Naši konzultační technici projektantům, se kterými komunikují, nabízejí konzultace navržených skladeb, aby se předešlo budoucím problémům. S vadným principen skladby, o kterém je tento článek, jsou seznámeni i oblastní zástupci na některých pobočkách Stavebnin DEK. Ti pak dokážou odhalit vadnou skladbu při tvorbě cenové nabídky podle předloženého projektu a předat pokyn technikovi, aby se spojil s projekcí a ve spolupráci s realizační firmou připravil správný návrh skladby.
Podstata vady a princip rekonstrukce (Ing. Jiří Macura)
Hlavním předpokladem dlouhodobé funkce dřevěných konstrukcí je jejich schopnost zbavit se nadbytečné vody, která by byla zdrojem pro rozvoj dřevokazných škůdců, především hub a hmyzu. Základní výčet zdrojů vody v konstrukci střechy má tři položky:
voda zabudovaná při výstavbě (nevysušené dřevo, vlhké materiály, srážky při chybějící provizorní ochraně stavby před vodou)
voda proniklá do konstrukce vadnou hydroizolací
vodní pára pronikající do konstrukce difúzí nebo spolu s interiérovým vzduchem prouděním netěsnostmi v parozábraně, popř. kondenzát z vedené vlhkosti.
Snaha o větrání vede k návrhům dvouplášťových střech s větranou vzduchovou vrstvou pod krytinou a její nosnou vrstvou (Schéma B). Takových střech vzniklo dosud velké množství a v případě, že vzduchová vrstva v nich je dostatečně tlustá a dostatečně větraná, netrpí vlhkostními poruchami. Jistou nevýhodou takové skladby je to, že může "maskovat" nedostatečnou funkci parozábrany. Dovedou odvést i část nadměrné vlhkosti pronikající do střechy prouděním přes netěsnosti nedokonale provedené parozábrany. Je snad ale jasné, že s interiérovým vzduchem proudícím přes parozábranu do větrané vzduchové vrstvy a větracích otvorů odchází z domu teplo, při opačném proudění se přivádí chlad.
Dlouhodobé zkušenosti našich techniků ukazují, že na laboratorní těsnost parozábrany prováděné zespodu z lehké fólie, se slepováním spojů nad volným prostorem nebo na měkké tepelné izolaci, nelze spolehnout ani při zvlášť pečlivé práci, zvláště když po zhotovitelích parozábrany na stavbu dorazí další, navazující, řemesla. Od výsledné parotěsnicí vrstvy nelze tedy nikdy očekávat stejnou hodnotu difúzního odporu, jakou uvádějí výrobci pro fólii samotnou. Tady je nejspíš zdroj omylů projektantů, kteří si myslí, že se obejdou bez vzduchové vrstvy a tím nejspíš omezí onu výše uvedenou exfiltraci a infiltraci vzduchu. Pokud dosadí pro parozábranu difúzní parametry udávané výrobci fólií, výsledky posouzení vlhkostního režimu jsou příznivé. O tom, že skutečná hodnota difúzního odporu je zcela jinde, svědčí stále velmi častý výskyt havarijních střech s nevětranou skladbou na dřevěné konstrukci (Schéma A).
Co se vlastně v nevětrané skladbě se dřevem děje?
Vlhkost z interiéru, kterou propustí netěsná parozábrana do skladby střechy, narazí na vrstvu z povlakové hydroizolace nebo jinou difúzně uzavřenou krytinu. Problém nastává v měsících, kdy je výrazný rozdíl teplot mezi interiérem a exteriérem. Povrch povlakové hydroizolace má vyšší difúzní odpor proti perforované parozábraně. Vlhkost se u spodního povrchu povlakové hydroizolace nahromadí a dojde ke kondenzaci. Kondenzát nasákne do geotextilie a dále působí na OSB desku. OSB deska postupem času ve vlhku degraduje a rozvíjí se na ní plíseň a houba ze zárodků, které jsou obsaženy ve hmotě desky. V horších případech jsou poškozené taky dřevěné nosné prvky.
Co s tím?
Na základě dlouhodobých zkušeností za ideální řešení dřevěných střech s povlakovou hydroizolací považujeme jednoplášťovou skladbu na nosné konstrukci z dřevěných hranolů s bedněním. Zjednodušeně lze říci, že se tepelná izolace přesune nad bednění, na kterém je parozábrana ze samolepicího asfaltového pásu (Schéma C).
