Přihlásit | Registrovat
Bezplatnou registrací v programu DEKPARTNER lze získat přístup k rozšířené technické podpoře.
Aplikace
Neutěšený stav fasád /1/ a balkonů /2, 3/, vysoké náklady na vytápění /4/ a dostupnost dotací přiměly vlastníky jednoho pražského bytového domu ze 70. let konat.
Výbor SVJ oslovil pracovníky Atelieru DEK s požadavkem na zpracování dokumentace rekonstrukce fasády. Jako podklad poskytl jednoduchou dokumentaci pro stavební povolení, která byla zpracovaná pro sousední, již rekonstruovaný, blok. Protože se ve svých návrzích snažíme postupovat koncepčně, provedli jsme nejprve vlastní posouzení stavu objektu a energeticko-ekonomickou studii. Výsledkem studie bylo několik variant rekonstrukce fasády s odhadem výše souvisejících nákladů i jejich návratnosti, při zohlednění možnosti dotace z programu Nová zelená úsporám pro bytové domy v Praze.
Neutěšený stav fasád /1/ a balkonů /3, 4/, vysoké náklady na vytápění /4/ a dostupnost dotací přiměly vlastníky jednoho pražského bytového domu ze 70. let konat.
Výbor SVJ oslovil pracovníky Atelieru DEK s požadavkem na zpracování dokumentace rekonstrukce fasády. Jako podklad poskytl jednoduchou dokumentaci pro stavební povolení, která byla zpracovaná pro sousední, již rekonstruovaný, blok. Protože se ve svých návrzích snažíme postupovat koncepčně, provedli jsme nejprve vlastní posouzení stavu objektu a energeticko-ekonomickou studii. Výsledkem studie bylo několik variant rekonstrukce fasády s odhadem výše souvisejících nákladů i jejich návratnosti, při zohlednění možnosti dotace z programu Nová zelená úsporám pro bytové domy v Praze.
Pozn.: Studie se nezabývala jen stavem pláště domu, vyhodnocovala také efektivitu zdroje tepla. Přinesla jasnou argumentaci, na základě které byl přehodnocen původní nepodložený záměr vlastníků na zřízení vlastní plynové kotelny, a namísto toho doporučila výměnu stávajícího přívodního potrubí z nedaleké blokové kotelny, s velmi krátkou návratností v řádu let. Podrobnější rozbor této studie a srovnání jejích výsledků s reálným stavem po rekonstrukci připravujeme pro některé z dalších vydání.
Po roce od realizace opatření na zdroji tepla obdrželi vlastníci zajímavé přeplatky záloh na vytápění (počasím to nebylo). Důvěra v závěry studie vzrostla, a tak si vlastníci na svém shromáždění vybrali nejkomplexnější variantu nápravných opatření. Výplně otvorů a střecha domu již byly v minulosti obnoveny. Součástí návrhu tak byla sanace statických poruch nosných konstrukcí balkónů, zateplení fasád, konzol balkónů a stříšek nad garážemi, povlaková hydroizolace a pochůzné vrstvy z dřevěných roštů nebo teracové dlažby na podložkách na balkónech, nové ocelové konstrukce zábradlí se skleněnou výplní, nová garážová vrata a k domu přiléhající zpevněné plochy.
Architekti z Ateliéru Železný zpracovali odvážnou architektonickou koncepci, kterou jasně popřeli fádní vzhled sousedního bloku předloženého původně jako vzor a - v té době ještě nevědomky - také udali směr rekonstrukce druhého ze sousedních bloků.
Neotřelé architektonické pojetí nových fasád /5/ si vyžádalo specifická konstrukční řešení „z našeho pera“. Jedním z nich je řešení vnějších okenních parapetů. Fasáda „rozehraná“ nepravidelně umístěnými meziokenními dřevěnými obklady musela být lokálně konstruována jako dvouplášťová, s větranou vzduchovou vrstvou za obkladem. Dřevěný obklad byl připevněn na latě kotvené skrz tenčí kontaktní zateplovací systém /obr. 1/. Aby nebyl oslaben účinek tepelněizolační vrstvy a přitom byl dřevěný obklad v líci s okolními omítanými plochami, bylo v těchto místech užito tenčích desek z fenolické pěny KOOLTHERM K5, které svým tepelným odporem odpovídají tlustším deskám ze šedého polystyrenu, navrženým v ostatních částech fasády /6/.
V detailu parapetu jsme museli vyřešit napojení parapetního plechu a oplechování římsy vzniklé pod budoucím meziokenním dřevěným obkladem. Zároveň jsme potřebovali spolehlivé řešení pro napojení parapetů na ostění okenních otvorů.
