Vzdělávací centrum

Současný standard asfaltových pásů pro hydroizolaci staveb

Svaz výrobců asfaltových pásů v ČR pomáhá projektantům, architektům, realizačním firmám, ale i majitelům staveb zorientovat se v nabídce hydroizolací z asfaltových pásů nabízených v ČR. Pro tyto účely byla v r. 2014 vydána ČSN 73 0605-1, která na základě dlouhodobých zkušeností nastavuje standard kvality asfaltových pásů nejčastěji používaných v podmínkách českých staveb. Podkladem pro text normy byly dříve vydané dokumenty SVAP. V článku budou představeny klíčové technické vlastnosti dnešních asfaltových pásů podle normy ČSN 73 0605-1 a na příkladech reálných konstrukcí nebo případů ze staveb bude vysvětlen jejich funkční význam.

Na šikmých a svislých partiích střech, zvláště pak vnitřních stranách atik a střechách s asfaltovými pásy o velkém sklonu, je nutné použít pásy s dobrou odolností asfaltové směsi proti stékání při vysoké teplotě. V letních měsících dosahuje teplota na povrchu střech s asfaltovými pásy teploty až 85 °C. Kritické jsou plochy orientované na jihovýchod až jihozápad. Z pohledu dávky slunečního záření jsou více exponované šikmé plochy (tab. 01) než plochy svislé. Svislé částí hydroizolací, navazující přímo na plochu střechy (typicky atiky a vytažení na prostupující a navazující konstrukce), jsou zase namáhány odraženou složkou záření a tendence asfaltu stékat je tam vyšší. Na svislých a šikmých plochách se samozřejmě uplatní gravitace nebo její složka působící podél povrchu.

Tab. 01 Dávka měsíčního slunečního ozáření v kWh/(m².měsíc) podle TNI 73 0331 pro příslušný sklon plochy a orientaci ke světovým stranám

Na českých střechách lze nalézt oba popsané případy (obr. 01,02), obr. 01 je extrémním případem, kde z jižně orientované atiky s velkým náběhem sjela asfaltová hmota pouze ze šikmých ploch.

Obr. 01 Extrémní případ - asfaltová hmota téměř zcela stekla na šikmých plochách atiky orientovaných na JZ, na svislé ploše atiky se asfalt udržel

Obr. 02 Stékající asfaltová hmota na konstrukci světlíku, orientace J

V obou uvedených případech šlo ale o pásy neodpovídajícími svými vlastnostmi předvídatelným podmínkám, především teplotnímu namáhání. Pro zajištění odolnosti proti stékání asfaltové hmoty z šikmých a svislých ploch asfaltových pásů norma ČSN 73 0605-1 stanovuje několik klíčových parametrů, které komplexně při dosažení alespoň požadovaných hodnot zajišťují dobrou odolnost asfaltových pásů proti stékání za obvykle předpokládatelných podmínek. Dodat jen lze, že na trhu jsou standardně dostupné i pásy s vyšší odolností proti stékání při zvýšené teplotě (+100 °C a více), případně s vyšší odolností proti stékání asfaltové hmoty alespoň na vrchní straně pásu.

Stabilita asfaltové hmoty na sluncem exponovaných površích
Klíčové požadavky ČSN 73 0605-1 pro SBS modifikované vrchní pásy s hrubozrnným minerálním posypem pro hydroizolace střech jsou následující:

• odolnost proti stékání SBS ≥ +90 °C (na svislé plochy doporučeno ≥ +100 °C) /APP ≥ +120 °C
• ohebnost za nízkých teplot SBS ≥ -15 °C /APP ≥ -5 °C
• tloušťka pásu ≥ 4,2 mm odchylka 5 % max. 0,2 mm
• obsah asfaltové hmoty ≥ 2 500 g/m²

Obr. 03 Povrch asfaltových pásů musí být i na šikmých plochách stabilní

Obr. 04 Detailní pohled na podélné a příčné spoje asfaltových pásů

Role vrchních asfaltových pásů pro hydroizolace střech mají obvykle délku 5 až 7,5 m a pokud je plocha střechy dostatečně velká, není důvod délku pásu zkracovat (zkracování návinu nebo přímo dodávka menšího návinu v roli má význam z důvodu manipulace a nižšího namáhání kotev v příčných spojích na střechách s vyšším sklonem, opačným případem jsou velmi dlouhé náviny pásů pro hydroizolace mostovek). V této délce mohou vložky z polyesterové rohože a vysoké gramáže 180 až 250 g/m2 po zabudování trpět namáháním vysokou teplotou a případným předpětím, které do ní bylo vloženo během výroby či při pokládce. V praxi se to projevuje smrštěním nosné vložky asfaltového pásu v podélném směru, které může způsobit posouvání pásu v příčném přesahu, viz obr. 05.

