Logo Přihlásit | Registrovat

Přihlášení


Registrace do programu DEKPARTNER

Přihlašovací údaje
Zaměření*
Kontaktní údaje

Zapomenuté heslo


Vzdělávací centrum

Zpětný pohled na detaily použité při rekonstrukci obloukové střechy před 15 lety

Zveřejněno: 15. 4. 2025
Ing. Jan Svoboda
Stavebniny DEK a.s., konzultační technik pro pobočky Svitavy, Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou
Všechny články autora

V roce 2007 byla ve Svitavách provedena rozsáhlá rekonstrukce střechy bytového domu v ulici Větrná. O realizaci tehdejší opravy informoval podrobně kolega Ing. Martin Voltner v článku Technické řešení rekonstrukce obloukové střechy bytového domu publikovaném v roce 2014. Rekonstrukce reagovala na závažné problémy spojené s původní nevětranou dvouplášťovou konstrukcí střechy. Konstrukčně zaslepená větraná mezera střechy, zvýšená vlhkost vzduchu v interiéru, nedokonale provedená parozábrana z fólie lehkého typu a netěsné ukončení odvětrání kanalizace vyústilo tehdy ve značné biologické napadení dřevěných prvků. Rekonstrukce z roku 2007 spočívala v kompletní výměně horního pláště.

Konstrukce byla v roce 2007 nově navržena jako nadkrokevní jednoplášťová skladba bez nutnosti odvětrání, s parotěsnicí, tepelněizolační a hydroizolační vrstvou umístěnou nad dřevěnými nosnými prvky, které byly ošetřeny proti dřevokazným houbám a plísním. Návrh se soustředil na účinnou a spolehlivou parozábranu.

Nová skladba střechy při rekonstrukci v roce 2007 byla řešena jako jednoplášťová s povlakem pokládaným na tepelněizolační vrstvu:

1) PVC-P fólie tl. 1,5 mm

2) Separační textilie 300 g/m2

3) Tepelná izolace EPS 100 tl. 150 mm

4) Parotěsný asfaltový pás GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL (mechanicky kotvený)

5) Ochranný asfaltový pás V13

6) Záklop z překližkových desek

7) Vzduchová nevětraná vrstva z latí 80/60 + krokve tl. 160 mm

8) Nosná konstrukce SDK podhledu + tepelná izolace z minerálních vláken tl. 40 mm

9) Sádrokarton

Zvláštní pozornost byla tehdy věnována detailu kotvení sněhových zachytávačů. Sněhové zachytávače byly liniově umístěny v několika úrovních po vrstevnici střechy. Držáky byly v místě kotvení podtmeleny PU tmelem a mechanicky kotveny skrz hydroizolační PVC-P fólii do dvojice OSB desek tl. 25 mm. Ty byly podloženy tepelnou izolací z XPS a kotveny přes tuto izolaci a parozábranu do dřevěného záklopu a vyztužujících dřevěných hranolů doplněných mezi nosnou konstrukci střechy. Celý detail byl zajištěn přířezem PVC-P fólie navařeným k hlavní hydroizolační vrstvě nahoře a po stranách. Ve spodní části, kde držák vystupoval z pod přířezu, byl ponechán přířez nepřivařený.

Po 15 letech provozu byla část střechy poškozena masivním krupobitím. Rozsah poškození neumožňoval provést lokální opravy a tak byla nutná kompletní výměna povlakové hydroizolace z PVC-P fólie za novou. To nám umožnilo provést kontrolu a ověření funkčnosti řešení navrženého a zrealizovaného v roce 2007. Naše pozornost byla směřována převážně na zmíněné řešení ukotvení sněhových zachytávačů včetně kritického prostupu sněhového zachytávače skrz PVC-P fólii a na stav OSB desek zabudovaných do jednoplášťové střechy.

Zjištěné skutečnosti:

  • OSB desky pod zachytávači ale i na obvodu stavby byly i po 15 letech v dobrém stavu, bez známek závažné degradace či hniloby.

  • Průměrné nabobtnání OSB oproti původní tloušťce (25 mm) dosahovalo cca 8 %, tedy na cca 27 mm. K tomuto nabobtnání došlo pravděpodobně až po zvlhnutí po poškození hydroizolace kroupami.

