Vzdělávací centrum

Hydroizolační systém DUALDEK ve spodní stavbě a na terase - Odpovědi na otázky, které zazněly na Seminářích DEK 2019

Začátkem roku 2019 ve dvanácti městech proběhly Semináře DEK 2019. Některé přednášky zazněly ve všech městech, byť od různých přednášejících. Konzultační technici přednesli svá témata jen ve městech, v jejichž okolí působí. Aby se účastníci mohli seznámit se všemi přednáškami připravenými pro Semináře DEK 2019, vydali jsme sborník jako zvláštní tištěné číslo časopisu DEKTIME. Jednotlivé články spolu s většinou prezentací jsme vystavili na stránkách programu DEKPARTNER zde. Nyní začínáme plnit slib daný na seminářích, že roztřídíme dotazy a na většinu odpovíme písemně. Chceme tak poskytnout odpovědi i do měst, kde se otázky zaměřily na jiná témata. Zároveň odpovíme i na otázky, ke kterým jsme se z časových důvodů v některých městech nedostali.

V tomto článku odpovídáme na dotazy k přednáškám ing. Libora Koubka z Prahy a ing. Jana Svobody z Hradce Králové. Obě přednášky se týkaly použití hydroizolačního systému DUALDEK. Ing. Koubek se zabýval suterénem rodinného domu se zodpovědně stanovenými požadavky na stav vnitřního prostředí a vnitřních povrchů. Ing. Svoboda představil řešení rekonstrukce terasy na významné historické budově.

Libor Koubek: Fóliová hydroizolace DUALDEK se uplatní i v suterénu rodinného domu

D: Proti radonu je účelné odvětrání pod podlahou, zde bylo řešeno pouze fólií. Není to chyba?

O: Základová spára objektu byla dle hydrogeologického průzkumu v dosahu podzemní vody, reálně při stavbě dokonce pod hladinou podzemní vody. V takových podmínkách není zřízení větraného podloží efektivní. Hydroizolační povlak z PVC fólií pro zjištěný výskyt radonu (vysoký radonový index pozemku, střední plynopropustnost zeminy) byl dostatečným opatřením pro konstrukci první kategorie těsnosti v souladu s ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. V porovnání s pasivními hydroizolacemi těsnost provedené hydroizolace DUALDEK navíc prokáže objektivní plošná kontrola za podtlaku.

D: S ohledem na množství dílčích kroků a rizik spojených s poškozením folie, nebylo by vhodnější použit systém bílé vany s krystalizaci a asfaltovými pásy proti radonu ?

O: Rizika zabudování netěsné (ať už fóliové, nebo asfaltové) hydroizolace jsou v případě systému DUALDEK vyloučena možností provedení objektivní plošné kontroly podtlakovou zkouškou. Tu lze provádět průběžně při zhotovování hydroizolace (izolatér si po sobě kontroluje svou práci), po dokončení hydroizolace a provedení ochranných vrstev (předání těsné hydroizolace generálnímu dodavateli) a po provedení stavby (předání těsné hydroizolace investorovi). Kontroly lze provádět i v průběhu výstavby při zahájení a ukončení prací navazujících řemesel (železáři, betonáři).
Představu o spolehlivosti vybraných hydroizolačních konstrukcí si lze učinit s pomocí směrnice České hydroizolační společnosti ČHIS 01. V podmínkách prezentované stavby vykazuje dvojitý hydroizolační systém s možností objektivní plošné kontroly a aktivace injektováním doporučenou spolehlivost (S2) pro splnění požadavku na stav vnitřního prostředí a stav vnitřních povrchů při dané obtížné přístupnosti k případným opravám hydroizolace.
Konstrukce tzv. bílé vany (vodonepropustná železobetonová konstrukce třídy As dle pravidel České betonářské společnosti TP 02, tzn. vyztužená na definovanou mez trhlin, vč. systémových těsnicích komponent do pracovních a dilatačních spár) obdobné spolehlivosti a účinnosti dosáhne tehdy, je - li opatřená z vnější strany spolupůsobícím povlakem. Spolupůsobením se dosáhne toho, že se voda, v případě, že pronikne vnějším hydroizolací, nemůže šířit ve spáře mezi bílou vanou a povlakem.
Vůbec nejvyšší hydroizolační spolehlivosti by dosáhly dvě samostatné hydroizolační konstrukce oddělené větranou a odvodněnou průleznou vzduchovou vrstvou (tzv. box in box). Vnější konstrukce by byla dimenzovaná na méně přísný požadavek ochrany prostředí a pronikající voda by byla zachycena a odvedena ve vzduchové vrstvě. Vnitřní konstrukce by sice byla dimenzovaná na přísný požadavek ochrany vnitřního prostředí, ale vodou by byla namáhána podstatně méně, než vnější konstrukce. Byla by tak zvlášť velká šance na trvalé zajištění požadovaného stavu konstrukcí a prostředí. Je ke zvážení, zda se vůbec vyplatí umisťovat do suterénu v daných podmínkách provozy s tak přísnými požadavky.
Účastníci programu DEKPARTNER si mohou spolehlivost různých hydroizolačních konstrukcí spodní stavby dle pravidel směrnice ČHIS 01 sami jednoduše navrhnout a posoudit v intuitivní bezplatné aplikaci HYDROIZOLACE přístupné zde.

