Vzdělávací centrum

Přednosti nadkrokevní skladby jsou nesporné. Vrstvy se montují shora na tuhém podkladu, obvykle na bednění nad krovem. Je tedy velká šance, že i parozábrana bude spolehlivě těsná. Její materiálové řešení z asfaltových pásů umožňuje použít ji jako provizorní hydroizolaci, takže prostor pod střechou je brzy chráněn před deštěm. Tepelněizolační vrtsva je souvislá.

Jedním ze zajímavých přínosů použití nadkrokevní skladby je možnost prezentovat dobře udělaný krov v interiéru. U novostaveb, kde okraj střechy může být předem navržen tak, aby vyhovoval použití nadkrokevní skladby, se takové skladby uplatňují stále častěji. U starších střech, které často mají zajímavé a krásné krovy, často ještě s původními tesařskými spoji a spojovacími prvky, použití nadkrokevní skladby není samozřejmostí. O to větší radost máme z akce, kde se to podařilo, a zajímavý historický krov mohl být prezentován v interieru.

V minulosti jsme opakovaně předávali naše zkušenosti s množstvím nefunkčních nevětraných nebo nedostatečně větraných skladeb střech s uzavřenými dřevěnými prvky mezi parozábranou z lehké fólie na interiérové straně a hydroizolačním povlakem nebo těsnou krytinou na straně exteriéru. Zřejmě s jistou naivitou jsme se domívali, že si našich článků již všimli i projektanti a zhotovitelé, kteří takové skladby dříve považovali za docela dobrý nápad. Opak je pravdou, na střechy s takto vadnou skladbou naši technici stále velmi často ve své konzultační činnosti narážejí. Proto jsme se rozhodli další tři případy zveřejnit. Snad článkem přispějeme k tomu, aby ubývali autoři vadných řešení, kteří se poučí až když se s problémem setkají na vlastní stavbě. Zhodnocení problému se ujal ing. Jiří Macura.

Konzultační technici Atelieru DEK se bohužel často setkávají s případy opakovaných rekonstrukcí, kdy po několika letech užívání se musí dílo realizovat znovu, a popřípadě ještě s odstraněním následků poruch. Nejčastějším důvodem k druhé rekonstrukci bývá nedostatek úcty k známým zásadám navrhování a provádění konstrukcí, k fyzikálním zákonům a také k práci ostatních řemesel. V tomto případě zhruba po10 letech proběhla rekonstrukce terasy, která vznikla na přístavbě ložnice ve dvorní části řadového rodinného domu.

Poškození dřevěných nosných konstrukcí dřevostaveb vlivem působení vody, která se do konstrukce dostane, je situací, do které by se jistě nechtěl z pohledu majitele domu dostat nikdo z nás. Je tedy velmi důležité už v návrhu staveb použít selský rozum a zvážit všechna rizika proniknutí vody k dřevěné konstrukci.

Článek vyšel také v DEKTIME SPECIÁL 2022 (viz pdf).

Asi není pochyb o tom, že ve výstavbě rodinných domů se v současné době velmi často uplatňuje princip bungalovů, tedy přízemních domků se střechou nižšího sklonu. Nejčastěji se jedná o objekty s centrálním obývacím prostorem, na který navazují ložnice, jídelna a koupelna, popřípadě s verandou. I když se oproti původním výhradně dřevěným stavbám vzniklým v USA a Kanadě v našich podmínkách uplatňují i zděné varianty, stále je třeba jejich konstrukce považovat za lehké, vzhledem k řešení střechy. Přízemní domky s masivním stropem jsou u nás v současné době velkou výjimkou, i když vytvářejí lepší podmínky pro řešení přehřívání interiéru v letním období. Navíc je otázkou, zda se ještě jedná o bungalov. Z konstrukčního hlediska je tedy pro české bungalovy charakteristická především lehká střecha nízkého sklonu, v drtivé většině případů s nosnou konstrukcí z fošnových příhradových vazníků. Českým specifikem je obliba skládaných krytin na takové střeše a touha využít střešní dutinu mezi podhledem se zateplením a krytinou na skladování kdečeho.

Článek vyšel také ve SBORNÍKU SEMINÁŘE 2019 (viz pdf).

Peripetie rekonstrukce jednoho z nejstarších krytých bazénů v ČR z evropských dotací. Zpráva o tom, kam se stavba dostala s projektem, který sice umožnil získat dotaci, ale nereagoval na skutečný stav konstrukcí

Článek vyšel také ve SBORNÍKU SEMINÁŘE 2015 (viz pdf).

Tři příklady z realizace šikmých střech s masivní nosnou konstrukcí a shrnutí poznatků o těchto střechách.

Článek vyšel také ve SBORNÍKU SEMINÁŘE 2014 (viz pdf).

Jedná se o přístavbu ke stávající kavárně v obci Klentnice nedaleko od Mikulova, tedy v bezprostřední blízkosti Pálavy. Tato stavba byla oceněna Národní cenou za architekturu v kategorii,,rekonstrukce“ v soutěži Grand Prix architektů jako rekonstrukce roku 2011. Rekonstrukce stávajícího objektu ve dvorní části kavárny byla v roce 2010 projektována brněnským architektonickým ateliérem architekta Marka Štěpána - Ateliér Štěpán.

Popis závad objektu, analýza problémů střešní konstrukce, volba systému opravy střechy, zásady řešení parotěsného napojení obvodového zdiva a skladby střechy zateplené nad krokvemi, průběh rekonstrukce střechy.