Přednosti nadkrokevní skladby jsou nesporné. Vrstvy se montují odspodu shora na tuhém podkladu, obvykle bednění. Je tedy velká šance, že i parozábrana bude spolehlivě těsná. Její materiálové řešení z asfaltových pásů umožňuje použít ji jako provizorní hydroizolaci, takře prostor pod střechou je brzy chráněn před deštěm. Tepelněizolační vrtsva je souvislá.

Jedním ze zajímavých přínosů použití nadkrokevní skladby je možnost prezentovat dobře udělaný krov v interiéru. U novostaveb, kde okraj střechy může být předem navržen tak, aby vyhovoval použití nadkrokevní skladby, se takové skladby upúlatňují stále častěji. U starších střech, které často mají zajímavé a krásné krovy, často ještě s původními tesařskými spoji a spojovacími prvky, použití nadkrokevní skladby není samozřejmostí. O to větší radost máme z akce, kde se to podařilo a zajímavý historický krov mohl být prezentován v interieru.

Rekonstruovaná stavba se nachází v historické části města Znojma v bezprostřední blízkosti Vlkovy věže. Kromě představ architektů o pojetí interiéru bylo nutné v rámci rekonstrukce spolupracovat s památkáři. Z pohledu památkové ochrany stavby šlo především o zachování krytiny typu bobrovka, geomterické a vizuální požadavky byly kladeny především na okraj střechy tvořený římsou. Záměrem architektů bylo ponechat viditelný historický krov. Degradované prvky se měly vyměnit jako celek (např. krokev za krokev) s použitím prvků z jiných demontovaných krovů), tak aby zásahy do původní konstrukce střechy byly co nejméně znatelné. Původní, opravený krov byl překartáčován a impregnován. Záklop byl proveden z palubek natřených bílou lazurou.

Provedená skladba střechy:

  • krytina bobrovka režná, půlkulatý řez, šupinové krytí

  • latě 40/60mm

  • kontralatě 40/60mm

  • doplňková hydroizolační vrstva z difúzně propustné fólie – DEKTEN MULTI Pro II

  • tepelná izolace – TOPDEK 022 PIR, tl .160mm

  • parozábrana z sfaltového pásu - TOPDEK Al Barrier

  • pohledová palubka opatřená bílou lazurou

  • stávající překartáčovaný a impregnovaný krov.

Obr. 1 – Pohled na původní konstrukci krovu. Z jedné strany jsou již krokve zaklopené lakovanými palubkami, na straně druhé probíhající demontáž krytiny a laťování.


U těchto typů rekonstrukcí je potřeba počítat se značnou rozměrovou tolerancí, resp. nerovnostmi na prvcích krovu a na krovu jako celku, často nejsou objekty pravoúhlé, krokve v různých výškových úrovních, jednotlivé krokve různých dimezí, apod. Tyto nerovnosti se pohybují často v řádu centimetrů. Podklad pro kladení tuhých desek teplené izolace na bázi PIR, resp. výškové rozdíly mezi jednotlivými krokvemi, by měly být v řádů jednotek milimetrů (doporučeno 5mm). K dorovnání se před zaklopením používají lokální liniové prvky spojené s původní krokví. Méně častěji se samotné srovnání provádí až při provádění laťování podložením latí aby se nerovnosti nepropsaly do krytiny. Tento způsob srovnání není ale žádoucí s ohledem na kladení tepelné izolace z tuhých PIR desek.

O br. 2 – Stávající technické řešení římsy ukončující zdivo a navazující nástřešní žlab odvodňující střechu.

Obr. 3 – Vyprojektovaný detail provedení římsy v nadkrokevním systému TOPDEK, autor: Ing. arch. Jan Veisser (atelier ORA).

Tento liniový detail který se na každé stavbě vyskytuje v rozsahu řádově desítek běžných metrů je pro celkové fungování střechy velmi důležitý, obzvláště pokud jde o difúzně uzavřený systém nadkrokevní izolace. Detail by měl být vzduchotěsný i s ohledem na dřevěné prvky které jsou v něm ukončené ať už jde o krokve a nebo vazné trámy. Při rekonstrukci tímto způsobem je výhodou, že je možné provést kontrolu stavu dřevěných prvků ukončených ve zdivu, zhlaví trámů.

O br. 4 – Technický stav dřevěných prvků ve zhlaví byl v tomto případě v pořádku. To stejné však nešlo prohlásit o ukončení římsy vápenocementovým potěrem na plných cihlách který se rozpadal.

Hlavním principem nadkrokevních difúzně uzavřžených systémů, jako je systém TOPDEK, je vzduchotěsné ukončení , v tomto případě, asfaltové parozábrany na navazujícím zdivu (římse). Proto je potřeba původní zdivo, povrch římsy, vyspravit a po napenetrování asf. penetrací provést vzduchotěsné napojení asf. parozábrany ze samolepící asf. pásu TOPDEK AL BARRIER.

