Vzdělávací centrum

Změna ČSN 73 0540-2

V technické normalizační komisi č.43 se připravuje revize požadavkové tepelnětechnické normy ČSN 73 0540-2, která má v blízké době vejít v platnost. K návrhu revize normy se již v různých jejích fázích vyjadřovalo mnoho subjektů a připomínky byly podrobeny poměrně rozsáhlé diskusi. Návrh revize normy je stále ještě ve stavu rozpracovaném, a není tedy určen široké veřejnosti. Směřuje ale již do své závěrečné fáze a je možné popsat alespoň některé očekávané změny.

Revize ČSN 73 0540-2:

Revize ČSN 73 0540-2 sice neznamená žádnou revoluci v požadavcích na tepelnou techniku, přesto některé změny mohou poměrně významně ovlivnit práci v oboru. Revize normy je zejména reakcí na různé vydané legislativní a normové dokumenty, například na směrnici Evropského parlamentu a Rady, která klade důraz na další výrazné snižování energetické náročnosti budov. Také byly vydány vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov a také technické normalizační informace TNI 73 0329 a TNI 73 0330. Revize byla také příležitostí k zapracování podnětů z praxe v oboru.
Výčet požadavků ČSN 73 0540-2 zůstane revizí nezměněn. I v revizi normy budou požadavky na šíření tepla konstrukcí, šíření vlhkosti konstrukcí, šíření vzduchu konstrukcí a budovou, tepelnou stabilitu místností a na prostup tepla obálkou budovy. Kapitola prostup tepla obálkou budovy ale bude sloučena s kapitolou šíření tepla konstrukcí, neboť spolu velmi úzce souvisí. Z hlediska celkové potřeby energie objektu nás zajímá hlavně celkový prostup obálkou budovy. Ten pak závisí na kvalitě jednotlivých konstrukcí obálky budovy a jejich vazeb.
V jednotlivých kapitolách nedojde k žádné zásadní změně logiky zavedených požadavků. Hodnota některých požadavků bude sice změněna, ale nepůjde o žádné rozsáhlé změny. To ani nebylo záměrem. Mohlo by to mít neblahý vliv na stále ještě běžící dotační programy. Přesto bude snahou revize normy ukázat budoucí trend snižování energetické náročnosti. Budou také upraveny některé postupy pro stanovení požadavků, některé principy posuzování a také provedeny různé změny formulací odstavců a poznámek. Cílem těchto změn je zejména zjednodušení posuzování nejjednodušších a nejběžnějších případů, ale také možnost precizního posouzení případů složitých. Pojďme se nyní po jednotlivých kapitolách podívat na některé předpokládané změny.

Šíření tepla konstrukcí:

V této kapitole jsou stanoveny požadavky na nejnižší vnitřní povrchovou teplotu konstrukce, součinitel prostupu tepla konstrukce, lineární a bodový činitel prostupu tepla, pokles dotykové teploty podlahy a nově zde bude také požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla. Mezi obecné změny týkající se této kapitoly bude patřit upřesnění posuzování oken s doplňkovými prvky, jako jsou roletové boxy, větrací prvky nebo osazovací profily. Dále pak nahrazení částečně vytápěných prostorů prostory temperovanými.
Požadavek na vnitřní povrchovou teplotu bude mít i nadále funkci zajištění ochrany před vznikem kondenzátu na vnitřním povrchu výplní otvorů a také ochrany před růstem plísní na vnitřním povrchu stavebních konstrukcí, bude však pro některé konstrukce kvantitativně snížen (tzn. zmírněn). Požadavek na teplotní faktor vnitřního povrchu se totiž nebude stanovovat jako doposud z návrhové teploty venkovního vzduchu v zimním období, ale také z přirážky k této návrhové teplotě, která bude pro některé konstrukce +3°C. Tato přirážka zohlední argument, že plíseň potřebuje ke svému růstu na vnitřním povrchu konstrukce minimálně 3 dny setrvalých vhodných podmínek a přitom návrhové teploty venkovního vzduchu jsou statisticky dosaženy v rámci jednoho roku souvisle pouze několik hodin. Toto zmírnění se bude pravděpodobně týkat těch vnitřních povrchů stavebních konstrukcí, které nebudou mít nasákavou povrchovou úpravu, nebo těch výplní otvorů, u kterých nemůže vzniklá povrchová kondenzace způsobit degradaci části výplně otvoru nebo navazující konstrukce.
Revizí normy se také zřejmě připustí použití záporné bezpečnostní přirážky k teplotnímu faktoru nejen pro případ umístění otopného tělesa pod oknem, ale také pro případ umístění vyústky vzduchotechniky pod oknem. Oba způsoby totiž mohou zajistit proud teplého vzduchu podél vnitřního povrchu okenní výplně a tím snižovat riziko kondenzace.
Některé požadavky na součinitel prostupu tepla budou revizí zpřísněny. U těžkých obvodových stěn by se měla požadovaná hodnota změnit z 0,38 W/m2.K na 0,30 W/m2.K. Tím by se vyrovnal požadavku na lehkou obvodovou stěnu. Předpokládá se také změna požadavku na výplň otvoru z 1,7 W/m2.K na 1,5 W/m2.K a na střešní okno z 1,5 W/m2.K na 1,4 W/m2.K. Pro jednovrstvé zdivo a všechny výplně otvorů bude možné ještě 2 roky používat původní hodnoty. Nově zřejmě bude stanoven požadavek na okna s doplňkovými prvky a to hodnotou 1,7 W/m2.K. Revizí bude také zjednodušen vzorec na stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla konstrukcí v místnostech s návrhovou vnitřní teplotou mimo interval 18°C-22°C, bude upřesněn způsob zaokrouhlování nebo také zpřesněny formulace ohledně posuzování součinitele prostupu tepla podlahy na zemině.
Předpokládají se také změny v požadavcích na lineární a bodové prostupy tepla. Například požadavek na tepelnou vazbu vnější stěny s další konstrukcí (mimo výplň otvoru) se zřejmě poměrně zásadně změní z hodnoty 0,60 W/m.K na 0,2 W/m.K a požadavek na průnik tyčové konstrukce z 0,9 W/K na 0,4 W/K. Dříve byl požadavek na vnitřní povrchovou teploty zpravidla vždy přísnější než na lineární nebo bodový prostup tepla, a proto nebylo běžně posuzování lineárních a bodových činitelů nutné. Po revizi normy by se již tyto požadavky posuzovat měly.
Kategorie podlah v rámci požadavku na pokles dotykové teploty podlahy se revizí nezmění. Bude ale definováno nové rozložení místností do jednotlivých kategorií.
Požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla dozná změn zejména u obytných budov. Pro stanovení požadavku na tyto budovy totiž bude používána referenční budova, tedy virtuální budova stejných rozměrů a stejného prostorového uspořádání jako budova hodnocená, shodného účelu a shodného umístění, na jejíchž všech plochách obálky budovy budou použity konstrukce se součiniteli prostupu tepla odpovídajícími příslušné normové hodnotě. Pro tvarově složité obytné domy pak bude požadavek přísnější než stanovený přes referenční budovu, protože bude zřejmě stanoven strop požadavku 0,5 W/m2.K. U ostatních budov zůstane stanovení požadavku stejné jako dříve, tedy v závislosti na objemovém faktoru tvaru budovy.