Obr. 05 Příčný spoj asfaltových pásů posunutý o cca 1 cm

Tento jev v drobných projevech můžeme nalézt téměř na každé střeše z asfaltových pásů s polyesterovými vložkami a lze říci, že v drobných projevech nejsou důvodem pro obavy (příčné spoje jednotlivých pásů se provádějí s překrytím 10 až 12 cm a při nepatrném posunutí nehrozí ztráta vodotěsnosti tohoto detailu). Každopádně posunutí v řádu mnoha centimetrů, a tedy smykové porušení spoje, je nechtěným jevem a dnes se již dobře ví, jak mu předcházet.
První podmínkou je pokládka při předepsané teplotě. Jestliže se pásy pokládají při nadstandardně vysokých teplotách, hrozí v chladnějších obdobích roku jejich smrštění.
Druhým bodem je výběr pásu s takovou vložkou, která sama o sobě zajistí co nejlepší rozměrovou stabilitu pásu. Na základě zkušeností a poznatků z aplikací jednovrstvých asfaltových pásů, kde vlastnosti nosné vložky jsou ještě více důležité, došlo v posledních letech ke změně standardu týkajícího se nosných vložek i vrchních pásů dvouvrstvých systémů hydroizolací střech. Požadavky na mechanické vlastnosti pásů (vložek) jsou také zakotveny v ČSN 73 0605-1 a v jednoduchosti lze říci, že došlo k odklonu od jednoduchých polyesterových vložek relativně vysoké gramáže na nižší gramáže (kolem 180 g/m2) a vyztužení polyesterové vložky skleněnými vlákny v podélném nebo podélném i příčném směru. Skleněná vlákna dodávají vložce potřebnou rozměrovou stabilitu vůči tepelnému namáhání, pás si ale zároveň zachovává dobrou tažnost. Celkově je tato charakteristika vrchních pásů pro hydroizolace střech s polyesterovými vložkami (včetně těch, co jsou vyztuženy sklem) řešena parametrem rozměrová stálost.

Rozměrová stabilita vrchních pásů pro hydroizolace střech
Klíčový požadavek ČSN 73 0605-1 pro SBS modifikované vrchní pásy s hrubozrnným minerálním posypem pro hydroizolace střech jsou následující:

• pro polyesterové vložky (vložky typu P) rozměrová stálost ≤ 0,3 %
• skleněné vložky (typ G) vyhovují bez zkoušení
• největší tahová síla (P/G) ≥ 500/≥ 800 N/50 mm
• největší protažení (P/G) ≥ 30/≥ 2 %
• doporučují se kombinované polyesterové vložky vyztužené skleněnými vlákny

Většinou se o tom dozvíme z úst izolatérů. Pás se problematicky natavuje, nedrží na podkladu, práce s ním je vyloženě špatná, při úpěnlivé snaze vydobýt z pásu roztavený asfalt může dojít až k přepalování nosných vložek.

Důvodem tohoto nešvaru může být malá tloušťka pásu, tedy nedostatečné množství asfaltové hmoty potřebné pro jeho funkční propojení s podkladem. Připomeneme, že asfaltová krycí hmota zajišťuje u zabudovaných asfaltových pásů jejich hydroizolační schopnosti a také mechanickou stabilitu. V případě extrémně tenkých pásů, jako je např. pás na obr. 06, nelze předpoklad úspěšné aplikace a poté i hydroizolační funkce naplnit.

06 Příklad extrémně tenkého asfaltového pásu pro hydroizolace střech. Podaří se někomu natavit a bude schopen izolovat chráněnou konstrukci?

Proto ČSN 73 0605-1 stanovuje optimální tloušťky asfaltových pásů podle typu a místa použití ve stavbě. Vždy tak, aby řešení bylo ekonomicky přijatelné a přitom funkční. Lze zmínit i fakt, že ačkoli je např. pro vrchní pásy pro hydroizolace střech doporučena minimální tloušťka pásu 4,2 mm s přijatelnou odchylkou 5 %, max. 0,2 mm (obr. 07 a tab. 02), mnozí zkušení izolatéři kvůli většímu množství „asfaltového materiálu“ a tedy snadnější aplikaci, raději sáhnou po pásu tloušťky 5 mm.

