V minulosti byla rekonstrukce střechy řešena kompletním odebráním všech vrstev až na nosné železobetonové panely a poté zhotovením nové skladby jednoplášťové nevětrané střechy. Tepelnou izolaci po rekonstrukci tvořily desky z minerálních vláken a hydroizolační vrstva byla ze svařované fólie z měkčeného PVC. Zpočátku se zdálo, že rekonstrukce proběhla zdařile, ale postupem času se začaly projevovat vlhkostní poruchy. Zejména při dešti nebo tání sněhu se v interieru na podhledu objevovaly stále větší vlhké mapy a na čím dál více místech.
Při prohlídce povrchu střechy bylo nalezeno množství netěsných spojů v hydroizolační fólii, kterými mohlo docházet k zatékání. Podklad pod fólií byl natolik měkký, že ani nebylo možné provést opravu svárů v hydroizolační fólii. Docházelo k zamačkávání silikonového válečku do podkladu. Důsledkem byl nedostatečný přítlak na fólii. V úžlabí se fólie místy nedotýkala podkladu, ten byl sešlapaný a slehlý. Tvořily se kaluže.
Před provedením kontrolních sond jsme předpokládali, že pro tepelněizolační vrstvu byly použity materiály s malou pevností v tlaku nebo došlo k degradaci tepelné izolace působením zateklé vody. Nakonec se ukázalo, že příčina měkkého podkladu byla ještě trochu jiná.
Předpis
Dle normy ČSN 73 1901-3 Navrhování střech – Střechy s povlakovými hydroizolacemi musí být pod hydroizolační fólií navržen podklad, který umožní dosažení dostatečného přítlaku při provádění spojů hydroizolační vrstvy. Desky z minerální vaty musí v celé ploše vykazovat napětí v tlaku při 10% stlačení alespoň 60 kPa a zároveň, pokud vykazují napětí v tlaku při 10% stlačení méně než 100 kPa, musí vykazovat maximální deformaci 5% při bodovém zatížení 500 N působícím na kruhovou plochu 50 cm2.
Příčina poruchy
Při demontáži původní skladby střechy byla minerální vata na většině plochy nasáklá vodou. Za primární příčinu vlhkostního stavu tepelné izolace jsme považovali zatékání rozlepenými spoji hydroizolační fólie. Uvažovali jsme také, že k vlhnutí tepelné izolace mohla v zimě přispět kondenzace vlhkosti, protože mezi nosnou železobetonovou konstrukcí a tepelnou izolací nebyla provedená parozábrana. Použité tepelněizolační desky byly z minerální vaty dvojí kvality. U jednoho povrchu byla tuhá vata určená jako podklad pro svařování hydroizolace, zbytek desky byl měkčí. Jak se ale zjistilo v sondách, desky byly položené vzhůru nohama. Pod hydroizolací byl tedy měkký podklad, který neumožnil kvalitní provedení spojů. Svary fólie se po krátké době začaly rozlepovat. Celá skladba musela být rozebrána a nahrazena novou.
Provedení opravy
Na obnažené stropní konstrukci byla provedena parozábrana z asfaltových pásů. Pro tepelnou izolaci musela být opět použitá minerální vata. Tentokrát z měkčích desek v podkladní vrstvě a z tužších desek v horní vrstvě. Bylo důsledně kontrolováno, aby nedošlo k prohození vrstev. Hydroizolace byla opět provedena z mechanicky kotvené fólie z měkčeného PVC.