Šíření vlhkosti konstrukcí:

V této kapitole jsou stanoveny požadavky na množství zkondenzované vodní páry uvnitř konstrukce a na roční bilanci kondenzace a vypařování vodní páry uvnitř konstrukce. Revizí zřejmě nedojde k větším změnám. Bude pouze zmírněna podmínka maximální hodnoty kondenzátu ve vztahu k plošné hmotnosti materiálu, ve kterém dochází ke kondenzaci vodní páry. V normě ČSN 73 0540-2 je doposud pro konstrukce se zabudovanými dřevěnými prvky, jednoplášťové střechy a ostatní konstrukce s difúzně málo propustnými vnějšími vrstvami stanoveno maximální množství kondenzátu 3% z plošné hmotnosti materiálu, ve kterém kondenzát vzniká. Tato hodnota je však leckdy v praxi pro lehčí tepelné izolace těžko splnitelná, i když její překročení v podstatě neznamená ohrožení správné funkce konstrukce. V revizi normy bude pro lehké materiály připuštěna maximální hodnota 10%. Počítá se také se stanovením pravidel pro posuzování konstrukcí obsahujících například kapilárně aktivní materiály nebo drobné úpravy formulace o posuzování dřevěných prvků uvnitř konstrukce.

Šíření vzduchu konstrukcí:

V této kapitole jsou stanoveny požadavky průvzdušnost a na výměnu vzduchu v místnostech. Revizí normy byla zachována potřeba nulové průvzdušnosti všech konstrukcí mimo funkční spáry výplní otvorů a lehkých obvodových plášťů. Došlo ke zpřesnění formulace tohoto požadavku, ale jednotná metodika pro posuzování těchto netěsností však bohužel doposud nevznikla. Z tohoto důvodu bude zřejmě i nadále tento požadavek těžko vymahatelný a pravděpodobně nebude účinně eliminována realizace nevhodných konstrukcí z hlediska vzduchotěsnosti. Doporučené pravděpodobně zůstanou i hodnoty celkové průvzdušnosti obálky budovy. Ty sice umožní projektantovi vodítko pro projektový předpoklad, bohužel ale nebude kontrolováno, zda bude předpoklad reálně dosažen v praxi. Tato poměrně významná složka celkové spotřeby energie v objektu tedy bude zatím nadále poněkud opomíjena. Věřme, že v souvislosti s již jmenovanou směrnicí Evropského parlamentu a Rady bude tato složka řešena v další změně normy ČSN 73 0540-2.
Revizí normy se také předpokládá snížení maximální intenzity celkové výměny vzduchu v budově pro doporučení instalace zařízení ke zpětnému získávání tepla. Původní hodnota 2,0 h-1 se zřejmě změní na hodnotu 1,0 h-1.

Tepelná stabilita místnosti:

V této kapitole jsou stanoveny požadavky na pokles výsledné teploty vzduchu v místnosti v zimním období a také na tepelnou stabilitu místností v letním období. Posuzování poklesu výsledné teploty vzduchu v místnosti v zimním období zůstane prakticky nezměněno. Pro letní tepelnou stabilitu bylo doposud možné splnit jeden ze dvou v normě uvedených požadavků, buď zajistit splnění požadavku na maximálního denní vzestup teploty vzduchu v místnosti v letním období, nebo požadavku na maximální denní teplotu vzduchu v místnosti v letním období. V revizi normy se předpokládá zrušení požadavku na maximálního denní vzestup teploty vzduchu v místnosti. Požadavek na maximální denní teplotu vzduchu v místnosti v letním období lépe odpovídá reálnému požadavku užívání místností v letním období. Cílem této změny je snaha sblížit výpočet s realitou, v hodnocení bude například možné uvažovat proměnlivou intenzitu větrání v průběhu dne.