  • Původní spojovací materiál byl bez výraznějších známek koroze. To poukazuje na celkově nízké dlouhodobé vlhkostní zatížení detailu a zároveň použití systémových kotevních prvků s dostatečnou ochranou proti korozi.

  • Ze vzorků PVC-P fólie vyskytující se pod držáky sněhových zachytávačů (pod držáky byla fólie perforována od připevňovacích prostředků) bylo dle znečištění patrné, že docházelo ke vzlínání vody proti spádu mezi držákem a PVC-P fólií směrem k perfotaci od vrutů. Mimo jednoho případu však vzlínající voda k perforaci nedosáhla. Běžná výška vzlínání se pohybovala okolo 10 – 17 cm z celkových 27 cm s první perforací ve vzdálenosti 20 cm. Tento rozptyl je způsoben různým sklonem jednotlivých sněhových držáků dle pozice na oblouku střechy. Že ke vzlínání vody dojde, autoři návrhu předvídali, a proto navrhli podtmelení držáku PU tmelem a vytvoření hydroizolační kapsy v maximální délce. Použití PU tmelu se nepovedlo u všech držáků jednoznačně ověřit.

  • Zmíněné bobtnání OSB desek (není jisté, v jakém čase od realizace střechy k němu došlo) vedlo k většímu přítlaku držáku proti fólii.

Vlhkostní stav celé střechy byl i přes zmíněné krátkodobé zatékání perforacemi od krup dobrý, po odstranění původní degradované PVC-P fólie mohlo být ihned bez dalších opatření přistoupeno k provedení nové povlakové hydroizolace z PVC-P fólie DEKPLAN 76 tl. 1,5 mm. Liniové kotevní pásy z OSB desek pro montáž sněhových zachytávačů navržené před 15 lety byly opětovně využity, kotevní vruty v nich držely velmi dobře. Zachován byl rovněž princip utěsnění tohoto kritického místa vč. převaření přířezem z PVC-P fólie. Tento zpětný pohled na konkrétní konstrukční detail s odstupem 15 let jasně ukazuje, že správně navržené řešení detailu v kombinaci s kvalitním provedením vede k dlouhodobé funkčnosti.

V kontextu případů se shnilými OSB deskami ve skladbách střech, které moji kolegové v posledních letech na stavbách zdokumentovali, lze konstatovat, že správně navržená (vzduchotěsná s ověřeným správným vlhkostním režimem) a správně provedená skladba střechy, kdy mimo jiné do střechy při realizaci nebo při užívání nezateče, umožňuje dlouhodobé fungování i zabudovanému dřevěnému prvku. Zde bylo bezesporu důležité včasné odhalení defektů a zatékání, jinak by tomu tak nebylo. Tím se zároveň potvrdilo, že dodržování cyklů obnovy a kontroly dle normy ČSN 731901-1 je velmi důležité.

V závěru již lze jen dodat, že rekonstrukce obloukové střechy bytového domu ve Svitavách z roku 2007 prokázala dlouhodobou funkčnost nejen celkové skladby, ale i specifických detailů, jako je kotvení sněhových zachytávačů do OSB desek. Nebýt nepřízně počasí, které se v posledních letech i v našich končinách stává čím dál více extrémnější, fungovalo by navržené řešení dále.

Ve snaze m.j. maximálně eliminovat dřevěné prvky zabudované v nevětrané skladbě střechy jsme v posledních letech vyvinuli pro obdobné kotvení nejen sněhových zachytávačů DEK kotevní bod. Ten se skládá ze základny pro kotevní bod a vlastního kotevního bodu. Tento nerezový kotvený bod zakončený PVC-P manžetou a dvěma systémově utěsněnými závitovými tyčemi kombinuje kotvení proti sání větru a kotvení proti smykovým silám vyvolaných třeba právě působením sněhu na šikmé střeše. Neobsahuje žádné dřevěné části. Dnes bychom již zcela jistě sáhli po tomto řešení a návrh i vlastní realizace by byl jednodušší a bezpečnější.

 

Partneři programu