Logo Přihlásit | Registrovat

Přihlášení


Registrace do programu DEKPARTNER

Přihlašovací údaje
Zaměření*
Kontaktní údaje

Zapomenuté heslo


Vzdělávací centrum

PŘÍSTAVBA KE STÁVAJÍCÍ KAVÁRNĚ CAFÉ FARA V KLENTNICI, MIKULOV

Jedná se o přístavbu ke stávající kavárně v obci Klentnice nedaleko od Mikulova, tedy v bezprostřední blízkosti Pálavy. Tato stavba byla oceněna Národní cenou za architekturu v kategorii,,rekonstrukce“ v soutěži Grand Prix architektů jako rekonstrukce roku 2011. Rekonstrukce stávajícího objektu ve dvorní části kavárny byla v roce 2010 projektována brněnským architektonickým ateliérem architekta Marka Štěpána - Ateliér Štěpán.

Rekonstrukce stávajícího objektu na fotografii znamenala zbourání části dvorního objektu a vytvoření základových konstrukcí (pasů a desky) pro konstrukci budoucího objektu přístavby ke kavárně.

foto 1
foto 1. původní zděná budova v vpravo určená k demolici, štít stávající kavárny, vedle Kostelík Sv. Jiří

Technik Atelieru DEK byl osloven Ateliérem Štěpán k technickému řešení skladeb a vhodných materiálů pro konstrukce stěn a střechy navrhované přístavby kavárny. Technologie a koncept této stavby se od začátku jevil jako nový a zajímavý, a to jak po stránce návrhu tak i realizace. Zároveň byl i jakousi výzvou, jak celá myšlenka dopadne. Koncepce stavby byla z našeho pohledu předem definovaná, stejně tak jako nosná konstrukce a pohledové prvky fasády a střechy, kterými jsou modřínové latě. Jak se bezprostředně ukázalo, nešlo problematiku konzultace skladeb oddělit od problematiky detailů, která jsou často pro návrh skladeb limitující a tak musela být stavba a návaznosti konstrukcí řešena komplexněji a v souvislostech. I proto byly konzultační činnosti poměrně časově náročné a trvaly od projektové přípravy i po celou dobu realizace stavby. Obdobně se k projektu postavila i realizační firma, kdy některé navržené řešení či detaily byly ověřovány na předem připravených modelech.

foto 2
foto 2. vizualizace rekonstrukce a přístavby
foto 3
foto 3. model zhotovený realizační firmou

Objekt je navržen jako dřevostavba, jejíž nosná stěnová i střešní konstrukce bude tvořena dřevěnými velkoformátovými vícevrstvými konstrukčními panely z masivního smrkového dřeva, které budou zároveň pohledové v interiéru.

foto 4
foto 4 – osazování nosné kce panelů jeřábem, dílce předem vyřezány na požadované rozměry a členění. Pilou na stavbě byly dořezávány části napojující se na zděnou část původního objektu
foto 5
foto 5 – pohledové dřevěné panely přiznané v interiéru, spojování panelů mezi sebou a k navazujícím konstrukcím (základová deska) prostřednictvím ocelových kotevních úhelníků

Konstrukce stěn i střechy měly být navrženy jako difúzně otevřené s pohledovým dřevěným laťováním. Tyto požadavky znamenaly nutnost vložení větrané vzduchové mezery do skladeb stěn (větrání za roštem) i do konstrukce střechy (větrání pod hydroizolací ).

Na nosných dřevěných stěnových panelech jsou provedeny obousměrné rošty z dřevěných hranolů, mezi nimi je vložena tuhá minerální tepelná izolace, která je chráněna ochrannou difúzní fólií lehkého typu proti účinkům prochlazování proudícím vzduchem a zanášení prachem. Na konstrukci obvodových stěn je zároveň tato vrstva jedinou ochranou skladby proti povětrnosti. S ohledem na tuto skutečnost byla doporučena speciální difúzní fólie určená do provětrávaných fasád. Fólie zabezpečuje ochranu tepelné izolace proti všem běžným vlivům, zároveň je i hydroizolační ochranou konstrukce a zároveň musí mít deklarovanou UV odolnost. Při návrhu takovýchto fólií je třeba zohlednit maximální výrobcem definovaný poměr ploch, který může být přímo vystaven vlivu slunce (UV záření). Tento požadavek byl tedy na stěnách omezením pro rozměry a vzdálenosti pohledového laťování.

foto 6
foto 6. vkládání tepelné izolace do roštu, montáž fasádní folie
foto 7
foto 7. provedená ochranná fasádní fólie lehkého typu

Střešní konstrukce oproti původnímu návrhu doznala nejvíce změn a bylo konzultováno několik variant řešení. S ohledem na nutnost vytvořit konstrukci, která bude nejméně riziková na zatečení do skladby, byla tato konstrukce nejdéle řešena a k drobné změně došlo i během realizace. Koncepce pohledových vrstev ze strany interiéru i exteriéru zůstala při návrhu zachována, některé vrstvy souvrství se zcela změnily, jiné byly doplněny.

