrým sněhem.
Tepelná izolace: Žlab nesmí tvořit významný tepelný most. Jeho konstrukce musí být začleněna do tepelněizolační obálky budovy nebo musí být sám o sobě dostatečně izolován, aby nedocházelo ke kondenzaci a k nadměrným tepelným ztrátám (dle požadavků ČSN 73 0540-2 [3]).
Spádování: Žlab musí mít dostatečný spád směrem ke vtokům pro zajištění plynulého odtoku vody.
Kapacita a bezpečnostní přeliv: Dimenzování žlabu a vtoků musí odpovídat odvodňované ploše střechy a místním srážkovým podmínkám. Důležité je i řešení bezpečnostního přelivu pro případ extrémních srážek nebo ucpání vtoku.
Tuhost a únosnost: Konstrukce žlabu musí být dostatečně tuhá a únosná, aby odolala zatížení vodou, sněhem a ledem (viz též DEKTIME [článek 4]).
Dilatace: Musí být umožněny dilatační pohyby materiálů vlivem teplotních změn.
Údržba: Konstrukce musí umožňovat čištění žlabu a kontrolu vtoku.
Popis realizovaného řešení
Při realizaci skrytého žlabu v rámci systému TOPDEK na dané stavbě byl zvolen následující postup:
1. Pokládka skladby střechy: Na nosnou konstrukci střechy (CLT panely) byla celoplošně nalepena parotěsnicí a vzduchotěsnicí vrstva z asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER, následně položeny tepelněizolační desky TOPDEK 022 PIR.
2. Úprava okraje izolace: Dolní okraj PIR desek byl seříznut tak, aby vytvořil prostor pro konstrukci žlabu.
3. Aplikace DHV a napojení hydroizolace žlabu: Na plochu PIR desek byla položena difuzně otevřená doplňková hydroizolační vrstva (DHV) DEKTEN MULTI PRO II. V místě budoucího žlabu byla DHV ukončena a oboustrannou lepicí páskou napojena na pruh hydroizolační fólie z měkčeného PVC DEKPLAN 76, který bude tvořit povlakovou hydroizolační vrstvu budoucího žlabu. Z fotografií je patrné, že šířka přesahu a napojení je kritickým detailem vyžadujícím pečlivost a zároveň musí být tento spoj provedený v dostatečné výškové úrovni nad přelivnou hranou žlabu, aby při naplnění žlabu vodou nemohlo dojít k zatečení do skladby.
4. Konstrukce těla žlabu: Vlastní tělo žlabu bylo vytvořeno z voděodolné překližky, která byla vložena do prostoru vzniklého úpravou PIR desek. Pro zajištění potřebné tuhosti a stability byly použity zámečnicky vyrobené ocelové háky, které zároveň definují svislý obrys žlabu. Dno z překližky bylo vyspádováno směrem k odvodňovacímu prvku podepřením přířezy prken.
5. Finální hydroizolace žlabu: Na připravený podklad z překližky byla aplikována finální hydroizolační vrstva z PVC-P fólie DEKPLAN 76 napojená na pruh fólie připravený spolu s DHV na okraji střešní plochy. Pro opracování detailů, jako jsou rohy, kouty a napojení na vtok, byly použity systémové tvarovky a poplastované plechy.
6. Odvodnění: Odvodnění žlabu je zajištěno vtokem vytvořeným z kulatého chrliče TOPWET orientovaného svisle, který prochází tepelnou izolací obvodových stěn a je napojen na svislé odpadní potrubí. Vtok byl záměrně umístěn v blízkosti střešního okna, aby byla v budoucnu umožněna jeho kontrola a čištění. Zde bude zvlášť důležitá, protože v těsné blízkosti objektu roste listnatý strom.
7. Návaznost na fasádu: Současně probíhala montáž svislého roštu fasády z dřevěných I-profilů, mezi které byla následně doplněna tepelná izolace z minerálních vláken. Napojení žlabu na konstrukci fasády bylo provedeno velmi čistě a esteticky.
Pozorování a potenciální rizika
Lze konstatovat, že i díky specifickému řešení návaznosti šikmé střechy na fasádu bez viditelného okapního žlabu, bylo dosaženo původního architektonického záměru investora a projektanta. Výsledek lze považovat za velmi zdařilý a po několika letech od realizace ho lze prohlásit za funkční.
