Bezplatnou registrací v programu DEKPARTNER lze získat přístup k rozšířené technické podpoře.
V experimentálním centru DERIC v Brně byla uvedena do provozu vakuová komora, která slibuje významný pokrok v testování stavebních konstrukcí. Tato komora byla navržena s cílem simulovat dynamické účinky větru na stavební konstrukce a má potenciál nám pomoci ověřit, zda systémy střech a fasád splňují technické a legislativní nároky na odolnost vůči působení větru. Ve světě existuje jen několik podobných zařízení. Domníváme se, že žádné z nich však neumožňuje tak široké spektrum testování konstrukcí.
Přečíst podrobnosti
Článek navazuje na text kolegů Chluma a Šťastného z minulého čísla. Zatímco většina případů popsaných v minulém článku měla řešení v umístění nové tepelné izolace nad nosnou konstrukci, v následujících dvou případech bylo třeba hledat jiné řešení.
Přečíst podrobnosti
Běžnou a funkční skladbou střech při současném stavu poznání stavebních materiálů je jednoplášťová s klasickým pořadím vrstev, kde na nosné konstrukci popř. spádové vrstvě je umístěna parozábrana, na ní tepelněizolační vrstva a na té spočívá hydroizolace. Je s podivem, že se někteří projektanti či realizační firmy stále pouští do podivných variací střešních skladeb, které bývají zdrojem nevhodného vlhkostního režimu střechy. Seznámíme vás s příkladem řešení skladby, které zatím vždy, když jsme se s ním na stavbě setkali, vedlo k masivní kondenzaci. Ve firemním archivu jsme si ověřili, že případ není ojedinělý.
Přečíst podrobnosti
Níže popsaný případ ukazuje zajímavý problém, který vznikl u jednoduché a obvyklé skladby střechy objektu výrobní haly v důsledku nedostatečného řešení konstrukčního detailu.
Přečíst podrobnosti
Každá stavba, pro jejíž vytápění je nutné navrhnout a zrealizovat konstrukci komína, vyžaduje správně vyřešit a provést prostupy stavebními konstrukcemi. Jedním z nich je prostup skladbou střechy a tomu se v tomto článku budeme věnovat. Zmíníme variantu pro skladbu šikmé a ploché střechy.
Přečíst podrobnosti
Vedoucí experimentálního centra DERIC zahajuje seriál článků o problematice navrhování a posuzování vybraných stavebních konstrukcí při namáhání větrem. V tomto dílu se zaměří především na výčet a hodnocení metod pro stanovení odolnosti jednotlivých typů stavebních konstrukcí proti působení větru.
Přečíst podrobnosti
Článek se zabývá výskytem vlhkých skvrn na nové fasádě rekonstruovaného rodinného domu, kde vlhkostní poruchy pomohly odhalit závažné nedostatky v realizaci ETICS.
Přečíst podrobnosti
Konzultační technici Atelieru DEK se bohužel často setkávají s případy opakovaných rekonstrukcí, kdy po několika letech užívání se musí dílo realizovat znovu, a popřípadě ještě s odstraněním následků poruch. Nejčastějším důvodem k druhé rekonstrukci bývá nedostatek úcty k známým zásadám navrhování a provádění konstrukcí, k fyzikálním zákonům a také k práci ostatních řemesel. V tomto případě zhruba po10 letech proběhla rekonstrukce terasy, která vznikla na přístavbě ložnice ve dvorní části řadového rodinného domu.
Přečíst podrobnosti
Rosení oken je zcela přirozený fyzikální jev a každý se s ním setkal. Je to v podstatě kondenzace vzdušné vlhkosti na povrchu s nízkou teplotou. Je dobře pozorovatelný například na skleněné láhvi vytažené z ledničky. Předmětem tohoto textu je objasnit, co rosení oken způsobuje, jak jej omezit nebo dokonce zabránit a kde se bere vlhkost v interiéru.
Přečíst podrobnosti
Koncem roku 2023 Česká hydroizolační společnost ČSSI po mnohaletém úsilí vydala směrnici ČHIS 07 hydroizolační technika - Povlakové hydroizolace. Tato směrnice modernizovala a rozvedla informace obsažené v normě ČSN P 73 0606. Záměry tvůrců směrnice ČHIS 07 směřovaly k popisu a klasifikaci hydroizolačních materiálů a k metodice jejich výběru do hydroizolačních povlaků dle vnějších vlivů a dle požadavků na spolehlivost. V první etapě se řešily povlaky z asfaltových pásů a ze syntetických fólií pro střechy.
Přečíst podrobnosti