Oproti původnímu návrhu bylo námi doporučeno nahradit plechovou falcovanou krytinu za povlakovou hydroizolaci. Byly použity asfaltové pásy ve dvou vrstvách a to podkladní samolepící SBS modifikovaný asfaltový pás GLASTEK 30 Sticker Plus a vrchní pás GLASTEK 40 Special Dekor. Skleněná tkanina jako nosná vložka vrchního pásu byla zvolena vzhledem ke sklonu střechy. Jedním z dalších doporučení bylo původní zamýšlené vodorovné laťování změnit jak na konstrukci střechy, tak i fasády na svislé, aby bylo omezeno zadržování vody na vodorovných plochách a ve styku v místě křížení latí s podkladním roštem.

Tepelná izolace ve střeše je chráněna doplňkovou hydroizolační vrstvou difúzní fólií. Nad ní je vytvořena větraná vzduchová vrstva tl. 60 mm a následuje záklop z OSB desek na němž je provedeno výše popsané hydroizolační souvrství. Dále je pokračováno v tří směrném latování (latě, kontalatě a pohledové latování).

obr1
obr. 1 – Konečná podoba skladby střešní konstrukce s detailem odvětrání v hřebeni
foto 8
foto 8. pokládka hydroizolační vrstvy GLASTEK 40 Special Dekor a následné kotvení podtmelených kontralatí jako vynášející konstrukce pro pohledový rošt (změna principu těsnění oproti návrhu)

Konstrukčně náročným detailem bylo vyřešení architektonického požadavku na skrytý žlab, který měl být zcela zakryt pohledovými latěmi.

Poloha takového žlabu v konstrukci je značně riziková. U žlabů skrytých v konstrukci je konstrukční komplikací vytvoření sklonu žlabu, opracování a volba vhodného materiálu (i s ohledem na dilatace materiálů) i kapacita žlabu, která jde do rozporu s prostorovými možnostmi, které většinou nebývají nijak velké. V neposlední řadě je třeba v tomto nepříjemném detailu v celé délce žlabu (proměnné rozměry) splnit požadavek na povrchové teploty, aby nedocházelo k promrzání a následné kondenzaci, což by mohlo být zejména u dřevostavby značně rizikové. Takto umístěné odvodňovací prvky jsou i extrémně náročné na údržbu (nutná částečná demontáž pohledových konstrukcí). Do konstrukce žlabu bylo doporučeno vložit topný kabel.

obr 2
obr. 2 – detail skrytého žlabu
foto 9
foto 9. provedení rozpracovaného žlabu

Problematika takto umístěného žlabu v konstrukci je natolik široká, že za tímto účelem před samotnou montáží žlabu vznikl v dílně realizační firmy detail tohoto žlabu v měřítku 1:1 a konečné provedení žlabu se konzultovalo přímo na něm. Nakonec bylo zvoleno řešení, kdy je žlab proveden z pozinkovaného letovaného plechu, pod nímž je proveden na dřevěném podkladním bednění pojistná povlaková hydroizolace z SBS modifikovaného pásu. I nadále ale považujeme tento detail za zřejmě nejrizikovější místo celé stavby.

foto 10
foto 10. – detail napojení hydroizolačního souvrství střechy přístavby na stávající štítovou stěnou prostřednictvím přítlačné a krycí lišty ukončené v drážce ve stávajícím štítu s přetmelením
foto 11
foto 11. –provedené svislé laťování (kontralatí), rozměření před osazováním pohledového roštu
foto 12
foto 12. celkový pohled ze zahrady před pokládkou finálního opláštění

Konzultační a poradenská činnost jako servis k materiálům firmy DEKTRADE směrem k projekčním kancelářím a realizačním firmám znamenala v tomto případě pomoc při projekční přípravě, následovalo doporučení realizační firmy z regionu, která bude stavbu provádět a následné konzultace v době realizace jak na stavbě, ale i v dílně realizační firmy za účelem dořešení detailů, které nebyly v projekční přípravě postihnutelné a vyvstaly až v průběhu provádění stavby. Kromě materiálů již ověřených léty užívání, byly použity i poměrně nové materiály a technologie, jejichž dlouhodobá životnost a funkčnost bude zřejmě teprve ověřena.

foto 13
foto 13. pohled na kavárnu po zpřístupnění veřejnosti

Dle současných dostupných informací je stavba funkční a je užívána ke spokojenosti investora.

Stavba: Café Fara, Klentnice u Mikulova

Autor: Ing. Jiří Filip, Technik Atelieru DEK v regionu Brno, Hodonín, Znojmo

Poděkování: Ing. Jakubovi Staníkovi - v té době působícímu v Atelieru Štěpán, realizační firmě - Pavlu Pinďákovi, za spolupráci s nimi a aktivní přístup při řešení

Partneři programu