Řešení nevyužívá tradičních a časem osvědčených výhod okapních žlabů realizovaných „klasicky“ mimo půdorys objektu (možnost přelivu mimo objekt, možnost demontáže, absence tepelných mostů apod.). Z těchto důvodů bude zajímavé sledovat a získávat zkušenosti z této realizace, ale i dalších obdobných řešení v reálném provozu, zejména s ohledem na potenciální rizika:
Chování v zimě: Na střeše nejsou osazeny sněhové zachytávače, takže sníh, zvláště, když byla realizována plechová drážková krytina, sjíždí. Hrozí tak přeplnění žlabu tajícím sněhem a ledem, případně poškození konstrukce žlabu sjíždějícím ledem. Provoz v prostoru pod okapní hranou střechy bude za sněhu omezený zejména s ohledem na bezpečnost osob a majetku (viz též ČSN 73 1901 [2] a DEKTIME [článek 4]). Zde naštěstí není dům v kontaktu s veřejným prostorem.
Zanášení nečistotami: Jeden ze dvou žlabů je umístěn pod stromem, což zvyšuje riziko zanášení listím a jinými nečistotami. Pravidelná kontrola a údržba je nezbytná. Ucpání vtoku by vedlo ke vzdutí vody a přelití žlabu, proto je vtok umístěn pod střešním oknem pro snazší čištění.
Hloubka žlabu na koncích: Na obou koncích je hloubka žlabů relativně malá (cca 30 mm, resp. cca 50 mm po přelivnou hranu). To by mohlo být nedostatečné pro zachycení přívalových srážek nebo vody z tajícího sněhu, zejména pokud by došlo k částečnému ucpání vtoku. Zde by bylo vhodné zvážit návrh např. bezpečnostního přelivu, v oblastech s vyššími úhrny srážek bude třeba hledat jiné tvarové řešení profilu žlabu.
Kvalita provedení: Úspěšnost realizovaného řešení je extrémně závislá na preciznosti provedení všech řemeslných detailů, zejména hydroizolačních spojů (DHV na povlakovou hydroizolaci žlabu, spoje povlakové hydroizolace, napojení vtoku), dále na použití vysoce účinné tepelné izolace pod žlabem a její dostatečné tloušťce. Všechny tyto předpoklady byly u této konkrétní stavby splněny. Investor byl zároveň projektantem celé stavby a zároveň pomáhal i při realizaci. Realizační firma vyniká svoji precizností, smyslem pro detail a zároveň má k dispozici svoji truhlářskou dílnu. Ne nadarmo byla vybrána pro výstavbu českého pavilonu pro EXPO 2025 v Japonské Ósace.
Závěr
Prezentované řešení skrytého okapního žlabu ukazuje jednu z možných cest, jak skloubit vysoké architektonické požadavky s technickými nároky moderní výstavby. Realizace takového žlabu vyžaduje pečlivé plánování a provedení, zejména s ohledem na zajištění dokonalé vodotěsnosti a minimalizaci tepelných mostů. Použití systémových prvků (PIR desky, kvalitní DHV a PVC-P fólie, vtoky) je předpokladem úspěchu, avšak klíčová zůstává kvalita projektu, řemeslné práce a důsledná kontrola provádění. Zkušenosti z konkrétní stavby zdůrazňují nutnost individuálního posouzení každé stavby a zohlednění všech okrajových podmínek, rizik i řešení údržby.
Podklady
Interní dokumentace Atelieru DEK, č. 2021-023251 BD z CLT panelů, detail skrytého okapního žlabu v systému TOPDEK, Martin Voltner, 2021-2022.
[1] ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí (2008)
[2] ČSN 73 1901-1 Navrhování střech - Základní ustanovení (2020)
[3] ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky (2011)
https://dekpartner.cz/technicka-podpora/detaily
Předchozí články v časopise DEKTIME, zejména:
Dokumentace častých vad mezistřešních a zaatikových žlabů (Sborník 2011, článek 2)
Ochrana před sněhem a ledem (01/2014, článek 4)
Zásady navrhování okraje střechy, okapu a podokapního žlabu (02/2014, článek 5)
Funkční požadavky na okraj střechy, okap a podokapní žlab (02/2014, článek 6)