O rizicích detailu napojení vnějších parapetů na ostění jsme vás již dříve informovali v DEKTIME č. 03/2013. Vědomi si závažnosti této problematiky, věnovali jsme se vývoji vlastního řešení, které by rizika zatékání tímto detailem eliminovalo a zároveň umožnilo provedení parapetního plechu bez rizika jeho poškození následujícími pracovními kroky (obvykle provedení výztužné vrstvy a omítky). Prvotní myšlenku tzv. parapetní kapsy rozpracoval /7/ a na modelu v rámci interní technické soutěže ověřil /8/ kolega Petr Schindler.
Na základě získaného poznání návrh dopracoval kolega Zdeněk Pikl ve spolupráci s Evženem Janečkem ze společnosti DEKMETAL s.r.o. Výsledný produkt je chráněn užitným vzorem č. 30522 /obr. 2/ pod názvem „Prefabrikovaná klempířská konstrukce pro osazení parapetu“ a je součástí sortimentu společnosti DEKMETAL s.r.o.
Jedná se o polotovar z ohýbaného plechu, se skládaným ohybem v koutě ostění a okna (tedy bez prostřihu) /9/. Tvar parapetní kapsy vychází z následujících požadavků:
Pilotní realizace tohoto řešení proběhla právě na předmětném objektu. Princip řešení spočívá v rozdělení realizace venkovního parapetu do dvou etap. V první etapě se do ostění zapustí a k podkladu přilepí tzv. parapetní kapsa /10/. Parapetní kapsa se osazuje po provedení základní vrstvy v ploše parapetu, ale před provedením základní vrstvy na ostění.
Na horní ohyb boku parapetní kapsy se nalepí systémová lišta s okapničkou a s integrovanou tkaninou pro připojení do základní vrstvy zateplovacího systému /11/. Poté se provede základní vrstva a omítky fasády /12/.
Po provedení všech povrchových úprav fasády se povrch parapetních kapes očistí a kapsy se z čela zakrátí /13, 14/ a přihnou podle požadovaného přesahu parapetního plechu před líc fasády (obvykle 30 mm) /15/.
Na očištěný povrch kapes se nalepí pryžové těsnění /16/. Mezi kapsy se vsune délkově upravený parapetní plech (bez bočních ohybů) /17, 18/, zasune se do drážky v rámu okna, nalepí se k podkladu a zavlékne se za čela parapetních kapes /19/.
Výsledné provedení je zachyceno na snímcích /20, 21/.
S výhodou bylo využito možnosti spojit oplechování římsy pod dřevěným meziokenním obkladem s parapetní kapsou formou jednoduché stojaté drážky /22, 23/. Standardní prefabrikovaná řešení bočních parapetních krytek by nebylo možné v daném konstrukčním uspořádání zrealizovat. Výsledkem je pohledově čisté /20, 21, 24/ a konstrukčně spolehlivé /25/ provedení detailu.
Výhody řešení detailu s parapetní kapsou:
Rekonstrukce fasády a balkónů domu byla dokončena již před rokem a půl. Dotace z programu Nová zelená úsporám pro bytové domy v Praze byla vyplacena, vlastníkům se ještě zvýšily přeplatky záloh na vytápění, a přitom platby do tzv. fondu oprav nebylo třeba navyšovat. Pozitivní reference se rychle šíří a tak se i obyvatelé druhého sousedního bloku těší na dokončení právě probíhající rekonstrukce ve shodném pojetí.
V některém z příštích vydání vás seznámíme s dalším specifickým konstrukčním řešením uplatněným při zmiňované rekonstrukci objektů. Řešení vlastníkům kompenzovalo zúžení balkónů v důsledku zateplení stěn, a to vyložením jejich okraje /26/, s pohledovým obkladem z kazet DEKMETAL. Obklad podpořil výrazný architektonický prvek domů – původní, po patrech prostřídané, boční stěny balkónů na jedné z fasád /27/.
Architektonický návrh: Ateliér Železný – Ing. arch. Pavel Železný, Ing. arch. Jan Totušek
Projektová dokumentace, autorský dozor: Atelier DEK - Dekprojekt s.r.o. - Ing. Peter Monos, Ing. Jan Matička
Realizace: Holborn Group s.r.o., klempíř pan Čimbora
Vývoj prefabrikované klempířské konstrukce pro osazení parapetu (tzv. parapetní kapsy):
Dekmetal s.r.o. – Ing. Evžen Janeček
Atelier DEK - Dekprojekt s.r.o. - Ing. Petr Schindler, PhD.
Atelier DEK - Stavebniny DEK, a.s. - Zdeněk Pikl, Dis.
Autor:
Ing. Jan Matička
znalec, Atelier DEK - DEK a.s.
jan.maticka@dek-cz.com, +420 731 421 971
