Přihlásit | Registrovat
Bezplatnou registrací v programu DEKPARTNER lze získat přístup k rozšířené technické podpoře.
Aplikace
V předchozí části série článků o našem experimentálním centru jsme se zabývali problematikou testování stavebních konstrukcí při extrémních povětrnostních podmínkách, konkrétně pak vakuovou komorou simulující působení větru na střešní a fasádní systémy. Dalším klíčovým prvkem našeho testovacího ekosystému je multiaxiální dynamické zkušební zařízení. Vývoj a realizaci měli na starosti technici z oddělení DERIC, kteří navrhli a zkonstruovali unikátní testovací mechanismus schopný působit na testovaný vzorek současně ve dvou směrech.
Přečíst podrobnosti
V experimentálním centru DERIC v Brně byla uvedena do provozu vakuová komora, která slibuje významný pokrok v testování stavebních konstrukcí. Tato komora byla navržena s cílem simulovat dynamické účinky větru na stavební konstrukce a má potenciál nám pomoci ověřit, zda systémy střech a fasád splňují technické a legislativní nároky na odolnost vůči působení větru. Ve světě existuje jen několik podobných zařízení. Domníváme se, že žádné z nich však neumožňuje tak široké spektrum testování konstrukcí.
Přečíst podrobnosti
Na Seminářích DEK 2019 byl odborné veřejnosti představen systém vyvinutý pro rekonstrukce plochých střech se sypkými nesoudržnými vrstvami, u kterých dosud nebylo možné efektivní zajistit fixaci střešního pláště proti účinkům sání větru.
Stáhnout v PDF
Vegetační střechy se v poslední době staly jedním z nejdiskutovanějších témat ve stavebnictví. Hovoří se o jejich využití pro snížení vlivu přívalových dešťů, pro zvýšení retence území, pro zlepšení životního prostředí měst, pro odlehčení kanalizační sítě nebo pro snížení vlivu tepelných ostrovů velkých měst. Pro optimalizaci návrhu vhodné vegetační střechy je nezbytné rozumět jejich chování v reálných klimatických a konstrukčních podmínkách. V experimentálním centru DERIC je proto nyní zadáno řešení několika úkolů týkajících se vlastností vegetačních střech.
Přečíst podrobnosti Stáhnout celé číslo v PDF
O vegetačních střehcách se hovoří v souvislosti s jejich využitím pro snížení vlivu přívalových dešťů, pro zvýšení retence území, pro zlepšení životního prostředí měst, pro odlehčení kanalizační sítě nebo pro snížení vlivu tepelných ostrovů velkých měst. Pro optimalizaci návrhu vhodné vegetační střechy je nezbytné rozumět jejich chování v reálných klimatických a konstrukčních podmínkách. V experimentálním centru DERIC je proto nyní zadáno řešení několika úkolů týkajících se vlastností vegetačních střech. Současné poznání o vegetačních střechách ve společnosti DEK bude publikováno ve čtyřech samostatných dílech. První z nich je věnován retenčním vlastnostem.
Přečíst podrobnosti Stáhnout celé číslo v PDF
Dřevostavby získávají u stavebníků stále větší oblibu. Své místo mezi dřevostavbami si udržují i roubenky. Pokud mají roubenky splnit všechny současné požadavky na stavby, jejich konstrukce se poněkud komplikuje. A pokud si mají zachovat klasický vzhled, musí být konstrukce zvlášť dobře vymyšlená. O hledání chytré konstrukce pro moderní roubenky s klasickým vzhledem je článek ing. Martinka.
Přečíst podrobnosti Stáhnout celé číslo v PDF
V panelové výstavbě, realizované v Československu až do začátku 90. let minulého století, bylo zvykem provádět sklonové vrstvy plochých jednoplášťových střech ze sypkých hmot. Dle regionální dostupnosti jednotlivých materiálů se nejčastěji setkáváme s vrstvami ze štěrku, písku, keramzitu, škváry, strusky nebo popílku.
Článek vyšel také ve SBORNÍKU SEMINÁŘE 2019 (viz pdf).
Přečíst podrobnosti Stáhnout v PDF
Již několik let se v časopisech objevují články, které informují o degradaci tepelné izolace z pěnového polystyrenu pod povlakovými hydroizolacemi na některých částech plochých střech. I časopis DEKTIME se touto problematikou zabýval. V roce 2015 vyšel článek Ing. Martina Voltnera, vedoucího technika Atelieru DEK, nazvaný Kam zmizel ten polystyren? Aneb degradace EPS ve skladbách plochých střech zvýšeným teplotním namáháním. Na třech příkladech budov popsal zjištěné změny objemu a struktury tepelného izolantu z EPS v blízkosti prosklených ploch s orientací od jihovýchodu po jihozápad. Ve dvou případech popsaných Ing. Voltnerem došlo k degradaci po instalaci povrchu z umělého trávníku na místo původně plánované betonové dlažby na podložkách. V jednom případě došlo k degradaci EPS vlivem nevhodného skladování střešních polykarbonátových světlíků na střeše.
Přečíst podrobnosti