Vzdělávací centrum

Svaz výrobců asfaltových pásů v ČR pomáhá projektantům, architektům, realizačním firmám, ale i majitelům staveb zorientovat se v nabídce hydroizolací z asfaltových pásů nabízených v ČR. Pro tyto účely byla v r. 2014 vydána ČSN 73 0605-1, která na základě dlouhodobých zkušeností nastavuje standard kvality asfaltových pásů nejčastěji používaných v podmínkách českých staveb. Podkladem pro text normy byly dříve vydané dokumenty SVAP. V článku budou představeny klíčové technické vlastnosti dnešních asfaltových pásů podle normy ČSN 73 0605-1 a na příkladech reálných konstrukcí nebo případů ze staveb bude vysvětlen jejich funkční význam.

Neutěšený stav fasád /1/ a balkonů /2, 3/, vysoké náklady na vytápění /4/ a dostupnost dotací přiměly vlastníky jednoho pražského bytového domu ze 70. let konat.

Výbor SVJ oslovil pracovníky Atelieru DEK s požadavkem na zpracování dokumentace rekonstrukce fasády. Jako podklad poskytl jednoduchou dokumentaci pro stavební povolení, která byla zpracovaná pro sousední, již rekonstruovaný, blok. Protože se ve svých návrzích snažíme postupovat koncepčně, provedli jsme nejprve vlastní posouzení stavu objektu a energeticko-ekonomickou studii. Výsledkem studie bylo několik variant rekonstrukce fasády s odhadem výše souvisejících nákladů i jejich návratnosti, při zohlednění možnosti dotace z programu Nová zelená úsporám pro bytové domy v Praze.

Technik Atelieru DEK Josef Kurka se při své konzultační činnosti setkal s panem Miroslavem Růžičkou (Ilustrace 1), zástupcem ředitele technicko-provozní správy Národního divadla. Náš technik se mj. konzultací podílel na návrhu obnovy hydroizolace střechy nad podzemními garážemi (piazzetta Národního divadla). Záhy se ale role obrátily, Josef Kurka se stal zaujatým posluchačem, ukázalo se, že pan Miroslav Růžička zná budovy a technologie Národního divadla do posledního zákoutí, cihly a šroubku a sám je tvůrcem dobře promyšleného systému hospodaření s energiemi v jednotlivých budovách. Je velkým nadšencem, budovy ND jsou jeho koníčkem a je ochoten se o své znalosti podělit. Pan Růžička nám mj. umožnil prohlédnout si střechu historické budovy i střechu vedle stojící provozní budovy a zjistit podrobnosti o jejich konstrukci. Střecha provozní budovy je zajímavá především fotovoltaickými články integrovanými do hydroizolačního povlaku, ta se stane jedním z témat některého z dalších dílů tohoto seriálu z Národního divadla. Dnes se podíváme na střechu historické budovy.

Článek vyšel také ve SBORNÍKU SEMINÁŘE 2019 (viz pdf).

Již několik let se v časopisech objevují články, které informují o degradaci tepelné izolace z pěnového polystyrenu pod povlakovými hydroizolacemi na některých částech plochých střech. I časopis DEKTIME se touto problematikou zabýval. V roce 2015 vyšel článek Ing. Martina Voltnera, vedoucího technika Atelieru DEK, nazvaný Kam zmizel ten polystyren? Aneb degradace EPS ve skladbách plochých střech zvýšeným teplotním namáháním. Na třech příkladech budov popsal zjištěné změny objemu a struktury tepelného izolantu z EPS v blízkosti prosklených ploch s orientací od jihovýchodu po jihozápad. Ve dvou případech popsaných Ing. Voltnerem došlo k degradaci po instalaci povrchu z umělého trávníku na místo původně plánované betonové dlažby na podložkách. V jednom případě došlo k degradaci EPS vlivem nevhodného skladování střešních polykarbonátových světlíků na střeše.

V poslední době si v záměrech architektů získaly velkou oblibu plochy fasád tvořené přírodním kamenem zpracovaným do malých formátů různých tvarů a různé míry pravidelnosti. Takto obložené fasády mohou vyvolávat dojem stěn vyzděných z kamenů. Společnost DEKSTONE přírodní kámen s.r.o. tyto obklady dodává pod obchodní značkou Wallstone.

Je povzbudivé sledovat, jak se stále více uplatňují hlediska spolehlivosti v úvahách projektantů, především v navrhování ochrany podzemních částí staveb před nežádoucím působením vody. Nemalou zásluhu na tom má i směrnice ČHIS 01 a osvěta v této problematice, které Česká hydroizolační společnost ČSSI mezi projektanty, členy ČKAIT, věnovala v minulých letech velké úsilí. Krásným příkladem je realizace částečně podsklepeného rodinného domu ve svahu, kde se řešení spodní stavby vyvinulo od náčrtků zpětného spoje mezi vodorovnou a svislou hydroizolací až k realizaci ochranného a kontrolního prostoru mezi suterénem a svahem.

Zajímavou, leč dost drahou zkušenost získal jeden stavebník rodinného domu v obci blízko Prahy. Koupil si starší domek ve svahu, u kterého byla připravena základová deska pro zamýšlené rozšíření domu. Na okraji desky ke svahu stála v době koupě domu betonová opěrná zeď. Nový majitel využil základy pro novou přístavbu. Stalo se ale, že jeho představy o dispozici a půdorysných rozměrech přístavby se lišily od představ původního majitele. Podívejme se, jaké to způsobilo komplikace.

Článek vyšel také ve SBORNÍKU SEMINÁŘE 2019 (viz pdf).

Vážení projektanti a architekti,

dovolte mi, abych vám úvodem popřál hodně štěstí v roce 2017, doprovázené mimo jiné profesními úspěchy! Pevně doufám, že námi připravené podklady vás profesně posílí a pomohou vám zefektivnit práci při projektování izolačních konstrukcí. Právě s cílem zjednodušit vaše rozhodování o izolačních konstrukcích jsme připravili řadu pomůcek a inovací.

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za zájem o odborné články časopisu DEKTIME, které vám každý měsíc přikládáme k informačním mailům. Na základě ohlasů jsme se rozhodli i v příštím roce zachovat elektronickou podobu článků. Pro rok 2017 je připraveno množství zajímavých témat. Pro představu vám nabízíme upoutávku na první díl seriálu věnovaného některým konstrukcím a technickým systémům Národního divadla. Seriál připravuje náš konzultační technik Josef Kurka na základě podkladů získaných v archivech a od velkých nadšenců z řad odborníků, kteří jsou s budovou Národního divadla spjati profesně. S těmito nadšenci vás seznámíme v jednotlivých dílech seriálu.

Půdy starších domů se v drtivé většině rekonstrukcí mění na obytné prostory. Tato změna využívání prostor pod krovem vyvolává zásadní změny požadavků na krov. Konstrukce krovu nad nevyužívanými půdními prostorami bývají zatíženy především vlastní tíhou krytiny, vlastní tíhou samotného krovu a zatížením od sněhu a větru. Změna ve využívání prostor si ale vyžádá změnu skladby střešních plášťů, čímž dojde k zásadnímu přitížení nosné konstrukce krovu, ke snížení možnosti odtávání sněhové vrstvy, ale především vede k potřebě ztužení celé konstrukce. Dříve tolerované deformace prvků krovu by se u skladeb nad obytným prostorem, kde se uplatní estetické požadavky na kvalitu vnitřních povrchů, projevily prasklinami a trhlinami, mimo jiné v kontaktu střechy s navazujícími konstrukcemi. V takových případech je nutné konstrukce krovu ztužit – zesílit.