D: Jak se připevňuje drenážní vrstva? Nevadí propíchnutí první vrstvy?

O: Drenážní rohož mezi fóliemi se prostehuje páskami nařezanými ze shodné hydroizolační fólie a pásky se následně přivaří k první vrstvě dvojitého systému /1/. Obdobně se přichycují rozvody kontrolních a injektážních hadic /2/. K perforaci vrstev fólie vůbec nedochází.

01 Připevnění drenážní vrstvy k první vrstvě fólie přivařením prostehovaného pásku fólie stejného typu.

02 Připevnění rozvodů kontrolních a injektážních hadic k druhé vrstvě fólie páskami fólie stejného typu.

D: Čím kotvíte přes fólii?

O: Přes dvojitý hydroizolační systém se standardně nic nekotví. Způsob upevnění drenážní rohože k fólii je popsán v předchozí odpovědi. Pokud je třeba dočasně k povrchu dvojitého systému uchytit např. tepelnou izolaci, užívají se samolepicí trny, na které se tepelná izolace napichuje /obr. 03/.
U atypické realizace dvojitého systému ve skladbě šikmé vegetační střechy (bytový komplex Central park v Praze) bylo třeba vyřešit prostupy kotev zádržného roštu vegetačního souvrství. Prostupy byly řešeny formou pevné a volné ocelové příruby /obr. 04/.

03 Samolepicí trn se svorkou.

04 Bodové kotvy ve formě pevné a volné příruby pro záchytný rošt vegetačního souvrství, viz též schéma 1.

Schéma 1: Detail bodového prostupu záchytného systému systémem DUALDEK na šikmé vegetační střeše.

Zavěšení na svislé stěny stavební jámy (pažení, vana) se řeší tak, že se hydroizolace vytáhne na horní okraj pažení / jámy a přivaří se k nakotveným páskům z poplastovaného plechu. Hydroizolaci je nutné důkladně ochránit před dalšími stavebními procesy (bednění, betonáž, zdění). Napojení dalšího sektoru se provede tak, aby byl zachován princip dvojité hydroizolace. Detail znázorňuje schéma 2.

Schéma 2: Zavěšení a napojení dvojité hydroizolace na horním okraji pažení / vany.

D: Proč se hydroizolace aplikuje zevnitř ?

O: Spodní stavba, o které v Praze přednášel ing. Koubek byla provedena tzv. do vany. Konstrukce vany v daném případě byla provedena z monolitického betonu. Její stěny mají tloušťku 150 mm. Po provedení celé (vodorovné i svislé) hydroizolace a tepelné izolace následovala stavba nosných konstrukcí domu /obr. 05/. Hydroizolace je po dokončení stavby sevřena mezi 2 tuhé konstrukce. To je podmínkou pro spolehlivou proveditelnost aktivace dvojitého systému injektáží. Výhodou řešení bez etapového spoje mezi vodorovnou a svislou hydroizolací dle schématu 3 je vyloučení rizika poškození okraje vodorovné hydroizolace při realizaci svislých konstrukcí suterénu před napojováním svislé hydroizolace.
Etapový spoj je nutný, pokud se realizuje nejprve vodorovná hydroizolace na základové desce a svislá se realizuje až na stěně suterénu. Princip jeho provedení znázorňuje schéma č. 4. Dvojitý systém umožňuje i takto etapizované provedení hydroizolace spodní stavby /06/. Z důvodu zajištění aktivovatelnosti injektáží je třeba po provedení svislé hydroizolace z vnější strany zřídit tuhou konstrukci zajišťující přítlak. Bez ní lze u svislé části uvažovat jen s kontrolovatelností systému. I když je na aktivaci systém vybaven, při injektáži by vlivem absence přítlaku docházelo k enormní spotřebě injektážní hmoty a deformacím systému. Kontrolní hadice svislé etapy hydroizolace jsou v takto etapizovaném případě vyústěny do exteriéru po obvodu stavby /06/.

