Přihlásit | Registrovat

Přihlášení


Registrace do programu DEKPARTNER

Přihlašovací údaje
Zaměření*
Kontaktní údaje

Zapomenuté heslo


Vzdělávací centrum

Řešení detailu prahu dveří na terasu / balkon / lodžii

Zveřejněno: 21. 2. 2022
Ing. Jan Matička
DEK a.s., znalec
Všechny články autora

Detail prahu dveří na terasu / balkon / lodžii je častým zdrojem zatékání. Souvisí to mimo jiné s geometrií navazujících konstrukcí. Pro současné navrhování je dobrou pomůckou nový soubor norem pro navrhování střech, u rekonstrukcí je splnění požadavků a doporučení norem obtížné.

Nevhodně řešený detail prahu dveří vedoucích na balkon, lodžii, resp. terasu je při naší expertní a znalecké činnosti jedním z nejčastěji zastoupených případů způsobujících vlhkostní poruchy. Jde o komplikovaný konstrukční detail, kde se setkává celá řada často protichůdných požadavků. Z hlediska návrhu je středobodem omezená výška pro spolehlivé ukončení izolačních vrstev, z hlediska provádění pak koordinace mezi všemi profesemi, které se v detailu potkávají (zhotovitel nosné konstrukce, izolatér, fasádník, dodavatel výplní otvorů). V článku na konkrétních příkladech tohoto detailu ukážeme typické poruchy, jejich příčiny a provedeme rozbor legislativních a normových předpisů. Vyústíme v návrh několika typů spolehlivých řešení, které jsme zařadili do skupiny ověřených detailů Stavební knihovny DEK a zároveň na nich ilustrujeme potřebu řešit tento detail již v rané fázi při návrhu nosných konstrukcí stavby.

Obvyklé příčiny poruch detailu

Následující fotografie ilustrují nejčastější příčiny poruch souvisejících s tímto detailem.

Normové a legislativní předpisy

Tepelná technika

Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby činí závaznými následující požadavky ČSN 730540-2 na vybrané hodnoty:

a) nejnižších vnitřních povrchových teplot konstrukce, zejména v místech tepelných mostů v konstrukci a tepelných vazeb mezi konstrukcemi,
b) součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v konstrukci,
c) lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro tepelné vazby mezi konstrukcemi,
d) kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu,
e) průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi,
f) tepelné stability konstrukce v zimním a letním období ve vazbě na místnost nebo budovu,
g) prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na další konstrukce budovy.

Detailu prahu dveří na terasu se týkají zejména tři tučně vyznačené. Jejich splnění je třeba zajistit zpravidla dostatečným zateplením detailu a utěsněním připojovací spáry mezi konstrukcí a výplní otvoru. Cílem je vyloučit riziko výskytu plísní, resp. kondenzace na vnitřním povrchu konstrukce, nadměrnou a pasivně bilanční kondenzaci v konstrukci a tepelné ztráty prouděním vzduchu skrz netěsné spáry v konstrukci.

Hydroizolační technika

Významný vliv na geometrii detailu prahu balkonových dveří mají užitečná ustanovení souboru norem ČSN 73 1901 Navrhování střech. V části 1 - základní ustanovení je mj. uvedeno (7.2.1.3), že horní povrch pochůzných střech navazující na výplně otvoru se doporučuje navrhovat nejméně 150 mm pod úrovní spodní hrany otvoru, přičemž v případě vnějších a balkonových dveří se tato vzdálenost měří od připojovací spáry těchto dveří (kóta A ve schématu 1). V téže části je dále uvedeno (7.2.18.9), že rovina prahu nebo spodního dílce rámu výplně otvoru navazujícího na hydroizolační vrstvu nesmí být pod horním povrchem střešní krytiny a výškový rozdíl mezi horním povrchem střešní krytiny (tj. např. i nášlapná vrstva) a horním okrajem svislé hydroizolační vrstvy se doporučuje nejméně 50 mm (kóta B ve schématu 1).

V části 3 – střechy s povlakovými hydroizolacemi se dále uvádí (4.3.4.4), že dno žlabu, nebo povrch vrstvy zachycující vodu u výplně otvoru nebo lehkého obvodového pláště, které musí být za obvyklých návrhových podmínek odvodněny, musí být v celé délce min. 150 mm pod horním okrajem povlakové hydroizolace, která zajišťuje odvod vody (kóta C ve schématu 1).

