Přihlásit | Registrovat
Bezplatnou registrací v programu DEKPARTNER lze získat přístup k rozšířené technické podpoře.
Aplikace
Dřevostavby mají nesporně své místo v řešení udržitelné výstavby. Je ale třeba mít na paměti, že jsou mnohem citlivější na působení vody a vlhkosti. V tomto případě se potvrdilo, že i údržba systémů obsahujících nebo vedoucích vodu v dřevostavbě a v její blízkosti musí být přísnější.
Článek vyšel také v DEKTIME SPECIÁL 2022 (viz pdf).
Stavební firma specializující se na dřevostavby postavila svému zákazníkovi dřevěný panelový dům. Dlouhodobě využívají systém založení na zvýšených základech, na nichž je dřevěný stropní panel. Stěny jsou sloupkové konstrukce s výplní z minerální izolace, na vnější straně je zaklopení OSB deskou. Po smontování nosné konstrukce se realizoval zateplovací systém z MW.
Po cca 8 letech se na fasádě západního štítu budovy objevila prasklina. Investor přizval zhotovitele na opravu poškozené fasády. Provedli sondu a zjistili, že minerální izolace je mokrá. Při kontrole zakládací hliníkové lišty jim lišta zůstala v ruce. Proto provedli odhalení konstrukce u paty celého štítu. Cca do 3/4 metru byla vata velice mokrá a stav dřevěné konstrukce byl havarijní, jak je vidět na fotografiích níže.
Štít je složen z několika panelů. Těsnost konstrukce byla kontrolována blowerdoor testem. Test se údajně opakoval několikrát, tak dlouho, dokud nebyly všechny netěsnosti nalezeny a opraveny. V interiéru za štítovou stěnou se nachází koupelna a ložnice. V ložnici ale nikdo nespí a koupelnu užívají pouze dospělí. V objektu je rekuperační jednotka a objekt se vytápí hlavně krbovými kamny. Obyvatelé domu prý mají spíše problém s přesušeným vzduchem. Informace o způsobu užívání i o provedených zkouškách těsnosti pro začátek vyloučily hledání příčin destrukce v difúzních a kondenzačních jevech.
Odpověď na otázku, co způsobilo popsaný defekt je na fotografiích 5 a 6. Gajgr dešťového svodu byl dodatečně zastavěn dřevěnou terasou. Investor nemohl provádět pravidelné čištění gajgru. Došlo k jeho ucpání, voda ze zahlceného svodového potrubí se dostávala na zakládací hliníkovou lištu kontaktního zateplení (obr. 6). Po této liště poté docházelo k šíření vody, jak na štítu, tak na stěně přiléhající k terase. Kontaktní zateplení z minerální izolace do sebe vodu absorbovalo do výšky 3/4 metru a dále ji distribuovalo do nosné dřevěné konstrukce, která za pár let dopadla tak, jak je vidět na fotografiích.
Po provedeném průzkumu nezbytně musela následovat oprava nosné konstrukce obou stěn, na jejichž rohu je umístěn dešťový svod zaústěný do gajgru. Investor se nakonec rozhodl pro změnu principu zateplení. Kontaktní zateplení nechal nahradit provětrávanou skladbou fasády s dřevěným obkladem.
Dřevostavby mají nesporně své místo v řešení udržitelné výstavby. Je ale třeba mít na paměti, že jsou mnohem citlivější na působení vody a vlhkosti. V tomto případě se potvrdilo, že i údržba systémů obsahujících nebo vedoucích vodu v dřevostavbě a v její blízkosti musí být přísnější. Poznatky z této akce nás také nutí připomenout, že dodatečné úpravy terénu, dlažby nebo teras kolem dřevostavby se vzduchovou vrstvou pod přízemím nesmí omezit větrání vzduchové vrstvy pod domem.
Obr. 1 - Poškozená nosná dřevěná konstrukce po odstranění kontaktního zateplení a OSB desky
Obr. 2 - Zasažená štítová stěna
Obr. 3 - Stěna navazující na štít - cca 1m od severního rohu již byla skladba fasády suchá
Obr. 4 - Za parotěsnicí vrstvou byly dřevěné prvky bez známek poškození
Obr. 5 - Jižní roh štítové stěny v návaznosti na terasu, kterou si prováděl investor dodatečně
Obr. 6 - Gajgr zakrytý dřevěnou terasou, zakládací hliníková lišta kontaktního zateplení, stěna přiléhající k terase je ve stejném stavu jako štít
Obr. 7 - Postupná demontáž poškozené dřevěné konstrukce, nahrazení novou
Obr. 8 - Postupná demontáž kontaktního zateplení, příprava pro novou provětrávanou skladbu fasády s dřevěným obkladem
Obr. 9 - Demontovaná dřevěná terasa a opravená nosná část obvodové stěny