05 Realizace systému DUALDEK do vany (spodní stavba v pažené jámě).

06 Realizace systému DUALDEK na etapy (spodní stavba ve svahované jámě).

Schéma 3: Princip provedení spoje mezi vodorovnou a svislou částí systému DUALDEK ve spodní stavbě při neetapizovaném postupu (tzv. do vany).

Schéma 4: Princip provedení spoje mezi vodorovnou a svislou částí systému DUALDEK ve spodní stavbě při etapizovaném postupu.

D: Bylo nutné použít u této stavby dodatečnou injektáž? Respektive, jestli vznikl defekt v průběhu stavby.

O: Izolatérská firma si při provádění systému DUALDEK prováděla vlastní zkoušky, které průběžně odhalovaly obvyklé netěsnosti vzniklé při svařování fólií, případně osazování hadic. Před zakrytím ochrannými vrstvami byla provedena zkouška těsnosti za účasti stavbyvedoucího, všechny sektory byly těsné. Zkouška těsnosti po provedení ochranných vrstev a výztuže vyžádaná stavbyvedoucím žádné netěsnosti neodhalila. Do dneška se v suterénu domu neprojevily vlhkostní poruchy, nebyl dosud důvod k další kontrole těsnosti systému, natož k jeho aktivaci injektáží. Takto vynikající výsledek je třeba přisuzovat nadstandardním podmínkám na stavbě a pečlivému dozoru.
Na základě zkušeností běžně předpokládáme, že po dokončení stavby bude třeba aktivovat injektáží cca 15% sektorů. Náklady na tuto aktivaci musí být zakalkulovány již v projektové dokumentaci systému jako jeho nedílná součást, zhruba ve výši 30% ceny materiálu samotného systému.

D: Jakým způsobem je řešena údržba a kontrola systému DUALDEK v průběhu života objektu? Prostřednictvím servisní smlouvy? Nebo zda je systém zcela bezúdržbový a autonomní?

O: Podtlakové kontroly těsnosti systému se provádí ve fázi realizace před zakrytím ochrannými vrstvami a po provedení ochranných vrstev a výztuže nosných konstrukcí. Netěsnosti odhalené v těchto fázích se zpravidla řeší opravou či výměnou části systému, nikoliv aktivací injektáží. K dalším kontrolám těsnosti systému se obvykle přistupuje až při projevech vlhkosti v interiéru.
Režim kontroly systému DUALDEK v průběhu životnosti objektu závisí na dohodě uživatele objektu se zhotovitelem. Je třeba bezpečně uchovat dokumentaci skutečného provedení systému, která je nezbytným podkladem pro technologický předpis případné aktivace injektáží. Systém údržbu nevyžaduje.
Systém v tuto chvíli není koncipován jako autonomní, není např. vybaven automatickou detekcí a hlášením zatečení vody do sektoru ani systémem automatické aktivace injektáží. S ohledem na množství informací, které je třeba před přistoupením k injektáži sektorů vyhodnotit (podrobněji je rozvedeno v další odpovědi), by to nebylo efektivní.

D: Čím je možné DUALDEK v případě potřeby injektovat? Je možné použít např. koloidní silikagel?