Poslední zmíněné ustanovení míří právě na zvýšení hydroizolační bezpečnosti. Požadavek je namístě, protože četnost vlhkostních poruch, jejichž příklady jsou uvedeny na fotografiích, je velká. Je ale poměrně náročné ho splnit, zvláště pokud uvážíme potřebu vyspádovat povrch hlavní hydroizolace k odvodňovacím prvkům. Jeho splnění při současných požadavcích na tloušťku tepelné izolace ve skladbě terasy obvykle vyžaduje vytvořit výškový rozdíl horních povrchů vodorovných nosných konstrukcí mezi interiérem a exteriérem. Jedním z řešení může být návrh samostatně odvodněných oblastí terasy před dveřmi (foto 9). Požadavky na geometrii nosných stropních konstrukcí je třeba uplatnit již v prvotní fázi návrhu stavby, protože s úrovní stropní konstrukce nebo s polohou dešťové kanalizace už později nikdo nehne. Účinku, ke kterému směřuje požadavek na kótu C lze dosáhnout i jinými způsoby na základě znalosti konkrétních podmínek konstrukčního řešení detailu a působení vody na něj. V případě, že nemůže dojít ve skladbě k nahromadění vody (drenážní vrstva, spolehlivé odvodnění - buď okapní hrana nebo vtok a další nouzové odvodnění) lze například posoudit účinek zakrytí detailu před přímým působením srážek horní lodžií, markýzou apod.

V případě detailů trvale a bezpečně chráněných před namáháním větrem hnanými atmosférickými srážkami (např. dostatečným přesahem výše umístěné hydroizolační konstrukce) a zároveň před vzdutím hladiny vody na povrchu vrstvy zachycujícím vodu (např. vhodnou výškovou polohou bezpečnostních přepadů) si lze představit, že hydroizolační bezpečnost bude zajištěna i nižší hodnotě kóty C. Přesto lze výjimku z uvedeného pravidla doporučit teprve po důkladné rozvaze hydroizolačních rizik a po jejím projednání s investorem.

Bezbariérovost

U vybraných druhů staveb mohou být uplatňovány požadavky vyhlášky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Předmětného detailu by se v tomto případě dotklo následující ustanovení přílohy č. 5 - Technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, společných prostor a domovního vybavení bytových domů, upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení a staveb pro výkon práce:

„8.1.5. Lodžie, balkony nebo terasy musí mít hloubku nejméně 1500 mm se sklonem podlahy nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %) a musí být přístupny v úrovni podlahy bytu s výškovým rozdílem nejvýše 20 mm. Zábradlí smí mít neprůhlednou část do výšky maximálně 600 mm nad podlahou.“

V tomto případě se v detailu prakticky nelze obejít bez odvodňovacího žlábku s perforovaným krytem, který vytvoří vnější povrch max. 20 mm pod úrovní prahu dveří a umožní tak bezproblémový přejezd.

Rekonstrukce

Při zásazích do stávajících staveb je potřeba se vyrovnat s obvykle již neovlivnitelnou úrovní povrchů vodorovných nosných konstrukcí. To často povede k potřebě smluvně sjednat výluku z výše uvedených normových ustanovení mezi zadavatelem a projektantem, resp. zhotovitelem, aby nedošlo ke komplikacím při předání projektu nebo stavby. U rekonstrukcí lze zvážit následující opatření zlepšující výškové poměry v řešeném detailu:

  • odstranění původních souvrství z exterierové části vodorovné nosné konstrukce (u staveb z první pol. 20. stol. časté mocnější tepelněizolační násypy škváry, popř. větší počet již nefunkčních vrstev postupně navrstvených při opravách), foto 10;

  • uplatnění účinnějších tepelných izolantů v menší potřebné tloušťce (polyisokyanurát, fenolická pěna, popř. speciální izolace);

  • úprava spádování konstrukce směrem k řešenému detailu pro eliminaci tloušťky spádové vrstvy v místě detailu;

  • výměna výplně otvoru za novou s menší (ale vyhovující) světlou výškou, osazenou na zvýšený parapet (obvykle možné v případě vysokých otvorů s nadsvětlíky).

V souvislosti s rekonstrukcemi je třeba dodat, že u lodžií objektů panelové výstavby je požadavek článku 4.3.4.4 ČSN 73 1901-3 při zachování vodorovných nosných konstrukcí prakticky nesplnitelný (foto 11). Naštěstí lodžie poměrně účinně zakrývají posuzovaný detail a ve většině případů voda z jejich podlahy stéká přes volnou okapní hranu a nehromadí se.

Při odstraňování starých vrstev terasy z nosné konstrukce je třeba posoudit pružnost konstrukce a riziko snížení jejího průhybu a odtržení od příček v prostorách pod terasou.

Spolehlivá řešení detailu prahu dveří ze Stavební knihovny DEK

Atelier DEK reaguje na loňskou revizi ČSN 73 1901 a veškerá výše uvedená ustanovení uplatňuje v řešeních popisovaného konstrukčního detailu. Konstrukční detaily Atelieru DEK jsou vystavovány v elektronické databázi Stavební knihovna DEK. Pro účastníky programu DEKPARTNER jsou detaily dostupné i ve formátu dwg. Učastníci programu DEKPARTNER mají přístup ke konstrukčním detailům Atelieru DEK také na stránce www.dekpartner.cz, kde mohou využít rozšířené možnosti vyhledávání a filtrování.

Dva z detailů jsou pro ukázku zobrazeny níže.

 

Partneři programu