Vzdělávací centrum

Tato vyhláška stanovuje, že stavba musí být navržena a provedena tak, aby splnila základní požadavky, kterými jsou mimo jiné i požadavky na tepelnou ochranu (§ 8, odst.1, písm. f). Některé požadavky na tepelnou ochranu budov se neváží na stavbu jako celek, ale jejich splnění zajistí například správný návrh konkrétní konstrukce se správným pořadím vrstev a s vhodnými materiály. Proto vyhláška upřesňuje, že i výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí zaručit, že stavba požadavky na tepelnou ochranu splní (§ 8, odst.3). Ve čtvrté části vyhlášky 268/2009 Sb. je přímo vyjmenováno, jaké požadavky na tepelnou ochranu mají být splněny pro jednotlivé typy konstrukcí (stěna, příčka, podlaha, střecha, výplň otvoru atd.). Jsou zde mimo jiné výslovně uvedeny požadavky, jako jsou:

• nejnižší vnitřní povrchová teplota konstrukce, zejména v místech tepelných mostů v konstrukci a tepelných vazeb mezi konstrukcemi
• součinitel prostupu tepla
• lineární a bodový činitel prostupu tepla pro tepelné vazby mezi konstrukcemi
• kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu
• průvzdušnost konstrukce a spár mezi konstrukcemi
• tepelná stabilita v letním a zimním období
• pokles dotykové teploty podlahy

Samotnou kvantitativní úroveň požadavků na tepelnou ochranu vyhláška nestanovuje a odkazuje se na normové požadavky (§ 16, odst.3). Normou, ve které jsou uvedeny požadavky na tepelnou ochranu budov je norma ČSN 73 0540-2. Na základě výše uvedeného je možné říci, že požadavky na tepelnou ochranu jsou v legislativě řešeny dostatečně. Jsou komplexní a závazné. Pokud stavba beze zbytku tyto legislativní požadavky splňuje, lze očekávat, že se při standardním užívání stavby, neobjeví na stavbách reálné tepelnětechnické poruchy. O kvalitě stavby a o tom, zda bude stavba splňovat tyto závazné požadavky rozhoduje zejména návrh stavby projektantem a realizace stavby zhotovitelem.

Foto 1. Ukázka vlhkostní poruchy (kondenzace) i degradace nosné konstrukce ve skladbě střechy

Nároky na projektanta z hlediska posouzení splnění požadavků na tepelnou ochranu

Stavební zákon říká, že k žádosti o stavební povolení stavebník připojuje mimo jiné projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem (§ 110, odst.2), a že rozsah a obsah projektové dokumentace stanovuje prováděcí právní předpis (§ 110, odst.5). Tímto předpisem je vyhláška 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Tato vyhláška stanovuje rozsah různých typů projektové dokumentace, mimo jiné dokumtace pro vydání stavebního povolení. Tato vyhláška výslovně nestanovuje povinnost projektanta zpracovat komplexní tepelnětechnické posouzení, kterým by v projektové dokumentaci doložil splnění všech tepelnětechnických požadavků, které stanovuje vyhláška 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.

V obecné rovině projektant jako autorizovaná osoba dle zákona 360/1992 Sb. odpovídá za odbornou úroveň výkonu činností, pro které mu byla udělena autorizace (§ 12 odst.2) a při výkonu své činnosti je povinen dbát platných obecně závazných právních předpisů (§ 12 odst.3). Jeho obecným úkolem, ke kterému se zavázal i ve svém slibu, je vytváření kvalitních stavebních děl. Pro návrh kvalitního stavebního díla není nezbytně nutné ve fázi tvorby projektové dokumentace provádět komplexní výpočtové posouzení, aby bylo doloženo splnění všech závazných požadavků na stavby, tedy i tepelnětechnických. Pokud je projektant zkušený a navrhuje prověřená řešení, může zajistit splnění závazných požadavků na stavbu i bez podrobného posouzení. Je tedy na uvážení projektanta, do jaké míry ve své projektové dokumentaci doloží splnění závazných tepelnětechnických požadavků. Je na rozhodnutí projektanta, zda si v projektové dokumentaci vystačí s posouzením pouze součinitelů prostupu tepla jednotlivých konstrukcí nebo bude prověřovat i splnění dalších závazných požadavků.

Zpětná vazba pro projektanta

Prvním subjektem, který bude projektovou dokumentaci posuzovat je stavební úřad. Stavební úřad ale rozhodnutí projektanta o rozsahu posouzení tepelnětechnických požadavků obecně zpochybňovat nebude. Šance na odhalení případné chyby v projektu je tedy malá. Stavební úřad má dle stavebního zákona (§ 111) povinnost přezkoumat žádost o stavební povolení. Musí přezkoumat, zda je projektová dokumentace úplná, přehledná (dle vyhlášky 499/2006 Sb) a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu (dle vyhlášky 268/2009 Sb.). Předpokládejme, že stavební úřad shledá dokumentaci jako úplnou a přehlednou, pokud bude splňovat formální členění a rozsah dle 499/2006 Sb. Ohledně dostatečného řešení obecných požadavků na stavbu se stavební úřad zpravidla spoléhá na odbornou erudovanost projektanta a jeho profesní odpovědnost.

