Vzdělávací centrum

Nad půdorysem rodinného domu o rozměrech 11×11 m byla navržena šikmá střecha stanového tvaru se středovou věží. Na krytinu byla užita fólie z měkčeného PVC (obr. 01). Po šest let od realizace střecha neměla zjevné vady.

Do podstřeší nikdy nezatékalo, netvořily se trhliny v konstrukcích apod. (obr. 02). Na jaře roku 2009 uživatel při pochůzce po střešní ploše zjistil neúměrné průhyby krytiny, resp. jejího podkladu. Následným rozkryvem střech, uskutečněným v dubnu 2010, se zjistilo:

a) Spodní povrch fóliové krytiny pokrývaly kapky vody (obr. 03 a 04).

b) Podkladní textilie byla mokrá (36 % vody hmotnostně) do její struktury vrůstala z podkladu houba (obr. 05).

c) Dřevěné bednění nalezeno rovněž mokré (46 % vody hmotnostně), rozložené biologickou destrukcí (obr. 06). Dřevo bylo možno rozebírat rukou (obr. 07).

d) Také nosná dřevěná konstrukce krovu nalezena mokrá, poškozená dřevokaznou houbou, později identifikovanou jako koniofora sklepní (obr. 08).

e) Naproti tomu vláknitá tepelná izolace se jevila suchá, bez stop destrukce (obr. 09).

f) Pod tepelnou izolací nalezena foliová parotěsná zábrana (obr. 10). Její napojení na stěnové konstrukce nebylo dokonalé (obr. 11), u některých prostupů potrubí napojení zcela chybělo (obr. 12).

Schéma navržené a realizované skladby střechy je zachyceno na obr. 13. Použitou konstrukci lze charakterizovat jako jednoplášťovou nevětranou šikmou střechu s podhledem.

Rekonstrukce střechy

Stav střechy si vynutil její rekonstrukci. Při rozkryvu se potvrdila plošná destrukce dřevěné konstrukce, a to zejména v horních partiích střechy a v oblasti nároží (obr. 14). Prkna byla nalezena rozložená v celém profilu (obr. 15), krokve v horní části (obr. 16).

V místech, kde střecha vytvářela pouze přístřešek, nebyla zjištěna žádná poškození (obr. 17). 

Při rekonstrukci byly vyměněny všechny napadené dřevěné části konstrukce, a to tak šetrně, že nebylo zasahováno do podhledů (obr. 18).

Do skladby byla vložena pojistná hydroizolační vrstva a skladba byla změněna na větranou (obr. 19). 

Použilo se nové bednění podložené distančními latěmi výšky 60 mm (obr. 20). Nově vytvořená vzduchová vrstva byla napojena na vnější prostředí pomocí štěrbin situovaných do oblasti okapu a paty věže (obr. 21). Protože je majitel spokojen s funkcí fóliové krytiny, použila se i v novém provedení (obr. 22). Oprava, realizovaná v druhé polovině roku 2010, si vyžádala náklady 1 500 Kč na 1 m² plochy střechy. Při kontrole střechy na jaře 2011 nebyly zjištěny žádné viditelné nedostatky.

Poučení

Navrhovat nevětrané dřevěné konstrukce střech s parotěsnou krytinou nad vytápěné interiéry je velmi riskantní. V daném případě byly popsané defekty způsobeny pronikáním vodní páry, resp. vzduchu, z interiéru budovy do skladby a její kondenzací v chladných částech konstrukce v důsledku netěsného provedení parotěsné vrstvy. Na perfektní provedení parotěsné vrstvy ale nelze spoléhat. Zabudovaná vlhkost se na závadách nepodílela, neboť realizace probíhala tak, že nejprve byl proveden krov s povlakovou krytinou a pak po delší době následovala montáž suchých materiálů a vrstev do skladby střechy z interiéru. Získaná zkušenost podporuje koncepce skladeb střech vytvářených nad krokvemi.