Vzdělávací centrum

Zatékání do skladby ploché střechy se zabudovanými dřevěnými prvky

Tomáš Vrchota, technik Stavebnin DEK působící v jižních Čechách, se při konzultační činnosti pro odběratele našich materiálů přesvědčil o tom, jak je důležitá koordinace postupu prací při rekonstrukci střechy nad zabydleným interiérem a jak je pro střechu na dřevěné nosné konstrukci důležitá správná volba konstrukčního a materiálového řešení skladby.

Autor:
Tomáš Vrchota
Stavebniny DEK a.s.
Konzultační technik ATELIERU DEK pro Strakonice, Jindřichův Hradec, Písek, Tábor, Dačice

Spolupracující realizační firma nás v únoru roku 2019 kontaktovala s prosbou o součinnost na detekci vlhkostních poruch ploché střechy rekreačního objektu na okraji Tábora, na jehož výstavbě působila jako generální dodavatel. Objekt slouží k celoročnímu užívání a byl stavěn ve standardu rodinného domu.

Výstavba objektu probíhala v roce 2012, přibližně 5 let po dokončení začalo do prostoru interieru zatékat, a to v přímé návaznosti na dešťové srážky. Objekt je zastřešen nepochůznou plochou střechou s nosnou dřevěnou konstrukcí z vodorovných trámů. Zateplení minerální vatou bylo provedeno v úrovni dřevěné nosné konstrukce a částečně pod ní. Parotěsnicí vrstva se provedla z fólie lehkého typu s hliníkovou vrstvou před reaizací roštu sádrokartonového podhledu. Dvouprocentní spád ploché střechy je řešen použitím spádových klínů z pěnového polystyrenu. Střecha je odvodněna vtoky. Hlavní hydroizolační vrstva je z PVC-P fólie, která je vůči účinkům sání větru mechanicky kotvena do dřevěné OSB desky vytvářející podklad pro spádové klíny.

Obr. 1 – Skladba střechy

Z výše uvedeného je zřejmé, že jsme na objekt byli pozvání přibližně dva roky po prvních vlhkostních poruchách. Během dvou let se investorovi, ani realizační firmě nepodařilo detekovat příčinu zatékání.

V místě vlhkostních poruch byla z interieru provedena sonda do skladby střechy. V okolí sondy je znatelné poškození sádrokartonové desky zatékající vodou.

Obr. 2 – Sonda do podhledu v místě zatékání

Obr. 3 – Poškození OSB desky ze spodní strany vlivem zatékání

Po prohlídce vlhkostních poruch v interierové části jsme přistoupili k prohlídce povrchu střechy z PVC-P fólie. Během vizuální kontroly se nám v první chvíli nejevila povlaková hydroizolace z PVC-P fólie jako netěsná. Na povrchu PVC-P fólie byla patrná určitá míra degradace vlivem UV záření (ztráta plasticity, hrubší povrch fólie). Namátková kontrola svárů jehlou nenalezla žádnou vadu.

Obr. 4 – Pohled na střechu při prohlídce

Teprve velmi podrobnou prohlídkou plochy střechy jsme objevili poškození hydroizolační vrstvy prasklinkami uspořádanými do hvězdičky. Ze zkušeností získaných dříve na jiných stavbách jsme věděli, že lze tento jev přisoudit kroupám. Jakmile jsme objevili první perforaci, tak jsme v ploše střechy začali dohledávat další a další. Dokonce se podařilo propojit informace o silném krupobití v táborském regionu, při kterém došlo k poškození většího množství střech, s informacemi o době vzniku zatékání do skladby posuzované střechy.

Obr. 5 – Perforace způsobená krupobitím.

Obr. 6 - perforace způsobená krupobitím.

Na střechu si majitel nemovitosti pozval likvidátora pojišťovny, u které mají objekt pojištěný. Pojišťovna uznala, že opravu je třeba řešit pouze kompletní výměnou hydroizolace.

U použitého konstrukčního principu střechy – lehká skladba s tepelnou izolací mezi dřevěnými nosníky bez jakéhokoliv větrání (obr. 1), jsme se na základě zkušeností s obdobnými střechami obávali poškození dřevěných prvků ve skladbě, rozsah poškození bude ale možné stanovit až po rozkrytí střechy.

Po prohlídce střechy byla provedena lokální provizorní oprava poškozených míst PVC-P fólie, tak aby dále nedocházelo k zatékání do skladby střechy, než bude přistoupeno ke komplexní opravě.

Obr. 7 – Provizorní lokální opravy hydroizolace

Po komunikaci všech stran bylo rozhodnuto o demontáži veškerých vrstev skladby ploché střechy shora až na nosnou konstrukci, tak aby byla možná její kontrola a případná oprava. Pro dokreslení situace je nutné říci, že veškeré vrstvy skladby střechy vyjma spádové tepelné izolace a povlakové hydroizolace prováděl generální dodavatel stavby. Spádovou a hydroizolační vrstvu si investor řešil vlastní cestou. Stejný přístup měl být aplikován i u plánované rekonstrukce. Generální dodavatel stavby měl provést kompletní demontáž všech vrstev střechy, sanaci dřevěných prvků, novou tepelněizolační vrstvu z minerálních vláken a zaklopení OSB deskou nosného krovu. Spádovou a hydroizolační vrstvu chtěl investor opět řešit s jinou firmou.