Ve výsledku je provedení skladby střechy nad krokvemi a bedněním snadnější na realizaci. Žádná činnost se neprovádí nad hlavou a realizace je rychlá. Při realizaci slouží parozábrana ze samolepicího asfaltového pásu jako provizorní hydroizolace do doby, než se položí tepelná izolace a povlaková hydroizolace. Přidanou hodnotou může být vytvoření pohledového stropu.
Rekonstrukce střechy z obrázku 1 na střechu z obrázku 3 je náročná, ale účinná. Vrstvy střechy se musí odstranit a zůstanou jen nosné trámy. Je důležité sledovat předpověď počasí, nebo zřídit provizorní přístřešek, aby nedošlo k zatečení do interiéru. Do doby, než bude provedeno nové bednění nad střešními nosníky a na něm parozábrana z asfaltového pásu, bude ochrana domu před deštěm závislá jen na provizorním zakrytí. Původní tepelná izolace nemůže ve skladbě zůstat. Nová tepelná izolace bude nad bedněním s parozábranou. Naopak podhled, pokud je nosné dřevo v pořádku, lze zachovat a omezit tak zásahy do interiéru. V případě, že je třeba do podhledu vložit z akustických důvodů nějakou vrstvu z minerálních vláken, je třeba provést podrobné posouzení vlhkostního režimu tak, aby nevycházelo riziko dosažení hmotnostní vlhkosti dřeva nebo materiálů na bázi dřeva větší než 18%.
Parozábranu lehkého typu nahradí parozábrana z asfaltového pásu. Na OSB deskách se jedná o samolepicí asfaltový pás. Tepelnou izolaci doporučujeme s minimální pevností v tlaku 100 kPa. Stabilizace nové povlakové hydroizolační vrstvy se může provést všemi způsoby, záleží na únosnosti nosných prvků.
V tomto případě se na havarijní stav střechy přišlo v souvislosti se záměrem instalovat na střechu fotovoltaické panely. Indikátorem byl nadměrně se prohýbající záklop z OSB desek, tvořící podklad pro hydroizolaci. Hned v první sondě se ukázalo, že je shnilý (Obr. 1).
Zjištěná problémová skladba střechy směrem z interiéru (Obr. 2 - 4):
sádrokartonový podhled (připevněný přímo na nosné trámy střechy)
parozábrana lehkého typu (poškozená montáží sádrokartonu)
tepelná izolace z minerální vaty vložená mezi dřevěné trámy
celoplošné bednění z OSB desek
geotextilie
hydroizolační fólie z měkčeného PVC
Rekonstrukce městského bytového domu v Brně se dotkla uliční části domu a vznikla při ní přístavba dvorního křídla o patro nižšího. Proběhla zhruba před 7 lety. V první části byly zrekonstruovány původní byty a byla provedena půdní vestavba do stávající konstrukce krovu. Vstupy do nových podkrovních bytů přes pavlač jsou zastřešeny navazující plochou střechou. Celé dvorní křídlo má plochou střechu.
Hned po nastěhování nových obyvatel se projevily vlhkostní poruchy. Týkaly se střech obou částí a také oken. Po zjištění nepříznivých stavů konstrukcí střech byli majitelé bytů nuceni co nejrychleji nashromáždit další finanční prostředky na opravu společných konstrukcí plochých a šikmých střech v majetku SVJ a to jen 3 roky po koupi bytů. Realizace oprav střechy byly zahájeny v lednu 2023.
Plochá střecha dvorního křídla
Nefunkční skladba ploché střechy byla provedena se zateplením mezi krokvemi, bez větrání pod záklopem a s povlakovou hydroizolací. Parozábrana z lehké fólie byla provedena zespodu spolu s podhledem.
Původní nefunkční skladba ploché střechy od interiéru:
SDK profily + SDK desky podhledu
vzduchová vrstva tl. 150mm (instalační prostor) s tepelnou izolací tl. 80mm
parozábrana z lehké fólie (spoje slepované, po obvodě snaha o utěsnění)
krokve 180/80 s tepelnou izolací ze skleněných vláken mezi krokvemi
OSB deska P+D tl. 22mm
separační geotextílie – sklovláknitý vlies
hydroizolační fólie z měkčeného PVC tl. 1,5mm
OSB deska byla v důsledku působení vlhkosti několikanásobně těžší, nabobtnáním došlo k navýšení tloušťky lokálně až na 30 mm. Bobtnající a hnijící OSB deska byla sama dost velkým zdrojem rizika, že se uvolní kotevní prvky hydroizolačního povlaku a povlak bude nestabilní. Kromě toho byly kotevní prvky nesprávně umístěny vůči okraji připevňované hydroizolační fólie a vruty v nich použité měly nedostatečnou korozní odolnost, místo požadovaných patnácti cyklů pouhé cykly dva.