Obr. 07 Při natavování asfaltových pásů a funkčního spojení pásu s podkladem a navazujícími pásy je potřebné, aby pás „poskytl“ dostatečné množství asfaltové hmoty pro vytvoření funkčního spoje

ČSN 73 0605-1 zavedla pořádek i ve značení tloušťky pásů typu V60 S35 a G200 S40, v jejichž značení panovala nejednotnost. Obě označení vychází z německých norem, kde má jasná technická pravidla, ta ale v ČR neplatí a jsou zneužívána, aniž by běžný zákazník něco tušil. Na trhu se také objevily různě zavádějící informace o takových asfaltových pásech. Především se to týkalo tloušťky asfaltových pásů. V tabulce 02 je uveden souhrn tlouštěk asfaltových pásů podle ČSN 73 0605-1, a to podle typu a místa použití ve stavbě. Maximální dovolená odchylka od jmenovité tloušťky pásu je vždy 5 %, max. 0,2 mm.

Tab. 02 Tloušťky natavitelných asfaltových pásů podle ČSN 73 0605-1

Pro mnohé aplikace uvedené v tabulce 02 lze využít i samolepicí asfaltové pásy. Jejich rozšíření v dnešní době je již tak široké, že ani ČSN 73 0605-1 je nemohla opomenout a jsou v ní plnohodnotně uvedeny. Na rozdíl od pásů aplikovaných natavením na podklad, neztrácí samolepicí pásy určité množství asfaltového krytí hmoty v nerovnostech podkladu. U samolepicích pásů je tedy funkční vždy jejich plná tloušťka a požadavky na tloušťku ve stejných podmínkách použití u nich mohou být sníženy.

Problémy s natavením mohou nastat ale i u pásů na první pohled dostatečné tloušťky. Problémy spočívají v neochotě asfaltové hmoty při tavení plamenem měknout. Nadbytečné zahřívání pásu může také vést k teplotnímu poškození syntetických nosných vložek. Asfaltová hmota je i po změknutí špatně zpracovatelná. Příčinou je i přes dostatečnou masu „černé hmoty“ vysoký podíl minerálních plniv, a tedy málo čistého asfaltu k tavení. Před vydáním ČSN 73 0605-1 v r. 2014 nebyla v novodobém pojetí tato vlastnost asfaltových pásů nijak průkazně deklarována. Svaz výrobců asfaltových pásů v ČR proto inicioval myšlenku zabývat se transparentně složením asfaltových pásů dodávaných do ČR a poskytl podklady pro stanovení požadavků na optimální množství čisté asfaltové hmoty v této ČSN. O situaci na trhu v té době informovala i média. Dne 6. 5. 2013 MF DNES ve speciální příloze Stavebnictví uvedla, že tloušťka asfaltových pásů a přeplňování asfaltové hmoty plnivy patří mezi jedny z nejčastěji šizených vlastností stavebních výrobků.

ČSN 73 0605-1 tak dnes obsahuje metodiku extrakce čisté asfaltové hmoty ze vzorků asfaltových pásů a opět pro jednotlivé typy a tloušťky asfaltových pásů požadované množství čisté asfaltové hmoty.

V praktickém dopadu má správná dávka čisté asfaltové hmoty mimo zkvalitnění samotných výrobků a snadnější aplikaci dopad i na menší spotřebu plynu, potřebného pro natavení.

Poznámka: pásy modifikované APP mají oproti pásům SBS vyšší teplotu tavení asfaltu, proto je jejich natavování mírně odlišné (vyžaduje vyšší potřebu tepla).

V kontextu předešlého textu o množství asfaltové hmoty, tloušťce asfaltových pásů a celkové průkaznosti jejich vlastností lze již jako třešničku na dortu uvést, že pásy podle ČSN 73 0605-1 mohou mít deklarovány výrazně vyšší odolnosti proti působení vody, než je po nich běžně požadováno.

Pro snadnější komunikaci s širokou veřejností byla Svazem výrobců asfaltových pásů v ČR zavedena registrovaná značka GARANCE KVALITY, kterou mohou být označeny asfaltové pásy vyhovující ČSN 73 0605-1. Tato značka se dnes objevuje v technických listech, webech a katalozích členů SVAP tak, aby výběr správného asfaltového pásu by co nejjednodušší. Na webové stránce www.asfaltovepasy.cz je uveřejněn kompletní seznam asfaltových pásů dodávaných na český trh, které vyhovují označení GARANCE KVALITY.

Obr. 08 Logo GARANCE KVALITY Svazu výrobců asfaltových pásů v ČR

Podklady:
Abeceda asfaltových izolací, SVAP 2016, ISBN: 978-80-905563-0-0 (zdarma dostupné na www.asfaltovepasy.cz)
ČSN 73 0605-1 Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace - Požadavky na použití asfaltových pásů

Ing. Zdeněk Plecháč
Svaz výrobců asfaltových pásů v ČR
www.asfaltovepasy.cz