Vzdělávací centrum

REKONSTRUKCE VADNÉ SKLADBY STŘECHY

V loňském roce jsme se dostali k řešení rekonstrukce vadné střechy docela hezkého a poměrně nového rodinného domku v blízkosti Prahy. Nad posledním podlažím domku byla realizována sedlová střecha o sklonu 9°. Tvar a sklon střechy se projevuje v tvarování podhledů (obr. 1 a 2).

/1/ Celkový pohled na střechu s plechovou krytinou

/2/ Pohled do interiéru pod střechou

Střecha byla realizována v následující skladbě:

Ze schématu na obrázku 3 je patrné, jak komplikovaný a rizikový detail nadpraží dveří vedoucích na terasy v posledním podlaží vznikl v důsledku nezvykle nízkého „posazení“ střechy na dům.

/3/ Náčrtek detailu atiky a nadpraží dveří na terasu pořízený při průzkumu

/4/ Z mraků venku prší a mraky na tapetě se marně snaží maskovat mokré skvrny na podhledu a na stěně

Z popisu skladby je patrné, že pod plechovou krytinou a jejím nosným bedněním sice vzduchová vrstva je. Při prohlídce střechy ale nebyly zjištěny žádné větrací otvory ani u okapu ani u hřebene

Majitelé domu byli nešťastní z mokrých skvrn na sádrokartonovém podhledu, za dlouhodobých dešťů byla mokrá celá spára mezi podhledem a obvodovou stěnou, skvrny se rozvíjely především od koutů (obr. 4).

Domem před námi prošlo několik „průzkumníků“. Při prvním našem průzkumu jsme přišli ke čtyřem sondám v podhledu přelepeným lepicí páskou. V sondách bylo jasně patrné, jak špatně je parozábrana napojena na související konstrukce a jaké tepelné mosty se v obvodu střechy nacházejí (obr. 5). Při zjištěném stavu napojení parozábrany na související konstrukce se ani nedá říci, že by sondy parozábranu nějak „dorazily“.

/5/ Sonda v podhledu u štítové stěny - při takovém stavu povrchu stěny parozábranu na stěnu těsně napojit nelze, i kdyby se o to někdo chtěl pokusit

/6/ Spoje plechové krytiny nevhodné pro daný sklon střechy

Z popisu skladby je patrné, že krytina střechy je hladká drážková z titanzinkového plechu. O tvaru střechy včetně zaatikových žlabů a způsobu jejího odvodnění si lze vytvořit představu z obr. 1. Připomínáme, že podle ČSN 73 3610:2008 se vhodný sklon pro použití plechové hladké drážkové krytiny stanovuje podle použitých druhů spojů. Z obrázku 6 je patrné, že byly použity spoje vyžadující sklon krytiny alespoň 25° (tabulka B1 uvedené normy). Ten není ani v ploše, natož pak za atikami. K rizikovému použití plechové krytiny na střeše malého sklonu se zaatikovými žlaby s vnitřním odvodněním se přidala nízká kvalita řemeslného zpracování (obr. 7 a 8), takže o příčinách zatékání není pochyb. Pochyby nebyly ani o tom, že řešení skladby i konstrukčních detailů vede k nadměrné kondenzaci v konstrukci a ohrožuje trvanlivost zabudovaných materiálů, především dřeva. V průběhu demontáže se předpoklady snížené trvanlivosti dřevěných materiálů projevily na stavu prkenného bednění pod plechovou krytinou.

/6 a 7/ Řemeslo pláče

Aby toho nebylo málo, do míst, kde se ve skladbě střechy obvykle realizuje doplňková hydroizolační vrstva, byla sice vložena vrstva z fólie určené k realizaci DHV, ale nebyla odvodněna. Vlastně byla, na parozábranu, potažmo na podhled - proto ta souvislá „liniová“ mokrá skvrna ve zlomu mezi podhledem a obvodovou stěnou. Vzhledem k vadnému zabudování fólie pro DHV bez odvodnění je to sice bezpředmětné, ale pro úplnost doplňujeme, že absence větrání vzduchové vrstvy nad touto fólií vedoucí k přehřívání byla těžkým útokem na trvanlivost fólie.

Co s tím, aby se nemusel dům vyklidit? Jedině zásah shora - nad krokvemi vytvořit nový střešní plášť a pro spolehlivé zajištění hydroizolační funkce při daném sklonu provést krytinu z hydroizolačního povlaku. Kotvená PVC fólie se ukázala jako nejvhodnější. Na „odstrojeném“ krovu zůstal pouze podhled s fólií, která měla být, ale nebyla, parozábranou. Nejnáročnější byl návrh zásahů do obvodového detailu, které měly co nejvíce snížit rizika kondenzace na povrchu i uvnitř konstrukcí a přitom měly zachovat interiér i krov bez změny.

Uvedený princip řešení rekonstrukce vyžadoval použít tuhé tepelně izolační desky. Jejich výhodou je, že jejich materiál - PIR je efektivnější z hlediska tepelné vodivosti než původní minerální vlákna, navíc tepelněizolační vrstva nebude přerušena krokvemi. Princip rekonstrukce dokonce umožňoval zlepšit tepelněizolační vlastnosti oproti původnímu stavu použitím tlustší izolace, toho však majitel domu nevyužil. Samozřejmě velkým rizikem navrženého řešení bylo počasí. Zhotovitel musel být neustále v pohotovosti účinně provizorně střechu zakrýt (obr. 9).

/9/ Montuje se bednění nad krokvemi a pokládá parozábrana z asfaltového pásu - v ročním období, na které rekonstrukce vyšla, se neustále zakrývá plachtou

Co se dělo po nástupu zhotovitele rekonstrukce na stavbu je patrné z následujících fotografií.

/10/ Odstrojený krov, ponechaný podhled s fólií

/11/ Na bednění je položena parozábrana z asfaltového pásu provizorně odvodněná do původních dešťových odpadů

/12/ Položeny desky PIR a kotví se fóliová hydroizolace

/13/ Při tak malém sklonu se takové detaily ve fólii provádějí rozhodně lépe a spolehlivěji než v původním plechu

/14/ Úprava detailu atiky se projeví i na fasádě - osadí se krycí plechová lišta

Co říci závěrem. Moc bychom si přáli, aby naše články pomáhaly čtenářům vyvarovat se nadměrných finančních úspor vedoucích k chybným řešením. Nebo snad ne? Vždyť posudky vadných řešení a projekty jejich rekonstrukcí jsou zdrojem dobrého výdělku. Raději se ale všichni poučme a projektujme spolehlivé konstrukce, lépe se žije tam, kde věci fungují.

Autor:
Ing. Luboš Káně, Ph.D.
znalec
technický ředitel DEK a.s.