Z výše uvedených fotografií je patrné, že kromě nevhodně řešených příček a stěn z dutinových cihel bez uzavření koruny věncem jsou zdrojem vlhkosti pronikajícící do střešní skladby netěsnosti v parozábraně. Nejrizikovějšími místy ohrožujícími parotěsnost a vzduchotěsnost fóliové parozábrany jsou prostupy instalací, které provedli nejspíš pracovníci jiných řemesel až po sádrokratonářích. Bohužel se s neúctou (nebo snad ignorací z neznalosti souvislostí) jednoho řemesla k práci předcházejícího řemesla na stavbách setkáváme velmi často. A technický dozor buď není pro stavbu sjednán nebo nepůsobí na stavbě v dostatečném rozsahu.
Rekonstrukce ploché střechy:
Pro opravu střechy byla zvolena nadkrokevní skladba odpovídající Dekroof 07 (ST.1007) s parozábranou, tepelnou izolací a hydroizolací na novém záklopu připevněném k ošetřeným původním krokvím. Toto řešení při rekonstrukci umožňuje dostatečně spolehlivě hydroizolačně zabezpečit etapovou spáru mezi starou a novou skladbou (původní hydroizolace se dočasně propojí s novou parozábranou z asfaltových pásů). Nová parozábrana je sice ze samolepicího asfaltového pásu Glastek 30 Sticker Plus, ale při realizaci rekonstrukce v lednu bylo třeba pás nahřívat horkým vzduchem, aby spoje byly kvalitní.
Před provedením nového záklopu bylo nutné provést několik úprav stávajících konstrukcí, především odstranit starou tepelnou izolaci a vzduchotěsně uzavřít koruny příček. Z akustických důvodů se příčky propojily se záklopem tuhými deskami z minerálních vláken.
Pro zajištění vzduchotěsnosti okraje střechy byly odřezány původní přesahy střechy tvořené průběžnými krokvemi. Byla snaha se co nejvíce přiblížit systémovým detailům pro skladbu Dekroof 07 (www.dekpartner.cz).
Problém šikmé střechy na uliční části domu a jeho řešení vydá na samostatný článek. Vrátíme se k němu tedy v některém z dalších čísel.
Děkuji realizační firmě Střechy Pelán s.r.o. provádějící rekonstrukci střechy za poskytnutí fotografií. V popisech jsou označeny WA.
V této ukázce se na vadnou skladbu přišlo ve chvíli, kdy došlo ke stržení plechové drážkové krytiny při silném větru. Byli jsme přizváni k řešení rychlé opravy. Jak se ukázalo, destrukce krytiny souvisela s vadným návrhem střechy.
V podstřešních pokojích nebyly pozorovány žádné poruchy, dokud střecha neulétla. K odtržení plechové krytiny došlo, protože podkladní bednění, do kterého byla krytina připevněná, bylo shnilé.
Příčinou destrukce dřevěných prvků bylo pronikání vlhkého vzduchu z interiéru přes netěsnou parozábranu. Vlhkost obsažená v tomto vzduchu kondenzovala na dřevěných prvcích, skladba byla nevětraná a vlhkost se nemohla ze skladby střechy včas odvětrat.
Z možných variant byla vybrána skladba s tepelnou izolací umístěnou nad krokvemi. Při výměně bednění se měla odstranit i tepelná izolace a původní parozábrana.
Nejprve byla snaha provést opravu pouze z vrchní strany tak, aby nebylo třeba zasahovat do interiéru. Na částech střechy si stav krokví vynutil jejich výměnu. Pak byl nutný zásah do interiéru, protože se v takových místech musely rozebrat i sádrokartonové podhledy
Nová skladba střechy od interiéru:
Opět se zde potvrdilo, že nevětrané skladby s difúzně uzavřenou krytinou, se zabudovaným dřevem a s parozábranou z lehké plastové fólie jsou vadné a riziko výskytu poruch hraničí s jistotou.
Přihlásit | Registrovat
Aplikace
