Při pravidelných prohlídkách střechy je dobré si všímat vzniku změn a defektů na povrchu asfaltových pásů, které nám signalizují, že již hydroizolace není v dobré kondici. Například mizející hrubozrnný posyp z povrchu asfaltového pásu (obr. 1) nám signalizuje, že již asfaltová hmota přestává být účinně chráněna proti UV záření a povětrnostním vlivům. Následně tak nastává rychlejší degradace povrchu asfaltového pásu. Relativně často se můžeme setkat s popraskaným povrchem asfaltových pásů (obr. 2), který má charakteristický projev ve tvaru tzv. „Bahenních prasklin“. Jde o přirozený projev stárnutí asfaltové hmoty, která už nějaký ten rok leží na střeše. V některých případech dochází k oddálení příčných spojů asfaltových pásů vůči sobě (obr. 3). Je to ve většině případů zapříčiněno smrštěním staršího typu polyesterové výztužné vložky v podélném směru. Podrobněji je tato problematika popsána v DEKTIME 08/2017. Vlivem vysokých teplot v letních měsících dosahujících na povrchu pásů až 90 °C, dochází na šikmých a svislých plochách orientovaných jižním směrem ke stékání asfaltové hmoty, vznikají tak na povrchu pasu trhliny a vrásy (obr. 4). Tento projev degradace se týká hlavně asfaltových pásů s nižší teplotní odolností ke stékání asfaltové hmoty nebo starších pásů, jejichž hmota již ztrácí své vlastnosti a její odolnost proti stékání se snižuje. Další informace k tomuto jevu jsou uvedeny také v DEKTIME 08/2017.
V následujícím textu a na přiložených fotografiích přiblížím, jakým způsobem je možné docílit obnovu respektive prodloužení životnosti hydroizolační vrstvy z asfaltových pásů na ploché střeše. Důležitým předpokladem je stále ještě fungující a stabilní hydroizolační souvrství, kdy do střechy nezatéká.
Před započetím prací je nutné provést důkladnou prohlídku současné hydroizolační vrstvy, včetně sond (obr. 5) do střešního souvrství. V sondách je třeba zjistit přesné složení skladby střechy, stav jednotlivých vrstev a obsah vody v nich. Také je třeba ověřit přídržnost vrstev k podkladu a mezi sebou. Dále je nutné provést pečlivou přípravu povrchu střechy, jako je odstranění nečistot, vyrovnání výrazných nerovností bránících plynulému odtoku vody, vyspravení poškozených míst hydroizolace (obr. 6). Tyto přípravné práce jsou nedílnou součástí pro použití speciálního sanačního pásu, kterým zrenovujeme současné asfaltové souvrství.
Sanační pás je na spodním povrchu opatřen speciální úpravou (obr. 7), díky které po natavení vzniknou mezi původní hydroizolací a novým pásem mikroventilační kanálky. Ty mají za úkol rozptýlení vodní páry z případné vody nebo vlhkosti v původním asfaltovém souvrství. Eliminují tak riziko vzniku boulí od vodní páry mezi starou a novou vrstvou. Asfaltové pruhy bez separačního posypu na spodní straně pásu jsou ze speciální asfaltové hmoty umožňující snazší a rychlejší natavení s dostatečnou přídržností k podkladu. Na horním povrchu je pás opatřen standardním barveným břidličným posypem. V praxi je možné se setkat s více typy těchto sanačních pásů (obr. 8), které se mohou lišit například tvarem a rastrem mikroventilačních kanálků, ale princip fungování je stejný. Vhodným asfaltovým sanačním pásem může být například ELASTEK 52 REKO. Nosnou vložku pásu tvoří polyesterová rohož, asfaltová hmota je modifikovaná syntetickým kaučukem.
Opracování atik, jiných svislých ploch či detailů a prostupujících konstrukcí doporučuji provádět s použitím jiného typu asfaltového pásu, který má zvýšenou odolnost proti stékání při vysokých teplotách alespoň 120° C a nejlépe i kombinovanou výztužnou vložku. Tento pás je také na horním povrchu opatřen barevným břidličným posypem a co je důležité, k podkladu se natavuje celoplošně a v případě aplikace na vysoké svislé plochy je nutné pás mechanicky přikotvit (obr. 20), aby zejména vlivem vysokých teplot nedocházelo k jeho sjíždění. Vhodným typem asfaltového pásu k tomu účelu může být například ELASTEK 45 KOMBI.
Postup výše popsané renovace asfaltového hydroizolačního souvrství je zachycen na fotografiích 9 až 23 a také je podrobně popsán v Katalogu Rekonstrukce.
I v případě příčného spoje je vhodné použít přítlačný válec. Při svařování příčného spoje je zde rozdíl oproti natavování pásu v ploše, u příčného spoje je nutné dbát na dostatečné prohřátí asfaltové hmoty i v místě mikroventilačních kanálků. Musí dojít k důkladnému provaření spoje. K důkladnému provaření a přitlačení musí dojít i v místě T spoje (obr. 15 až 19).
Jak již bylo dříve řečeno k opracování svislých ploch, detailů a prostupů se použije asfaltový pás se zvýšenou odolností proti stékání při vysokých teplotách. V tomto konkrétním případě má pás odolnost proti stékání při vysokých teplotách 120° C. Podklad tvořený původními asfaltovými pásy je také natřen asfaltovou emulzí DEKPRIMER. Pás je na podklad nataven celoplošně a zároveň ho bylo nutné na vysokých atikách mechanicky přikotvit (obr. 20). Nový asfaltový pás je v horní části atiky zajištěn přítlačnou plechovou lištou (obr. 21).