Druhým subjektem, který se k projektové dokumentaci může vyjádřit je zhotovitel. Zhotovitel stavby je povinen (§ 160 stavebního zákona) provádět stavbu v souladu s rozhodnutím, s ověřenou projektovou dokumentací a dodržet obecné požadavky na výstavbu. V fázi tendru na zhotovitele stavby předává investor zájemcům o realizaci nebo přímo vybranému zhotoviteli stavební projektovou dokumentaci, podle které se má stavba zrealizovat. Zhotovitel projektovou dokumentaci prostuduje. Pokud zhotovitel na základě studia dokumentace shledá navržené řešení jako nedostatečné z hlediska zajištění splnění závazných požadavků na výstavbu, může si po projektantovi vyžádat úpravu projektu. Tímto je možné případnou chybu projektu odhalit. Tato situace může být pro projektanta nepříjemná, protože musí zpravidla zdarma upravovat nebo doplňovat již odevzdaný projekt, nicméně se tím může vyhnout problémům spojeným s reklamací díla při reálné poruše stavby. Je potřeba říci, že případ, kdy zhotovitel podrobně zkoumá projektovou dokumentaci ve snaze eliminovat chyby projektu, není úplně běžný. Tento postup vyžaduje velkou odpovědnost zhotovitele a jeho jistou ekonomickou sílu, aby se mohl v této fázi dostatečně zabývat podrobnou kontrolou projektové dokumentace. V běžných případech spíše zhotovitel spoléhá na odbornou erudici projektanta a stavbu zrealizuje dle projektu.

Obr. 1. Příklad posouzení 2D detailu soklu

Jak jsme zmínili již v úvodníku k tomuto článku, na stavbách se reálně vyskytují tepelnětechnické poruchy. Tyto poruchy tvoří velké procento všech poruch staveb. Problémy se mohou vyskytovat u nevhodně užívaných staveb, ale velice často se vyskytují i u staveb standardně užívaných. Pokud se zaměříme na tyto standardně užívané stavby a na výše popsané skutečnosti, že legislativní pořadavky na tepelnou ochranu jsou dostatečné, a že stavební úřady ani zhotovitel obvykle stavební řešení projektanta nezpochybňují, musíme dojít k závěru, že projektanti často podceňují řešení tepelné ochrany budov ve svých projektech.

Výrazně menší chybovost je u běžných staveb s běžným vnitřním prostředím, kde bylo projektem navrženo běžné, léty osvědčené stavební řešení a běžné technické systémy. Problémy zpravidla nastávají v až případech, kdy je nutné volit nějaké nestandardní stavební řešení stavby, konstrukce nebo stavebního detailu nebo v případech budov s nestandardními okrajovými podmínkami, zejména budov s vyšší vnitřní vlhkostí.

Možná východiska

Zřejmě jedním z významných důvodů toho, že projektant běžně svůj projekt na závazné požadavky na tepelnou ochranu budov neposuzuje je fakt, že nedisponuje vhodným výpočtovým softwarem pro tepelnětechnická posouzení stavby ani dostatečnými odbornými znalostmi v oblasti tepelná ochrana budov. Pro externí posouzení specialistou zpravidla projektant nemá dostatečné finanční prostředky.

Společnost DEK a.s. zajistila pro všechny DEKPARTNERY zdarma programy DEKSOFT pro posuzování tepelné ochrany budov (TEPELNÁ TECHNIKA 1D a DUTINA). Projektanti mohou software používat při přihlášení přihlašovacími údaji DEKPARTNER na stránce www.stavebni-fyzika.cz. Programy obsahují rozsáhlé katalogy materiálů, celých skladeb, okrajových podmínek i rozsáhlé nápovědy. Posouzení běžných stavebních konstrukcí staveb s běžným vnitřním prostředím tedy zvládne snadno a rychle každý projektant i bez podrobných znalostí tepelné ochrany budov a bez podrobného proškolení.

Programy samozřejmě umožňují posouzení i velmi komplikovaných skladeb v náročnějších vnitřních prostředích. Zde už ale nedoporučujeme posouzení provádět bez podrobnějšího proškolení. Nabízíme školení práce s programy i školení základů tepelné ochrany budov. Projektantům, kteří se i přes školení na tepelnětechnické posuzování složitějších staveb necítí, můžeme samozřejmě nabídnout odborné posouzení našimi specialisty na tepelnou ochranu budov. Rádi připravíme konkrétní cenovou nabídku.

Autor:

Ing. Tomáš Kupsa, Vedoucí oblasti společnosti DEKPROJEKT, Vedoucí projektu DEKSOFT, Energetický specialista MPO č. 910, Člen TNK 43 – Tepelná ochrana budov. V Atelieru DEK pracuje od roku 2003 tomas.kupsa@dek-cz.com, +420 731 544 925