Prostory vodojemů jsou typické tím, že je uvnitř celoročně nízká teplota (obvykle 0-10°C). V zimním období bude docházet k difuzi vodní páry směrem ven, v létě naopak. Teplota v průběhu roku může kolísat. Pokud mají konstrukce obálky budovy lepší izolační schopnost, pak teplota v průběhu roku kolísá méně, pokud mají horší izolační schopnost, teplota kolísá více. Obdobně to platí pro akumulační schopnost konstrukcí obálky. Čím vyšší akumulační schopnost konstrukcí, tím menší výkyvy teplot. Zateplení obálky (nadzemního vodojemu) nebo dostatečná akumulace (podzemního vodojemu) jsou klíčové parametry, které brání zamrznutí vody v zimním období a přehřívání vody v letním období. Při zateplování vodojemů je pro volbu tloušťky tepelné izolace ne tak důležité splnění požadavku na součinitel prostupu tepla, ale spíše zajištění stabilního prostředí uvnitř vodárny. Další typickou vlastností vodojemů je vysoká relativní vlhkost, která bude dosahovat v určitých částech roku až 100%. U vodojemů se zpravidla neinstaluje úprava vlhkosti. Za těchto podmínek je zřejmé, že není možné splnit požadavek na vnitřní povrchovou teplotu. Je nutné předepsat povrchovou úpravu takovou, která bude trvale odolávat důsledku kondenzace vlhkosti na površích konstrukcí. Je potřeba také myslet na to, že povrchová úprava musí být zdravotně nezávadná, neboť přichází do kontaktu s pitnou vodou.
Konzultacemi systému povlakové hydroizolace jsem se podílel na řešení plochých vegetačních střech vodojemů. Střechy jsou pultové, na straně ke svahu jsou ukončeny hranou pod úrovní terénu, na druhé straně, která vystupuje nad terén, jsou ukončeny atikou (Obr. 1 a 2).