( Poznámka: U památkově chráněných objektů je až na drobné výjimky v podstatě pravidlem z pohledu památkové ochrany nemožnost zateplení obvodového zdiva kontaktním zateplovacím systémem ETICS. V důsledku toho je pak detail propojení výborně zaizolované konstrukce střechy ve značné disproporci s tepelným odporem navazující stěny, v tomto případě římsy. V tomto detailu pak může docházet ke kondenzaci v důsledku výrazně nižších povrchových teplot jako u navazující konstrukce střechy. Tento stav může mít negativní vliv na dřevěné prvky které se v detailu vyskytují). Památková ochrana objektu tak úplně není ochranou jejich konstrukcí a nutí projektanty navrhnout rizikové řešení.).

Obr. 5 – Některé prvky krovu bylo potřeba upravit aby bylo možné parozábranu stáhnout ,,co nejkratší cestou” na římsu.

Tento princip ukončení parozábrany platí i pro štítové stěny. Ty byly ve starých budovách pojaty jako nenosné stěny vyzděné z plných cihel na šířku 150mm doplněné o ztužující pilíře a velmi často spojené s konstrukcí krovu táhly v úrovni středových vaznic.


Obr. 6 – Původní štítová stěna byla vyspravena a ukončena novým ŽB věncem.

Po nezbytných úpravách stávajících konstrukcí, výměnách některých prvků krovu a jeko lokálním srovnání byly krokve zaklopeny palubkou a na ni provedena parozábrana ze samolepící asfaltováho pásu TOPDEK AL BARRIER (mimo jiné s funkcí provizorní hydroizolace s dostatečným vytažením přes římsu. I přes to, že je povrch pásu opatřen speciální protiskluzovou textilní střiží bylo potřeba provést v tomto sklonu cca 50° lokální nášlapy.

O br. 7 – Provizorní nášlapy na parozábraně ze střešních latí. Sprejem naznačená poloha krokví pro následné kotvení nadkrokevní skladby do krokví.


Podmínkou realizace nadkrokevní skladby bylo zachování nástřešního žlabu a římsy. Aby tohoto výsledku mohlo být dosaženo byly námětky opatřeny pásovinami ve funkci táhel na nichž byl po zaklopení OSB deskou proveden nástřešní žlab.


O br. 8 – Námětky řešící část smykových sil doplněné o pásovou ocel pro vynesení konstrukce nástřešního žlabu.


Obr. 9 – Seříznutí PIR desek pod úhly, zateplení na svislé ploše, dopěnění. Z fotografie je patrné záměrné dilatační nepropojení konstrukce nástřešního žlabu a římsy

O br. 10 – OSB deska, na ní podkladní pozinkovaný plech pro následné zaháknutí pozinkovaného lakovaného plechu a provedení nástřešního žlabu.

O br. 11 – Dutina mezi svislou PIR deskou a kcí vynášející nástřešní žlab byla vyplněna minerální izolací.


Obytné prostory podkroví mají být často prosvětleny velkými, v tomto případě atypickými střešními okny které tvořily sestavu okne vedle sebe. Systémové provedení takovýchto okenních dílců není možné a tak je v těchto případech bohužel nutné přistoupit k improvizaci. Sestava oken byla osazena na desky PIR izolace TOPDEK 022 PIR. Geometrie parapetů a nadpraží byla vyřezána do PIR desek tak aby co nejvíce odpovídala systémovému tvaru při řešení okenními dílci kvůli správnému proudění vzduchu ke sklu okna, co nejblíže rámu. Parozábrana v tomto místě byla provedena ne zcela ideálním způsobem - igelitovou parozábranou spojovanou na tupo s asfaltovým pásem v ploše skladby. Tento detail je bez řešení osazení střešních oken za pomoci TOPDEK okenních dílců vždy rizikovým místem celé skladby střechy.


O br. 12 – Sestava střešních oken s ukázkově vyřezaným tvarem spodního parapetu v PIR izolaci. Před provedením igelitové parozábrany a zaklopením těchto detailů po obvodě okna pohledovou palubkou.


O br. 13 – Detail ostění a parapetu se správnou geometrií vyřezanou v PIR desce.

Obr. 14 – Pohled na konečné provedení ostění z palubek natřených bílou lazurou. Kontrast s impregnovanými původními krovy.

O br. 15 – Konečný pohled do interiéru nově vybudovaného podkroví z původní půdy s kompletním přiznáním původního ošetřeného krovu.

Při těchto řešeních rekonstrukcí kdy má být krov přiznán v interiéru a tvořit často dominantu prostoru a celé vestavby vstupuje do návrhu takovéhoto řešení hledisko požární bezpečnosti. Požární odolnost konstrukce střechy je v tomto případě nekrytého krovu otázkou dimenze prvků krovu, jejich vzájemné osové vzdálenosti a tloušťky záklopu případně profilace záklopu. Požadavek na tuto odolnost je pak otázkou SPB (stupně požární bezpečnosti, především typu objektu, druhu konstrukčního systému, požární výška objektu).

Doporučujeme tyto případy vždy řešit individuálně. Pro případné konzultace se můžete obrátit na své regionální Konzultační techniky Atelieru DEK.