Terasa nad kuchyní baru
První problematická skladba se nacházela nad kuchyní baru v areálu plaveckého bazénu. Zde, nad sníženým sádrokartonovým podhledem, docházelo k masivní kondenzaci. Skladba provozní střechy vypadala následovně (od exteriéru):
- betonová dlažba,
- flexibilní lepidlo,
- cementová hydroizolační stěrka,
- spádový potěr,
- monolitická nosná železobetonová stropní deska,
- parozábrana z PE fólie,
- sádrokartonový podhled.
Tepelná izolace ve skladbě zcela scházela. Skladbu však z provozních důvodů nebylo možné zateplit shora z exteriéru, jelikož na dlažbu terasy výškově navazovaly další provozy. Po demontáži původního podhledu a parozábrany tak došlo na zateplení zespodu pěnovým sklem.
Plocha mezi ocelovými nosnými profily byla zateplena pěnosklem tl. 200 mm. Z úsporných důvodů investor rozhodl, že ocelové nosné profily a nepřístupná spára mezi nimi a příčkami se obalí a vyplní PUR pěnou.
Výsledný návrh skladby tak vypadal následovně:
1 - Betonová dlažba, lepidlo a cementová hydroizolační stěrka
2 - spádový potěr
3 - monolitická nosná železobetonová stropní deska
4 - penetrační nátěr PC EM
5 - dvousložkové asfaltové lepidlo FOAMGLAS PC 56
6 - izolační desky z pěnového skla FOAMGLAS T3+ tl. 200 mm + kotva FOAMGLAS PC F
7 - vzduchová vrstva (dodatečně propojena se sušším prostorem baru)
8 - parozábrana z PE fólie
9 - samonosný sádrokartonový rošt a sádrokartonové desky
Zateplení podhledu stropu bylo doplněno o parozábranu lehkého typu na sníženém podhledu tak, aby prostor vzduchové mezery nad ním nebyl nadměrně zatěžován provozní vlhkostí z kuchyně. Meziplášťový prostor byl zároveň ventilací propojen s výrazně suššími prostory baru. Spoléhá se na to, že období, ve kterém se bude v PUR kolem nosníků hromadit vlhkost, díky tomu bude co nejkratší.
Dle informací správy objektu kondenzace v řešeném prostoru ustala.
Lodžie bytu
Druhý případ byl velmi obdobný. Majitel bytového domu se na nás obrátil s prosbou o návrh řešení vlhkostních poruch v jedné z bytových jednotek, nad kterou se nacházela ustupující lodžie bytu ve vyšším podlaží. Skladba ploché provozní střechy lodžie po realizaci bytového domu byla následující (od exteriéru):
- betonová dlažba na podložkách,
- povlaková hydroizolace na bázi PVC-P na podkladní geotextilii,
- betonová mazanina ve spádu,
- monolitická nosná železobetonová stropní deska.
V projektu sice bylo ve skladbě uvažováno s tepelnou izolací a s parozábranou z asfaltového pásu nad železobetonovou nosnou deskou, prováděcí firma však návrh nerespektovala a tloušťku vymezenou pro tyto vrstvy vybetonovala mazaninou ve spádu. Vlivem chybného řešení v bytové jednotce pod lodžií docházelo k významným vlhkostním poruchám na vnitřním povrchu stropu v zimním období.
Majitel se tuto situaci již dříve pokusil vyřešit lokálním snížením podhledu pomocí sádrokartonové konstrukce vyplněné minerální vatou, pod kterou se nacházela parozábrana z polyetylenové fólie. Takové řešení se ukázalo jako neúčinné, jelikož se na sádrokartonových deskách v chladných měsících nadále projevovaly výrazné vlhkostní mapy. Z rozboru poruch popsaných v minulém článku jasně plyne vysvětlení, proč takový zásah nemohl fungovat.
Řešení s pěnosklem je patrné ze schématu na obrázku 6. Ze schématu a z fotografií je také zřejmé, že dodatečná řešení jsou obvykle výsledkem mnoha kompromisů a málokdy se podaří dosáhnout zcela čistého řešení bez tepelných mostů nebo jiných nedostatků.
Fototgrafie z realizace zateplení pod terasou nám poskytl zhotovitel Lukáš Podešva, Advanced Technical Solutions. Také nám předal informaci, že po dobrých zkušenostech s řešením se vlastník objektu rozhodl stejná opatření realizovat i v další bytové jednotce.
Poznámka
Uvedená řešení výrazně zlepšila původní nevyhovující vlhkostní stav konstrukcí. Nicméně je třeba si uvědomit, že o dlouhodobé spolehlivosti střech zateplených z interiéru rozhoduje především způsob napojení jejich vrstev na navazující konstrukce. Řešení těchto detailů obvykle nelze správně nadimenzovat bez podrobných tepelnětechnických výpočtů. Je nezbytné využívat programy, které umí zobrazit a vyhodnotit tepelněvlhkostní průběh namodelovaného detailu ve 2D respektive ještě lépe ve 3D při definovaných okrajových podmínkách. Často výsledek takového posouzení vede k úpravám navazujících konstrukcí v oblasti kontaktu s vnitřním zateplením.