O: K účinnému injektování dvojitého systému /07/ doporučujeme výhradně námi otestovanou injektážní hmotu. Jedná se dvousložkovou, nízkoviskózní, polymery zesílenou hydrostrukturní pryskyřici na akrylátové bázi s krátkou, nastavitelnou reakční dobou. Pryskyřice je vodotěsná, odolná vůči zmrazovacím cyklům, s dobrou přídržností na suchých i vlhkých umělohmotných izolačních fóliích.
Nízká vizkozita blízká vodě je podstatná pro snadné načerpání hmoty přes ohyby injektážní hadice do všech míst případně geometricky členitějších sektorů.
Nastavitelná doba počátku reakce v rozmezí 0,5 - 110 minut je podstatná pro vyloučení předčasného ztuhnutí pryskyřice ještě před vyplněním všech míst injektovaného sektoru (závisí na objemovém výkonu injektážní pumpy), nebo naopak příliš pozdnímu ztuhnutí, kdy by docházelo k neefektivnímu únikání pryskyřice přes odstraňovanou netěsnost sektoru. Správně nastavená doba počátku reakce umožňuje sledovat zaplňování sektoru nejen kontrolní hadicí, ale také pomocí vývoje injektážního tlaku.
Krátká reakční doba v jednotkách minut (myšleno od počátku po konec tuhnutí pryskyřice) jasně ohraničuje časové okno, kdy má pryskyřice stejně nízkou viskozitu /schéma 5/.

Schéma 5: Graf nárůstu viskozity injektážní pryskyřice v čase.

Odolnost pryskyřice vůči zmrazovacím cyklům se uplatní zejména u sektorů v soklových partiích staveb (do zámrzné hloubky) a u dvojitých hydroizolačních systémů ve skladbách střech nad tepelnou izolací.
Přídržnost pryskyřice k hydroizolační fólii podporuje těsnící účinek injektáže /08/.

07 Injektáž sektoru – směšovací pistole injektážní pumpy připojená k injektážní hadici ve stěnové kontrolní krabici.

08 Výřez ze zkušebního sektoru po injektáži – přilnavost injektážní pryskyřice k hydroizolační fólii.

V každém případě platí, že jako podklad pro injektáž sektoru musí být zpracován podrobný technologický předpis na základě podrobného průzkumu pro konkrétní instalaci dvojitého systému. Průzkum se soustředí na zkoušky těsnosti podezřelých sektorů, množství pronikající vody a charakter jejího výskytu, tzv. falešné zatékání (ze zdrojů v objektu, z období výstavby, popř. obtékáním jinak těsné hydroizolační konstrukce). Ani v případě, kdy je sektor netěsný, v sektoru je voda, ale nedochází k zatékání do interiéru (tzn. vnitřní vrstva fólie je nejspíše těsná), se k injektáži nepřistupuje. Injektáž sektoru je vždy až poslední krok při odstraňování zatékání, protože těsnost sektoru po injektáži není dále kontrolovatelná. V případě, že je na základě průzkumu injektáž doporučena, technologický předpis mj. definuje požadavky na injektážní aparaturu, minimální a maximální injektážní tlak, souslednost úkonů v případě injektáže více sektorů, odhadovanou spotřebu injektážní hmoty podle velikosti sektoru a očekávané velikosti netěsnosti, způsob kontroly proinjektování sektoru, dobu počátku reakce injektážní hmoty a způsob proplachu injektážních hadic tak, aby bylo možné injektáž v případě potřeby zopakovat.

D: Po injektáži se tedy nedá sektor kontrolovat?

O: Injektáží dojde k zaplnění sektoru vč. kontrolních hadic reaktivní pryskyřicí. Kontrolní hadice na rozdíl od injektážních nelze proplachovat (viz další dotaz). Podtlaková kontrola sektoru po injektáži tak již není možná. Proto je třeba k injektáži sektoru přistupovat až po důkladném průzkumu a rozvaze rizik. Pokud projevy zatékání v interiéru po injektáži přetrvávají a s jistotou jsou vyloučeny tzv. falešné zdroje zatékání, lze účinnost injektáže s určitou mírou spolehlivosti ověřit vylučovací metodou – kontrolou ostatních nezainjektovaných sektorů. Podrobněji je rozvedeno v předchozí odpovědi.

D: Jak realizovat případnou opravu mezi izolacemi když už gel zatuhne? Jsou reálné případně další opravy?

