Přihlásit | Registrovat

Přihlášení


Registrace do programu DEKPARTNER

Přihlašovací údaje
Zaměření*
Kontaktní údaje

Zapomenuté heslo


Vzdělávací centrum

Vlhkostní porucha v kontaktu střechy TOPDEK a štítu

Zveřejněno: 14. 11. 2022
Ing. Petr Hofman
Stavebniny DEK a.s., konzultační technik pro pobočky Olomouc, Přerov a Prostějov
Všechny články autora

Nadkrokevní zateplení šikmé střechy se v poslední době stává čím dál častějším řešením u novostaveb i rekonstrukcí. Ve velké většině případů se zrodí nová, kvalitní, funkční střecha se spoustou výhod, zvláště, pokud lze dodržet všechna doporučení pro použití a stavební připravenost. Tento článek se věnuje případu, kdy se sice podařilo zajistit, aby prvky krovu neprocházely obálkou stavby, ale nebyla dobře napojena parozábrana střechy na obvodové stěny. Problémy s kondenzací vlhkosti v kontaktu střechy a štítu nastaly hned během první zimy. Problémy naštěstí pominuly po opravě napojení parozábrany na obvodovou stěnu.

Investor chtěl zateplit šikmou střechu rodinného domu postaveného v 90. letech s původní tepelněizolační vrstvou z minerální vaty pouze mezi krokvemi o celkové tloušťce 140 mm (výška krokví). Zároveň přidával další tepelnou izolaci i na obvodové stěny. Aby bylo možné rodinný dům dál využívat s co nejmenším omezením i v průběhu stavby, chtěl provádět práce na střeše pouze ze strany exteriéru. Měl tedy v úmyslu ponechat stávající zateplení a doplnit shora zateplení deskami PIR o tloušťce 100 mm. Takové řešení by ale vedlo ke vzniku rosného bodu a kondenzace u horního povrchu stávající minerální izolace. Po konzultaci s technikem Atelieru DEK si investor nechal poradit a, sice nerad, stávající zateplení odstranil. Tloušťka nové tepelné izolace z PIR byla z původně plánovaných 100 mm navýšena na 180 mm tak, aby bylo možné čerpat podporu z programu Nová zelená úsporám.

U rekonstrukcí stávajících střech s mezikrokevním zateplením je často potřeba řešit detail u okapu a u štítového přesahu střechy. Krokve procházejí obvodem stavby a tvoří přesah střechy. Na rozdíl od mezikrokevního zateplení u zateplení nad krokvemi parozábrana je umístěna nad krokvemi a vzniká nepříjemná otázka provedení napojení parozábrany na konstrukci obvodové stěny, kterou prochází krokve. Je nutné pracné přilepování parozábrany ke každé krokvi. Podrobněji o úskalích těsnění spár kolem krokví se píše v článku kolegy Ing. Libora Koubka 09/2020 Realizace šikmé střechy s nadkrokevním systémem TOPDEK a s prostupujícími krokvemi mezi interiérem a exteriérem. Pro správné využití nadkrokevní skladby doporučujeme krokve odřezat podle vnější hrany pozednice a přesah střechy řešit samostatným dřevěným hranolem - okapovou podporou připevněnou ke krovu nad parozábranou, v tepelné izolaci. Při takovém zásahu je potřeba posoudit statiku, protože se mění původní statické schéma krovu a velikost vnitřních sil a momentů.

V našem případě byly přesahy krokví odřezány a přesah střechy byl vytvořen dřevěnými hranolky připevněnými přes parozábranu a bednění do krokví. Zateplení střechy a fasády bylo provedeno na podzim a hned v únoru volal investor, že má problém se střechou v jejím přesahu přes obvod stavby. Vznikala námraza na zateplení fasády a na podbití z palubek, tvořily se rampouchy na okapových podporách.

Na žádost investora byla provedena prohlídka na stavbě. Protože projevy kondenzace se vyskytovaly téměř po celém obvodu střechy, předpokládali jsme, že se jedná o systémový problém.

Provedla se sonda do zateplení fasády u jeho kontaktu se střechou. Příčina byla hned odhalena. Parozábrana ze samolepicího asfaltového pásu nebyla správně napojena na obvodovou stěnu.

V podstatě nebyla napojena vůbec. Sice byla z bednění na krokvích svedena na svislou OSB desku připevněnou před čela zkrácených krokví a pozednici, ale nebyla napojena na zdivo. Mezi deskou a pozednicí byla štěrbina šířky cca 50 mm, kterou mohl volně proudit vzduch z interiéru do chladnějších míst v konstrukci stěny a střechy.

Trasa transportu vlhkého vzduchu z interiéru skrz konstrukce je znázorněna na obrázku 7. Stávající sádrokartonový podhled byl proveden dle zkušeností a znalostí odpovídajích době provedení, což bylo patrné mimo jiné na umístění parozábrany mezi kovový rošt a sádrokartonové desky s rizikem poškození při provádění prostupů elektroinstalace. Hlavním problémem ale bylo, že parozábrana nebyla precizně přelepena ke stěně. Touto spárou pronikal  teplý vlhký vzduch do chladnějších částí konstrukce střechy a fasády. Kondenzát pak přimrzal k prochladlým vnějším povrchům fasády a podbití střechy a vytvářel rampouchy na konstrukci.

Na celém obvodu domu bylo odstraněno původní i nové zateplení v kontaktu střechy a obvodové stěny. Obnažila se konstrukce stěny a okraj krovu. Následně bylo provedeno dodatečné napojení parozábrany střechy na konstrukci stěny samolepicím pásem TOPDEK AL BARRIER. Provedení bylo z důvodu členitého podkladu, žaluziového boxu a elektroinstalace poměrně komplikované, ale práce se zdařila. V následující zimě se problém již neprojevil.

Bylo obnoveno zateplení fasády fasádním polystyrenem včetně základní vrstvy s výztužnou tkaninou a pastovité omítky.

Závěrem bych chtěl připomenout, že správný návrh a provedení návazností konstrukcí vyžaduje komplexní znalost funkcí jednotlivých vrstev i konstrukcí jako celku a znalost technologických postupů pro správné zabudování materiálů. Zvláště v kontaktu fasády a šikmé střechy není o komplikovanější detaily nouze. Nechť je tento případ poučením pro řešitele podobných případů.

Partneři programu