Tento postup jsme s GD hodnotili, jako rizikový vzhledem k tomu, že rekonstrukce střechy má být provedena při kompletním rozkrytí skladby střechy z exteriéru až na pohledové sádrokartonové konstrukce. Při tomto řešení je nezbytná okamžitá návaznost jednotlivých řemesel, tak aby byla co možná nejvíce zkrácena doba rozkrytí střechy, po kterou by mohlo dojít k ohrožení plně zařízeného interieru objektu srážkovou vodou. Investor však trval na svém.

Začátek opravy skladby střechy byl naplánován na čtvrtek (16.5.2019). Postupnou demontáží bylo odhaleno podkladní bednění z OSB desek. Povrch desek byl v místech zatékání výrazně poškozen. Zasažené OSB desky se vyměnily. S velkou úlevou bylo po lokální demontáži OSB desek zjištěno minimální zasažení nosné konstrukce krovu. V pátek GD provedl výměnu vlhké tepelné izolace ve skladbě ploché střechy a doplnění OSB desek. Investorova izolatérská firma, která měla provádět spádovou a hydroizolační vrstvu ale potvrdila nástup na stavbu až po víkendu. V obavě z možného zatečení GD provedl na podkladní OSB desce provizorní hydroizolační vrstvu ze samolepicího asfaltového pásu, ale na podkladu bez spádu, jelikož spádování z polystyrenových klínů má řešit izolatérská firma spolu s hydroizolační vrstvou.

Obr. 8 – Postupná demontáž skladby střechy

Obr. 9 – Postupná demontáž skladby střechy

Obr. 10 - Postupná demontáž skladby střechy

Obr. 11 - Postupná demontáž skladby střechy

Obr. 12 – Demontovaná skladba střechy nad sondou v podhledu, měření hmotnostní vlhkosti dřevěných trámů

Obr. 13 – Provádění provizorní hydroizolační vrstvy na části střechy, která nebyla poškozena

Obr. 14 – Provizorní hydroizolační vrstva

Během sobotního odpoledne však Tábor zastihla lokální bouřka (obr. 15).

Obr. 15 – Lokální bouřka v Táboře zaznamenaná radarem

Provizorní hydroizolační vrstva ze samolepicího asfaltového pásu, která byla provedena v nulovém spádu sice zachránila objekt před vyplavením, ale k lokálnímu zatečení do skladby i interieru došlo.

V pondělí investorovi známí izolatéři dokončili skladbu střechy doplněním spádové vrstvy a hydroizolační vrstvou z PVC-P fólie. Z obavy, že ve skladbě střechy je voda bylo přistoupeno k demontáži sádrokartonového podhledu, parotěsnicí vrstvy a tepelněizolační vrstvy z minerálních vláken. Do objektu byly instalovány dva odvlhčovače, které měly urychlit vysoušení skladby střechy. Vysoušení probíhalo do poloviny srpna 2019. Následně proběhlo navrácení tepelné izolace z minerálních vláken, slepení prořezané parotěsnící vrstvy a vytvoření nového sádrokartonového pohledu.

Obr. 16 – Demontovaný sádrokartonový podhled s parotěsnicí a tepelněizolační vrstvou

Obr. 17 - Demontovaný sádrokartonový podhled, rozřezaná parotěsnicí vrstva po vyjmutí tepelné izolace

Obr. 18 – Oprava SDK podhledu

I když to nikdo ze zúčastněných investorovi nepřál, sobotní lokální bouřka investora poučila, jak důležitá je návaznost prací při zvoleném postupu realizace.

Na závěr je třeba upozornit, že skladba na obrázku v sobě nese i další rizika, kromě neschopnosti vypořádat se s vodou, která do ní zatekla. Správný vlhkostní režim nevětrané skladby s difuzně uzavřenou povlakovou hydroizolací, je závislý na téměř absolutní těsnosti parozábrany. Té lze u parotěsnicí vrstvy z fólie lehkého typu dosáhnout velmi těžko. Pokud se nepodaří těsnost parozábrany zajistit, hrozí pak kondenzace pod hydroizolační vrstvou s rozvojem biologického napadení dřevěných prvků zabudovaných ve skladbě, zejména v průběhu výstavby, kdy v objektu probíhají mokré procesy, ale i během fungování objektu v zimním období.

Dalším rizikovým faktorem je pozdní detekce zatékání v důsledku vlivem zachycení zatečené vody na parozábraně nebo v materiálech s vysokou hydroakumulační schopností (minerální izolace). Při malém zdroji zatékání se prakticky nemusí v interieru žádný defekt projevit, přesto voda proniklá do skladby může odstartovat dřevokazné procesy na dřevěných prvcích.

O tom, že rizika biologického poškození takové skladby jsou reálná, se lze převědčit například při četbě článku doc. Ing. Zdeňka Kutnara, CSc. v časopise DEKTIME 02/2011.

Pro eliminaci výše popsaných rizik v případě záměru realizovat plochou střechu s povlakovou hydroizolací na dřevěné nosné konstrukci doporučujeme volit typizovanou skladbu DEKROOF 07-A DEKROOF 07-B (obr. 19) s parozábranou a zateplením nad nosnou dřevěnou konstrukcí. Varianty skladby se liší materiálem povlakové hydroizolace. Podrobnosti o skladbě jsou uvedeny v projekčním katalogu Skladby a systémy DEK a v elektronické Stavební knihovně DEK.

Obr.19 – Typizovaná skladba DEK STŘECHA ST.1007B (DEKROOF 07‑B)

U takové skladby lze opravu případného defektu hydroizolace řešit jednoduše a s minimalizací rizika zatečení do skladby i do interieru. Skladba eliminuje riziko poškození dřevěných prvků ať už skrytým zatečením, nebo vlivem kondenzace ve skladbě střechy.