O: Systém umožňuje proplach injektážních hadic a tím i opakovatelnost injektáže /09/. Proplach je nutné provést bezprostředně po ukončení injektáže sektoru, než pryskyřice v injektážních hadicích zatuhne. Na zkušebních aplikacích máme ověřenou možnost trojnásobné opakovatelnosti injektáže /10/ (více jsme netestovali). Jen na jednotkách staveb se výjimečně přistoupilo k druhé injektáži. Při opakované injektáži dochází k pronikání injektážní hmoty do sektoru pod vyšším tlakem, což vede k prostupování následné pryskyřice skrz předchozí, případně k rozlepení spoje mezi fólií a předchozí pryskyřicí. Proinjektovanost sektoru již po prvním kole injektáže nelze sledovat kontrolními hadicemi (jsou zaplněné ztuhlou injektážní hmotou), injektáž v druhém kole se řídí výhradně injektážními tlaky, popř. sondami do konstrukce.

09 Výřez ze zkušebního sektoru po injektáži - injektážní hadice uvnitř sektoru po provedení proplachu.

10 Výřez ze zkušebního sektoru po trojnásobné injektáži a stržení vrchní fólie – pro vizuální rozlišení byla injektážní pryskyřice v každém kole různě obarvena.

Jan Svoboda: Rekonstrukce terasy Smetanova domu v Litomyšli

D: Jak dlouho byla na místě původní demontovaná skladba?

O: Provozovatel stavby tvrdí, že k předchozí rekonstrukci došlo před 10 – 12 lety.

D: XPS v původní skladbě byl deklarován jako nenasákavý. Váš příspěvek hovoří o velmi vlhkém XPS. Jaké bylo jeho “zavlhčení”, jak to bylo změřeno? Je tedy XPS nasákavý?

O: Přesná hodnota hmotnostní vlhkosti XPS v původní skladbě střechy nebyla měřena. Značná vlhkost však byla zřejmá z velké hmotnosti odstraňovaných desek.
K popisu schopnosti XPS přijímat vodu se užívají parametry dlouhodobá nasákavost při ponoření (WL(T)) a dlouhodobá navlhavost při difuzi (WD(V)).
Výrobková norma pro XPS, ČSN EN 13164+A1, definuje parametr dlouhodobé nasákavosti při ponoření (do vody) a rozlišuje 3 úrovně nasákavosti v závislosti na výsledku zkoušky /tabulka 1/.

Tabulka 1 – Úrovně dlouhodobé nasákavosti při úplném ponoření dle ČSN EN 13164+A1

Výrobková norma pro XPS dále definuje parametr dlouhodobé navlhavosti při difúzi, který se stanovuje zkouškou dle ČSN EN 12088 a v závislosti na výsledku rozlišuje 5 úrovní /tabulka 2/.

Tabulka 2 – Úrovně dlouhodobé navlhavosti při difuzi dle ČSN EN 13164+A1

A konečně návrhová norma ČSN 72 7221-3 stanovuje limitní požadované hodnoty vlastností průmyslově vyráběných výrobků z XPS k použití ve stavebnictví. Pro užití XPS v inverzní skladbě střechy, jak bylo v popisovaném případě, požaduje úroveň WL(T)0,7 a WD(V)3.

Je třeba si uvědomit, že výše popsané normové zkoušky jsou jen omezeně vypovídající, slouží spíše pro porovnání výrobků mezi sebou. Dlouhodobost z pohledu zkušební normy (28 dní) je totiž relativní při srovnání s plánovanou životností konstrukce, do které je výrobek zabudován (desítky let). Výsledky obou zkoušek závisí m.j. na procentu uzavřených pórů XPS, které lze stanovit dle ISO 4590. Čím je procento vyšší, tím je výrobek odolnější vůči přijímání vody do své struktury. Norma ČSN 72 7221-3 uvádí: „Úroveň dlouhodobé udržitelnosti deklarovaných vlastností výrobků z XPS ve stavbě lze hodnotit doplňkovou vlastností, kterou je objemový podíl uzavřených buněk podle ČSN EN ISO 4590. Hodnota nemá být nižší než 95 %." Naše zkušenosti potvrzují, že je vhodné do stavby zabudovat takový XPS, u kterého je tento doplňkový parametr výrobcem uveden a dosahuje hodnoty vyšší než 95%.

