Vzdělávací centrum

Slunce se ve stavbách vždy využívalo jako levný zdroj energie v zimním období, ale s postupnou změnou klimatu je nutné ještě více myslet na stínění a ochranu interiéru před přehříváním v letním období. Je to nezbytné pro pohodu v interiéru a pro šetření energií na chlazení budovy. Správně zvolený typ stínění zajistí stabilní množství světla a tepla v interiéru po celý rok. Se systémy stínění, které jsou v nabídce Stavebnin DEK a se zásadami pro jejich použití nás seznámí jeden z techniků pro stavební materiály.

Několik let probíhá postupná obnova teras památkově chráněného paláce Lucerna podle návrhu architektonické kanceláře prof. Petra Hájka. Terasy byly po dlouhé době zpřístupněny veřejnosti. Článek dokumentuje průzkum teras a provádění obnovy hydroizolační funkce teras včetně neobvyklého řešení některých konstrukčních detailů, na jejichž návrhu se podílel Atelier DEK.

Systému DEKPANEL jsme se věnovali i v minulém vydání DEKTIME. Konzultační technik Jiří Macura na realizaci nástavby školní budovy prezentoval výhody konstrukčního systému z masivních šroubovaných dřevěných panelů. Jeho kolega Peter Hurban v tomto článku na novostavbě rodinného domu prezentuje u nás zatím méně obvyklý, ale pro dřevostavbu velmi vhodný způsob založení.

DEKPANEL je stěnový konstrukční systém z masivních šroubovaných dřevěných panelů. Hlavní výhodou je rychlost výstavby. Panely jsou přesně opracovány na plošném CNC obráběcím centru a následná montáž na stavbě je velmi rychlá. Další výhodou je úspora vnitřního obytného prostoru. V porovnání se zděnými stěnami má DEKPANEL menší tloušťku. Samotný panel je difúzně otevřený. Panely s označením F jsou opatřeny vzduchotěsnicí fólií, která je vložena mezi vrstvy prken při výrobě panelu. Při výrobě panelu není používáno žádné lepidlo ani jiné chemické přípravky, rostlé dřevo je obnovitelnou stavební hmotou.

David Svoboda zdokumentoval poruchu střechy nad administrativní budovou, pro jejíž rekonstrukci byly použity vhodné a pro skladby střech určené materiály. Stačilo však vadné zabudování jednoho z materiálů a problém byl na světě.

Vysokoškolský pedagog, soudní znalec, autorizovaný inženýr, který ovlivnil několik generací inženýrů ve vnímání významu hydroizolací a potřeby komplexního přístupu k řešení hydroizolací a střech. Byl pořadatelem odborných kongresů zaměřených na uvedenou problematiku. Vydal několik monografií, napsal množství článků a příspěvků do sborníků, vystupoval na odborných konferencích a kongresech.

Nadkrokevní zateplení šikmé střechy se v poslední době stává čím dál častějším řešením u novostaveb i rekonstrukcí. Ve velké většině případů se zrodí nová, kvalitní, funkční střecha se spoustou výhod, zvláště, pokud lze dodržet všechna doporučení pro použití a stavební připravenost. Tento článek se věnuje případu, kdy se sice podařilo zajistit, aby prvky krovu neprocházely obálkou stavby, ale nebyla dobře napojena parozábrana střechy na obvodové stěny. Problémy s kondenzací vlhkosti v kontaktu střechy a štítu nastaly hned během první zimy. Problémy naštěstí pominuly po opravě napojení parozábrany na obvodovou stěnu.

Již několikrát jsme se v DEKTIME zmínili o přehřívání povrchů střech s povlakovou hydroizolací v důsledku odrazů slunečního záření od prosklených ploch fasád, světlíků nebo zábradlí teras. Dosud jsme se o tomto jevu zmiňovali především v souvislosti s poškozením polystyrenové tepelné izolace ve skladbě střechy. Brněnský konzultační technik Atelieru DEK ing. Martin Klimeš zdokumentoval případ, kde vysoká teplota způsobila degradaci hydroizolačního materiálu.

Obliba plechových krytin se stojatou drážkou v posledních letech roste, a to nejen v horských oblastech. Jak ale splnit požadavek architekta či investora tam, kde ji není z konstrukčního, hydroizolačního nebo tepelnětechnického hlediska vhodné použít? Vzhledu falcované krytiny lze docílit i svařitelnou hydroizolační PVC-P fólií ALKORPLAN doplněnou o profil imitující stojatou drážku ALKORDESIGN. Konzultační technik Atelieru DEK měl možnost se podílet na řešení koncepce střechy, kde byl tento systém použit.

Bytový dům, jehož střechou se článek zabývá, byl postaven v roce 1968. Střecha byla v době výstavby řešena jako plochá, jednoplášťová. Střechou začalo cca po 20 letech zatékat a tak byla v roce 1990 rekonstruována.