Vzdělávací centrum

Sanace spodní stavby rodinného domu

Rodinný dům se nachází ve velmi svažitém terénu. Zadní část 1. nadzemního podlaží v celé výšce přiléhá k terénu /obr. 01/. V přilehlém svahu je klenutý sklípek. Částečně zasahuje až do skalního masivu, jeho klenba je ale shora zasypaná. Suterénní obvodová konstrukce rodinného domu je tvořena zdivem z dutých keramických bloků a sklep je klenutý z plných pálených cihel.

Článek vyšel také ve SBORNÍKU SEMINÁŘE 2019 (viz pdf).

/01/

VLHKOSTNÍ PORUCHY SPODNÍ STAVBY

V interiéru domu i ve sklípku docházelo k vlhkostním poruchám zejména u paty obvodového zdiva /obr. 02/. To majiteli domu nevyhovovalo, hledal řešení. Klenutý strop sklípku nevykazoval vlhkostní poruchy /obr. 03/.

/02/

/03/

PRŮZKUM OBJEKTU TECHNIKEM ATELIER DEK

Při průzkumu objektu bylo zjištěno, že hydroizolaci spodní stavby tvoří jedna vrstva oxidovaného asfaltového pásu krytá přizdívkou z plných cihel. Dále bylo zjištěno, že při začínajícím výskytu vlhkostních problémů v interiéru domu byla neodborně doplněna profilovaná nopová fólie, která ale nebyla provedena v celé výšce stěny, ale pouze v její horní polovině /obr. 04, 05/.

Střídání období rozvoje vlhkých, mokvajících nebo rozpadajících se ploch na povrchu zdí s obdobími vysychání jen potvrdilo předpoklad, že obvod podzemí domu je namáhán vodou, která se hromadí v zásypech. V takových situacích se určitě nelze spolehnout na jednu vrstvu oxidovaného asfaltového pásu jako dostatečně spolehlivou hydroizolaci proti tlakové vodě. Výše popsaná částečná instalace nopové fólie v obvodu stavby nejspíš jen usnadnila pronikání vody do zásypů kolem podzemních částí domu.

/04/

/05/

NÁVRH SANACE VLHKOSTNÍCH PORUCH ZPRACOVANÝ PROJEKČNÍM ODDĚLENÍM DEKPROJEKT s.r.o.

Základním principem odstranění vlhkostních poruch v suterénu objektu bylo zamezení hromadění srážkové vody v zeminách okolo objektu a zabránění jejímu případnému pronikání pod objekt a omezení přítoku povrchové vody k objektu.

Navrhované opatření prováděné z exteriéru spočívalo v realizaci svislého hydroizolačního povlaku obvodových stěn a stropu sklípku z SBS modifikovaných asfaltových pásů /obr. 06/ a v provedení liniové obvodové drenáže kolem objektu /obr. 07/. Vzhledem k nedůvěře ve stav a spolehlivost vodorovné hydroizolace pod obvodovou konstrukcí byla ještě navržena chemická injektáž zdiva, která pronikne do pórů, kapilár a trhlin zdiva. Injektáží prosycená zóna zdiva omezuje transport vzlínající vlhkosti ve zdivu.

/06/

/07/

REALIZACE NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ

Jelikož se nad objektem nachází vysoká opěrná betonová zeď, bylo nutné před započetím sanačních prací provést zajištění stavební jámy proti sesunutí svahu. Statikem byla navržena železobetonová stěna v místě sklípku, doplněná dřevěným rozepřením svahu do suterénních stěn /obr. 08/.

/08/

Realizační firma, která sanaci spodní stavby prováděla, se po domluvě s investorem rozhodla realizovat povlakovou hydroizolaci jako asfaltovou hydroizolační stěrku. Má s ní dobré zkušenosti na nerovných podkladech, které v průběhu sanace vznikaly. Tíha zodpovědnosti za funkčnost výsledného díla, zvláště v tak náročných podmínkách jako na zmiňované stavbě, musí pochopitelně firmu vést k volbě materiálů, o kterých je přesvědčena, že s nimi umí pracovat tak, aby za výsledné dílo mohla nést záruky.

V první fázi sanace spodní stavby bylo nutné přistoupit k odtěžení zeminy kolem objektu. Nad sklípek se v náročně tvarovaném terénu nemohla dostat těžká technika. Proto veškeré výkopové práce byly prováděny po etapách výhradně ručně nebo pomocí bouracího kladiva /obr. 09, 10/.

/09/

/10/

Po obnažení suterénního zdiva a klenutého stropu sklípku došlo k vyrovnání povrchu cementovou maltou /obr. 11/. Následně byl pod úrovní podlahy proveden betonový žlábek v 0,5% spádu pro budoucí osazení drenážního potrubí /obr. 12/.

/11/

/12/

Po vyzrání a vyschnutí vyrovnávací vrstvy a před aplikací asfaltové izolační hmoty nejprve došlo k ošetření detailů, kde je riziko budoucího výskytu trhlin /obr.13/. Jednalo se zejména o detail návaznosti betonového žlábku na suterénní stěnu. Toto místo bylo vyztužené speciální těsnicí páskou, která byla zapracována a přestěrkována dvousložkovou izolační hmotou.

/13/

Dále se ve třech krocích nanášela dvousložková asfaltová hmota /obr. 14–15/ a na čerstvou těsnicí hmotu se aplikovala pomocí hladítka textilie jako ochranná a kluzná vrstva /obr.16/. Průběh prací potvrdil, že zvolený materiál je vhodný pro opracování tvarově komplikovaných detailů /obr.17/. Pro namáhání vodou upravené trvalou funkcí drenáže bude hydroizolace dostatečně spolehlivá.

/14/

/15/

/16/

/17/

/18/

Na vyzrálou asfaltovou vrstvu byla provedena plošná drenážní vrstva z profilované nopové fólie včetně ochranné separační textilie, zavedená k drenážnímu potrubí /obr. 19/. Jak již bylo zmíněno v úvodu článku, ve finále byla ještě provedena tlaková injektáž suterénního zdiva proti vzlínající vlhkosti /obr. 20/.

/19/

/20/

SOUČASNÝ STAV

S odstupem jednoho roku po dokončení realizace sanačních opatření lze konstatovat, že se podařilo snížit hromadění srážkové vody v zeminách kolem objektu a za přispění asfaltového stěrkového izolačního povlaku se dosáhlo investorem požadovaného stavu povrchů suterénních stěn.

Projekt: Ing. Daniel Mašlár, DEKPROJEKT s.r.o.
Realizace sanace: SANACE VAPE s.r.o.

Autor:
Urbánek Radek, DiS.
Konzultační technik v regionu Praha-Vestec, Benešov, Beroun
radek.urbanek@dek-cz.com, +420 733 168 156