V daném případě se na značné hmotnostní vlhkosti XPS dle všeho podepsala právě difúzní navlhavost XPS. Při tomto mechanismu se voda do struktury XPS dostane ve formě vodní páry, kde při nízké teplotě zkondenzuje. Tomuto jevu přispívá zakrytí XPS difúzně uzavřenými vrstvami (ve směru difúzního toku), např. betonovou mazaninou, nopovou fólií apod. V případě, kdy je XPS kladen ve více vrstvách, pak také poloha spáry mezi vrstvami. Ve spáře se může vytvořit vodní film, který je nepropustný pro vodní páru. Tuto problematiku jsme podrobně rozebírali již v DEKTIME 07/2006 a 02/2009.

D: O jakou plochu v m² střechy se jednalo? Jaká byla cena projektu bez DPH? Jaká byla cena realizace bez DPH?

O: Celková plocha terasy je 120 m2. Projektové činnosti zahrnující průzkum, variantní návrh opravy a projekt na zvolenou variantu vč. výkazu výměr zajistil kolega Petr Vencl ze svitavské pobočky Dekprojekt s.r.o. za cenu celkem 38 tis. Kč. Během realizace dále prováděl autorský dozor a zkoušky těsnosti dvojitého hydroizolačního systému za cenu celkem 15 tis. Kč. Rozpočtované a nakonec i reálné náklady celé rekonstrukce (nikoliv samotné hydroizolace) byly 900 tis. Kč.

Orientační ocenění systému DUALDEK na 1 m²:
- hydroizolační materiály 720 Kč
- doplňkové materiály 140 Kč
- montáž systému 700 Kč
- injektáž systému 375 Kč
Pozn.: V rozpočtu hydroizolace je třeba uvažovat s injektáži cca 15 % sektorů po provedení stavby (aktivace). Uvedená cena za injektáž 15 % sektorů je rozpočtena na celkovou izolovanou plochu stavby.

Orientační nacenění služeb k hydroizolačnímu systému DUALDEK:
- cena dokumentace pro výběr zhotovitele (obvykle pro generálního projektanta) je cca 1,5 % ceny díla, minimálně 12 000 Kč;
- cena výrobní dokumentace (obvykle pro realizační firmu) je cca 4 % ceny díla, minimálně 20 000 Kč;
- cena autorského dozoru a kontrolního měření je cca 6 % z ceny díla, minimálně 30 000 Kč.

Při izolované ploše větší než 1 000 m² se stanovuje cena individuálně. Všechny ceny jsou uvedeny bez DPH.

Za součást systému DUALDEK nad rámec samotných komponent hydroizolace považujeme:
- rozvahu hydroizolační koncepce v rámci předprojektové přípravy (vyhodnotí, zda je systém pro dané okrajové podmínky dostatečně spolehlivý a definuje podmínky na ostatní konstrukce stavby);
- základní dokumentaci systému pro stupeň zadávací dokumentace stavby (umožní dostatečně přesně stanovit náklady na provedení systému);
- výrobní dokumentaci systému jako podklad pro jeho provedení s kontrolním a zkušebním plánem (jednoznačný podklad pro realizaci systému);
- autorský dozor při realizaci systému;
- dokumentaci skutečného provedení systému (záznam případných úprav systému, nezbytný podklad pro plánování případné aktivace systému injektáží);
- objektový technologický předpis aktivace systému v případě jeho defektu.

D: Funguje žlab u dveří otevíravých dovnitř zejména u zatékajíci vody, nafoukaného sněhu apod.?

O: Detail u dveří nerespektuje doporučení C.3.6 ČSN 73 1901 o minimální výšce ukončení hydroizolace na svislém povrchu 150 mm nad přiléhající vodorovnou plochou (i když lze tuto výšku uvažovat od dna odvodňovacího žlabu s perforovaným krytem), hydroizoladce je nad dnem žlabu ukončena ve výšce cca 80 mm. Je to dáno geometrií okolních konstrukcí, do kterých nebylo možno zasahovat. Dle aktuální informace provozovatele od dokončení rekonstrukce v listopadu 2018 k zatečení do interiéru přes tyto dveře nedošlo.

11 pohled na jeden z vstupů na terasu (před dokončením)

Schéma 6: výňatek z projektu opravy - detail u dveří

Autor:
Ing. Jan Matička, DEK a.s., znalec
jan.maticka@dek-cz.com, +420 731 421 971